Kolem třetiny akceleračních zón pro větrníky má zmizet, MMR řeší přes 13 tisíc připomínek
Část akceleračních zón, které měly v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, se zřejmě škrtne a nové už vznikat nebudou. Z původních zhruba osmdesáti zón se zvažuje vypuštění dvaceti šesti až třiceti. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), pod které vymezení spadá, eviduje přes 13 tisíc podání s připomínkami; oblasti má přitom vláda schválit do konce srpna, jinak Česku hrozí ztráta miliard z Národního plánu obnovy. Výstavbu brzdí odpor obcí a sílící protivětrná kampaň. Z referend konaných letos od ledna do května šest ze sedmi obcí výstavbu zamítlo.

MŽP předložilo vládě novelu zákona o odpadech, zahrnuje předchozí souhlas k přeshraniční přepravě až na 10 let
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předložilo vládě návrh novely zákona o odpadech, který zpřísňuje pravidla přeshraniční přepravy a digitalizuje kontrolní postupy. Legislativa reaguje na nařízení EU o přepravě odpadů z roku 2024 a má státu usnadnit boj s nelegálními skládkami zahraničního odpadu. Novela zavádí mimo jiné institut předchozího souhlasu, který budou krajské úřady vydávat provozovatelům zařízení až na dobu deset let a zjednoduší tak opakovanou přepravu. Současně ruší povinnost krajů zpracovávat vlastní odpadové plány, neboť je nahrazuje celostátní Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2025–2035. Veškeré postupy budou v plně elektronické formě.

Energetická transformace stagnuje, připravenost na transformaci klesla poprvé za více než dekádu
Světové ekonomické fórum (WEF) zveřejnilo společně s firmou Accenture index energetické transformace (ETI) pro rok 2026. Ten hodnotí 120 zemí. Celkové skóre meziročně téměř stagnovalo (došlo k nárůstu pouze 0,03 %). Zlepšení v oblasti equity a udržitelnosti vyrovnal pokles energetické bezpečnosti a vůbec první propad připravenosti na transformaci za více než deset let. Navzdory rekordním globálním investicím do energetiky ve výši 3,3 bilionu dolarů (z toho 2,3 bilionu do čisté energie), putuje 75 % těchto prostředků jen do hrstky trhů. Žebříčku nadále dominují vyspělé ekonomiky, a to v čele se severskými státy Švédskem, Finskem, Dánskem a Norskem.

85 % koupacích vod v EU mělo loni výbornou kvalitu, zaostávají hlavně řeky, reportuje EEA
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila hodnocení kvality koupacích vod za sezonu 2025. Z přibližně 22 tisíc koupacích míst v EU dosáhlo 85 % nejvyšší, „výborné" kvality a 96 % splnilo alespoň minimální požadavky směrnice o koupacích vodách (BWD); jako nevyhovující zůstalo 1,5 % lokalit. Pobřežní vody si vedou lépe než vnitrozemské (88 % oproti 78 %), přičemž výborné kvality dosáhlo jen 47 % z asi 1 200 sledovaných říčních lokalit. Více než 95 % výborných míst hlásí Kypr, Řecko, Bulharsko a Rakousko, naopak pod 70 % se drží Belgie, Maďarsko, Polsko, Estonsko a Albánie. Česko, které má jen vnitrozemská koupací místa, hlásí ze 153 sledovaných lokalit 79,7 % ve výborné kvalitě a žádnou nevyhovující. Dlouhodobé zlepšení EEA připisuje zejména investicím do čištění městských odpadních vod.

Amazon splnil 75 % cíle navracet vodním zdrojům do roku 2030 více vody, než spotřebují jeho datacentra
Amazon oznámil pokrok ve svém cíli stát se do roku 2030 „vodně pozitivní" v rámci provozu svých datových center – tedy vracet do prostředí více vody, než kolik spotřebuje. Na konci roku 2025 dosáhl 75 % tohoto cíle, který si stanovil v roce 2022, oproti 53 % v roce 2024. Od roku 2021 zároveň více než zdvojnásobil vodní účinnost datacenter na 0,12 litru na kilowatthodinu, tedy zhruba sedmkrát méně než průměr odvětví. V roce 2025 odebral napříč globální sítí datacenter přibližně 9,5 miliardy litrů vody. K naplnění cíle firma investuje do více než 50 vodních projektů, jež mají ročně vrátit přes 22 miliard litrů vody, a využívá recyklovanou vodu z čistíren odpadních vod.

