EFRAG navrhl reporting pro mimounijní firmy. Dotkne se o 88 % méně z nich, povinnost bude platit od roku 2029
Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila k veřejné konzultaci návrh standardu reportingu o udržitelnosti pro mimounijní firmy spadající pod směrnici CSRD. Na rozdíl od standardů pro evropské firmy se návrh zaměřuje pouze na dopady podniků na okolí, nikoli na související rizika a příležitosti. Po zjednodušení v rámci balíčku Omnibus se povinnost týká společností s čistým obratem v EU nad 450 milionů eur a dceřinou firmou s obratem nad 200 milionů eur. Počet dotčených firem tím podle EFRAG klesá zhruba z 10 tisíc na 1 200, což je pokles o 88 % procent. Konzultace potrvá do 31. října 2026, finální standard má vzniknout v lednu 2027 a vykazovat se začne v roce 2029 za rok 2028.

Klimatická změna mění mapu dětské malárie v Africe: riziko se přesouvá ze západu na východ
Studie o vlivu oteplování na malárii, kterou v časopise Nature zveřejnil tým pod vedením Yale School of Public Health, ukazuje, že se vlivem klimatické změny posouvá výskyt malárie napříč subsaharskou Afrikou. Výzkum totiž na základě více než 50 tisíc krevních vzorků z let 1900 až 2016 ukázal, že nemoc vrcholí při průměrné teplotě 24,9 °C a v teplejším i chladnějším klimatu ustupuje. Ve východní a jižní Africe proto komáři pronikají do dříve chladných vysočin, zatímco v západní Africe je už na přenos příliš horko. V průměru připadá na oteplování jeden případ malárie navíc na tisíc dětí. Odborníci zdůrazňují, že klima zůstává vedle prevence a léčby jen dílčím faktorem.

V EU začalo platit právo na opravu. Spotřebitelům při opravě prodlouží záruku nejméně o rok
Od 31. července se v celé EU uplatňují nová pravidla týkající se práva na opravu. Výrobci musí na žádost spotřebitele opravit technicky opravitelné výrobky, například pračky, vysavače, mobilní telefony či tablety, a to v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu. Pokud si zákazník v rámci zákonné odpovědnosti za vady zvolí místo výměny opravu, prodlouží se mu záruka nejméně o 12 měsíců. Výrobci musí také zpřístupnit informace o opravárenských službách a nabízet náhradní díly za dostupné ceny. Evropská komise si od pravidel slibuje růst a investice ve výši 4,8 miliardy eur. V roce 2027 navíc spustí online platformu, která spotřebitelům pomůže najít opravnu v jejich zemi.

Bezúročné úvěry z Nové zelené úsporám táhnou, za měsíc přišly žádosti o 2,3 miliardy Kč
Nový úvěrový nástroj programu Nová zelená úsporám má za sebou silný start. Za první měsíc od spuštění příjmu žádostí 25. června obdržel Státní fond životního prostředí ČR stovky projektů energetických renovací s požadavkem na bezúročné úvěry v celkové sumě 2,3 miliardy Kč. Většina žádostí zahrnuje zateplení, třetina projektů počítá s výměnou zdroje vytápění a 17 % s fotovoltaikou. Zranitelné domácnosti, kterým zůstává přímá dotační podpora, podaly navíc stovky žádostí v celkovém objemu 140 milionů Kč. Úroky i náklady úvěru hradí stát, žadatelé splácejí jen vypůjčenou částku.

Požáry v Evropě spálily 2,2 milionu hektarů, o 57 % více než před čtyřmi lety, říká WHO
Data Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují prudké zhoršování situace ohledně požárů v Evropě. Zatímco v roce 2022 shořelo v evropském regionu WHO 1,4 milionu hektarů, loni už to bylo 2,2 milionu hektarů, tedy o 57 % více během čtyř let. Ve Španělsku a Portugalsku se letos počet požárů proti loňsku více než zdvojnásobil. Podle WHO změna klimatu požáry zesiluje a spolu s rostoucími teplotami, suchem a rozšiřující se zástavbou prodlužuje požární sezonu.

Akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje pokryjí 11 % oproti původnímu návrhu
Vláda schválila změnu rozsahu akceleračních oblastí pro rychlejší povolování větrných a solárních elektráren. Proti původnímu návrhu o rozloze 2 685 km² se finální rozsah zmenšil na 297 km² v 61 lokalitách, tedy 0,38 % území Česka, přičemž 284 km² připadá na větrné elektrárny a 13 km² na fotovoltaiku. Po vypořádání více než 13 tisíc připomínek vypadly dle ministra životního prostředí lokality kolidující s ochranou přírody, krajinného rázu, památek či obranou státu. Vymezení oblastí patří mezi milníky Národního plánu obnovy, při jehož nesplnění by Česko mohlo přijít až o 25 miliard Kč. Zařazení lokality ovšem neznamená automatické povolení stavby, projekty budou dále procházet povolovacím řízením.

Do roku 2040 má dle EK dojít ke zdvojnásobení elektrifikace ekonomiky EU na 46 %
Evropská komise představila akční plán elektrifikace a revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Podíl místní elektřiny na spotřebě energie, který posledních deset let stagnuje na 23 %, má do roku 2040 vzrůst na dvojnásobek – EU by tak ročně ušetřila až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv. Revize ETS by pak měla zpomalit tempo snižování emisního stropu, navýšit bezplatné povolenky pro průmysl o 6 miliard eur do roku 2030 a systém rozšířit o letectví, námořní dopravu a spalovny odpadu. Členské státy budou muset polovinu výnosů z povolenek vracet do dekarbonizace, na kterou má přispět i nová Průmyslová dekarbonizační banka se 100 miliardami eur. Balíček musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.

75 regionálně prospěšných projektů si rozdělí téměř 5 milionů Kč z jarního kola programu ČSOB pomáhá regionům
Suma 4 974 831 Kč připadne mezi 75 projektů v 15 krajích v rámci jarního kola programu ČSOB pomáhá regionům. Rozdělila ji spolu s veřejností ČSOB. Nejvyšší podporu získal projekt Nový prales organizace Čmelák – Společnost přátel přírody, která od roku 2004 proměňuje smrkové monokultury na Ještědském hřebeni u Liberce v druhově bohatý les. Druhé místo patří záchranné stanici ZO ČSOP Vlašim z Vysočiny, jež na novou zvířecí sanitku vybrala skoro 150 tisíc Kč, třetí skončilo plzeňské dobrovolnické centrum TOTEM se 104 tisíci Kč. Od startu programu k prospěšným projektům doputovalo již přes 113 milionů Kč.

Populace EU klesne do roku 2100 o 11,7 %, ukazuje nová demografická zpráva EK
Počet obyvatel EU se sníží ze současných 450,6 milionu na 445 milionů v roce 2050 a na 398,8 milionu do konce století, předpovídá třetí zpráva o demografické transformaci EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Zatímco dnes je starší 65 let každý pátý obyvatel, v roce 2050 to bude už každý třetí a podíl lidí nad 80 let se zdvojnásobí. Zpráva upozorňuje také na nevyužitý potenciál trhu práce: mimo něj zůstává pětina lidí v produktivním věku, přičemž osm milionů mladých nepracuje ani nestuduje. Počet lidí vyžadujících dlouhodobou péči má do roku 2070 vzrůst z 36 na 48 milionů. Komise proto chce promítnout demografii do všech klíčových politik, od dostupného bydlení po strategii dovedností.