Udržitelnost se v Česku stále často zmiňuje jako morální apel. Jenže firmy obvykle potřebují slyšet spíše kde ušetří náklady, jak sníží rizika, čím posílí značku a kde najdou nové zdroje růstu. Právě tímto směrem se vydala debata Mapy příležitostí pro byznys – kde hledat a najít zdroje v době změn, kterou v brněnském Magenta Experience Center uspořádaly Asociace udržitelného podnikání a portál Byznys & udržitelnost.
Akce propojila podnikatele, zástupce veřejné správy, akademické sféry i experty na cirkulární ekonomiku, právo a technologie. Hlavní otázka přitom nebyla, zda udržitelnost patří do byznysu. Spíše šlo o to, za jakých podmínek se z ní stává skutečná konkurenční výhoda – a kdy naopak zůstává jen další administrativní vrstvou.
Od montovny k vlastní značce
Tomáš Jindříšek z Asociace udržitelného podnikání a DFMG otevřel téma ekonomické transformace českého byznysu. Česká ekonomika se potřebuje posunout od modelu levné práce, subdodávek a „montovny Evropy“ k vlastní produkci, silnějším značkám a vyšší přidané hodnotě. Udržitelnost v takovém pojetí není aktivismus ani charita. Firmě pomáhá lépe pracovat s energií, vodou, materiály, dodavatelskými řetězci i reputací. Jinými slovy: nejde jen o planetu, ale také o stabilitu byznysu, schopnost obstát v době nejistoty i o marži.
Praktický rozměr do debaty vnesla Martina Kornfeilová z rodinné firmy Kornfeil, která vyrábí pekařské pece a exportuje do desítek zemí po celém světě. Na jejím příkladu bylo dobře vidět, že udržitelnost ve výrobě začíná velmi jednoduše: kvalitou, dlouhou životností, opravitelností a schopností využívat energii efektivně. Kornfeil pracuje například s využitím odpadního tepla z pecí, ale také s hodnotovou stránkou podnikání. Firma po začátku války na Ukrajině ukončila dodávky do Ruska, i když to znamenalo finanční ztrátu. To je důležitý okamžik. Udržitelnost totiž není jen technické opatření. Je to i způsob, jak firma rozhoduje, co je pro ni ještě dobrý byznys a co už ne.
Partnerem akce bylo Magenta Experience Center Brno, nový multifunkční prostor v centru města. Debaty, konference, nahrávání podcastů nebo třeba jen setkávání s přáteli tady můžete zorganizovat i vy! Magenta Centrum je návštěvníkům k dispozici i v Praze a nově také Bratislavě. Chcete vědět, co se v Magentě děje? Sledujte web Magenta Experience Center.
Česko jako zelený tygr?
Datový rámec přidala Anna Uhnák Kárníková z iniciativy Druhá ekonomická transformace, která představila projekt Mapa příležitostí. Ten ukazuje, že české firmy už dnes dokážou vydělávat na globálním trendu dekarbonizace. Ne nutně jako výrobci finálních „zelených“ produktů, ale často jako dodavatelé složitých komponent pro železnici, energetiku, jaderné technologie, elektrické sítě, polovodičový průmysl nebo další obory spojené s nízkoemisní ekonomikou. Česko tak má podle analýzy potenciál stát se dokonce „zeleným tygrem”.
Zelené výrobky už dnes tvoří část českého exportu a jejich podíl roste rychleji než u ostatních segmentů. Pro zemi se silnou průmyslovou tradicí je to zásadní zpráva, protože dekarbonizace pro silně průmyslovou českou ekonomiku bezpochyby znamená vysoké náklady a tlak. Zároveň ale vytváří nové trhy, na kterých může Česko uspět, pokud dokáže spojit technické know-how, kapitál, talent a lepší podnikatelské prostředí.
Veřejné zakázky nemusí řešit jen nejnižší cenu
Druhý praktický příklad přišel z veřejné správy. Luboš Věrný z Krajského úřadu Jihomoravského kraje představil přístup k veřejným zakázkám, který se neomezuje jen na soutěžení nejnižší ceny. Kraj pracuje s metodami Design & Build a BIM a u staveb více zohledňuje výkon, kvalitu, energetickou náročnost a budoucí provozní náklady.