Na zmírnění dopadů sucha šlo v ČR loni 26,8 miliardy Kč, letošním tématem osvěty jsou pastviny
Dopady sucha v Česku rostou, upozorňuje MŽP při příležitosti Světového dne boje proti suchu a rozšiřování pouští, který připadá na 17. června. Jen loni směřovalo na opatření k jejich zmírnění z národních i evropských zdrojů přibližně 26,8 miliardy Kč. Podpora putuje mimo jiné na hospodaření se srážkovou vodou, obnovu mokřadů a tůní, revitalizaci vodních toků či výsadbu zeleně ve městech i krajině. Tématem letošní osvětové kampaně OSN jsou pastviny, které pokrývají téměř polovinu souše, přesto až polovina z nich čelí degradaci. Rok 2026 je zároveň mezinárodním rokem pastvin a pastevců.

Zelenými obcemi roku 2026 se staly Prosetín, Bělotín a Rožnov; vítězové si rozdělili 1,4 milionu Kč
Soutěž Zelená obec roku zná letošní vítěze. Ve čtvrtém ročníku, který pořádá ČSOB, ovládl kategorii obcí do 1 000 obyvatel Prosetín z Pardubického kraje, mezi většími obcemi zvítězil Bělotín z Olomouckého kraje a mezi velkými a statutárními městy Rožnov pod Radhoštěm ze Zlínského kraje. Ocenění Sociální počin roku získaly jihomoravské Šlapanice. Porota hodnotila dlouhodobou vizi, inovativnost, ekonomickou smysluplnost a přínos projektů pro místní komunitu – od energetické soběstačnosti přes hospodaření s odpady po dostupné bydlení. Vítězové si rozdělili finanční podporu 1,4 milionu korun a odborné poradenství skupiny ČSOB. Ceny si převzali na konferenci Udržitelná budoucnost obcí 4. června v Kampusu ČSOB.

Emise Číny v prvním čtvrtletí 2026 vzrostly o 2 %, čistou energii brzdí neflexibilní provoz uhelných a plynových elektráren
Emise CO₂ z energetiky a průmyslu v Číně v prvním čtvrtletí 2026 vzrostly o 2 %, a to navzdory rekordní výstavbě větrných a solárních zdrojů. Vyplývá to z analýzy organizace CREA. Po prvním celoročním poklesu v roce 2025 spálila země opět více uhlí a plynu, protože velkou část čisté elektřiny síť nedokázala využít. Nevyužitý objem přitom přesáhl dokonce celou čtvrtletní spotřebu elektřiny ve Francii. Důvodem je podle analýzy nepružný provoz uhelných a plynových elektráren vázaných dlouhodobými kontrakty a také meziprovinční obchodování založené na ročních smlouvách.

Solid-state baterie míří k sériové výrobě: hustota energie až 500 Wh/kg, start od roku 2027
Lithium-iontové baterie se blíží svým teoretickým limitům, zatímco poptávka po akumulátorech roste – elektrická auta mají totiž globálně tvořit 30 % aut prodaných v roce 2026. Rozjíždí se proto závod o jejich nástupce. Naději vzbuzují baterie s pevným elektrolytem, takzvané solid-state, jež slibují vyšší bezpečnost i hustotu energie až 500 Wh/kg oproti zhruba 300 Wh/kg u článků s kapalným elektrolytem. Nové materiály omezují praskání a vznik dendritů (malých kovových výrůstků), které dosud bránily sériové výrobě. Pevný elektrolyt navíc otevírá cestu levnějším sodíkovým bateriím.