To je důležité nejen pro veřejný sektor, ale i pro dodavatele. Pokud stát, kraj nebo obec poptává pouze nejlevnější řešení, jen těžko tím podporuje inovace. Pokud ale umí hodnotit kvalitu, životnost a provozní efektivitu, vytváří prostor pro firmy, což znamená víc než jen nízkou finanční cenu.
Realita panelu: lidé, technologie a materiály
Navazující panelová debata Budoucnost konkurenceschopnosti: lidé, technologie a materiály ukázaly, že praktická udržitelnost má mnoho omezení. Diskutovali v ní Olga Dočkalová z Technických služeb Malá Haná, Tomáš Hlavenka z ASHPA oběhová hospodářství, Tomáš Vítěz z MENDELU a Masarykovy univerzity, Ondřej Venclík z Plastic Guys a Kamila Fišerová Ulrichová z advokátní kanceláře Forlex. Roli moderátorky zastala Kateřina Novotná z Byznys & udržitelnost.
Silně rezonovalo téma pracovní síly. Univerzity bojují o studenty, firmy o motivované pracovníky a obce o lidi do provozu. Zároveň se ukazuje, že formální vzdělání samo o sobě nestačí. Firmy hledají samostatnost, schopnost učit se a chuť řešit konkrétní problémy. Do toho vstupuje AI, která může zefektivnit administrativu, výuku i nábor, ale zároveň přináší právní a etické otázky – zejména tam, kde rozhoduje o lidech nebo je sleduje na pracovišti. V takových případech do hry vstupují právní omezení a zajištění soukromí.
Druhou velkou linkou byly materiály a cirkulární ekonomika. Panelisté se shodli, že recyklace má smysl jen tehdy, pokud funguje technicky, ekonomicky i organizačně. Například u textilu dnes obce narážejí na chybějící recyklační kapacitu, u plastů na přílišnou materiálovou rozmanitost a u některých systémů na to, že se plní spíše kvóty než skutečná efektivita. Cirkularita proto nemůže stát jen na dobrém úmyslu. Potřebuje kvalitní vstupní suroviny, funkční infrastrukturu a jasnou ekonomiku.
Příkladem může být právě firma Plastic Guys, která dokáže doslova přetavit průmyslový plastový odpad do designových kusů nábytku pro firmy i domácnosti. Podnikání budoucnosti podle jejího zakladatele Ondřeje Venclíka pak bude buď udržitelné, nebo nebude vůbec.
Méně hesel, více konkrétních řešení
Brněnská debata ukázala, že český byznys nepotřebuje další abstraktní definici udržitelnosti. Potřebuje konkrétní příklady, data a otevřenou diskusi o tom, co funguje a co ne.
Udržitelnost tak může znamenat:
- energetickou svobodu výrobní firmy, která snižuje závislost na cenových šocích,
- pekařskou pec, která vydrží desítky let a dá se opravit,
- veřejnou budovu, u níž se počítá s provozními náklady, jen s cenou stavby,
- exportní příležitost v čisté technice,
- rozhodnutí nedělat byznys, který se krátkodobě vyplatí, ale dlouhodobě poškozuje pověst firmy.
Právě v tom je možná největší posun. Udržitelnost už není téma oddělené od strategie. Stává se součástí toho, jak firmy přemýšlejí o kvalitě, riziku, lidech, značce i budoucím růstu. A pokud se o ní bude mluvit tímto jazykem, může být pro český byznys mnohem srozumitelnější než jako další zkratka v reportingu.
Akci přinesli: Asociace udržitelného podnikání a portál Byznys & udržitelnost
Partnery akce byli: Evropská komise v ČR, REMA Systém, a.s., advokátní kancelář FORLEX, Green0meter, Digital First Marketing Group, COM.SE Consulting a Hospodářská komora Brno
Pro více odborných akcí sledujte kalendář portálu Byznys & udržitelnost.
