Požáry v Evropě spálily 2,2 milionu hektarů, o 57 % více než před čtyřmi lety, říká WHO
Data Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují prudké zhoršování situace ohledně požárů v Evropě. Zatímco v roce 2022 shořelo v evropském regionu WHO 1,4 milionu hektarů, loni už to bylo 2,2 milionu hektarů, tedy o 57 % více během čtyř let. Ve Španělsku a Portugalsku se letos počet požárů proti loňsku více než zdvojnásobil. Podle WHO změna klimatu požáry zesiluje a spolu s rostoucími teplotami, suchem a rozšiřující se zástavbou prodlužuje požární sezonu.

Akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje pokryjí 11 % oproti původnímu návrhu
Vláda schválila změnu rozsahu akceleračních oblastí pro rychlejší povolování větrných a solárních elektráren. Proti původnímu návrhu o rozloze 2 685 km² se finální rozsah zmenšil na 297 km² v 61 lokalitách, tedy 0,38 % území Česka, přičemž 284 km² připadá na větrné elektrárny a 13 km² na fotovoltaiku. Po vypořádání více než 13 tisíc připomínek vypadly dle ministra životního prostředí lokality kolidující s ochranou přírody, krajinného rázu, památek či obranou státu. Vymezení oblastí patří mezi milníky Národního plánu obnovy, při jehož nesplnění by Česko mohlo přijít až o 25 miliard Kč. Zařazení lokality ovšem neznamená automatické povolení stavby, projekty budou dále procházet povolovacím řízením.

Do roku 2040 má dle EK dojít ke zdvojnásobení elektrifikace ekonomiky EU na 46 %
Evropská komise představila akční plán elektrifikace a revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Podíl místní elektřiny na spotřebě energie, který posledních deset let stagnuje na 23 %, má do roku 2040 vzrůst na dvojnásobek – EU by tak ročně ušetřila až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv. Revize ETS by pak měla zpomalit tempo snižování emisního stropu, navýšit bezplatné povolenky pro průmysl o 6 miliard eur do roku 2030 a systém rozšířit o letectví, námořní dopravu a spalovny odpadu. Členské státy budou muset polovinu výnosů z povolenek vracet do dekarbonizace, na kterou má přispět i nová Průmyslová dekarbonizační banka se 100 miliardami eur. Balíček musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.

75 regionálně prospěšných projektů si rozdělí téměř 5 milionů Kč z jarního kola programu ČSOB pomáhá regionům
Suma 4 974 831 Kč připadne mezi 75 projektů v 15 krajích v rámci jarního kola programu ČSOB pomáhá regionům. Rozdělila ji spolu s veřejností ČSOB. Nejvyšší podporu získal projekt Nový prales organizace Čmelák – Společnost přátel přírody, která od roku 2004 proměňuje smrkové monokultury na Ještědském hřebeni u Liberce v druhově bohatý les. Druhé místo patří záchranné stanici ZO ČSOP Vlašim z Vysočiny, jež na novou zvířecí sanitku vybrala skoro 150 tisíc Kč, třetí skončilo plzeňské dobrovolnické centrum TOTEM se 104 tisíci Kč. Od startu programu k prospěšným projektům doputovalo již přes 113 milionů Kč.

Populace EU klesne do roku 2100 o 11,7 %, ukazuje nová demografická zpráva EK
Počet obyvatel EU se sníží ze současných 450,6 milionu na 445 milionů v roce 2050 a na 398,8 milionu do konce století, předpovídá třetí zpráva o demografické transformaci EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Zatímco dnes je starší 65 let každý pátý obyvatel, v roce 2050 to bude už každý třetí a podíl lidí nad 80 let se zdvojnásobí. Zpráva upozorňuje také na nevyužitý potenciál trhu práce: mimo něj zůstává pětina lidí v produktivním věku, přičemž osm milionů mladých nepracuje ani nestuduje. Počet lidí vyžadujících dlouhodobou péči má do roku 2070 vzrůst z 36 na 48 milionů. Komise proto chce promítnout demografii do všech klíčových politik, od dostupného bydlení po strategii dovedností.

Až 400 tisíc Kč na zelené střechy či tepelná čerpadla půjde z programu Čistá energie Praha 2026–2027
Hlavní město Praha spustilo dotační program Čistá energie Praha 2026–2027, který podporuje snižování energetické náročnosti budov a zlepšování mikroklimatu ve městě. Žádosti přijímá od 1. července 2026 do 31. srpna 2027. Fyzické osoby i bytová společenství mohou získat příspěvek na tepelná čerpadla, solární termické systémy, zelené střechy nebo nádrže na dešťovou vodu. U bytových domů dosahuje podpora na zelenou střechu či tepelné čerpadlo až 400 tisíc Kč, dotace však nesmí překročit polovinu způsobilých nákladů. Na roky 2026 a 2027 vyčlenila metropole celkem 50 milionů Kč.

Podporu ochrany klimatu podceňujeme, aktivní zapojení ostatních přeceňujeme, ukazuje studie německé univerzity
Lidé si o klimatických postojích svého okolí vytvářejí zkreslený obraz, ukazuje nová studie v časopise Nature Climate Change. Výzkumníci z Univerzity v Erfurtu v pěti experimentech s více než 5 000 účastníky v Německu a USA zjistili, že lidé podceňují, jak velká většina veřejnosti ochranu klimatu podporuje. Zároveň ale přeceňují, kolik lidí se aktivně zapojuje; tedy přispívá penězi nebo se politicky angažuje. Autoři jev vysvětlují tendencí posouvat krajní hodnoty ke středu. Samotné napravení mylných představ ke změně chování nestačí; účinnější je usnadňovat klimaticky příznivé jednání a zviditelňovat fungující řešení.

Komise upravila rozsah nařízení proti odlesňování, EUDR začne platit koncem prosince 2026
Evropská komise 13. července přijala dvě opatření k zavedení nařízení proti odlesňování (EUDR), které začne platit koncem prosince. Delegovaný akt zjednodušuje seznam dotčených výrobků: z působnosti vyřazuje hovězí kůže a kožené výrobky, protektorované pneumatiky či sedadla vozidel a letadel, naopak přidává rozpustnou kávu a některé deriváty palmového oleje. Nově zařazené výrobky se pravidly budou řídit až od 30. prosince 2027. Prováděcí akt upravuje informační systém pro prohlášení o náležité péči a zavádí zjednodušené deklarace pro menší podniky. Na velké a střední firmy se nařízení vztáhne od 30. prosince 2026.

Komise revidovala standardy ESRS: povinné datové body ubydou o více než 60 %
Evropská komise přijala revidované evropské standardy pro reporting o udržitelnosti (ESRS) a také nový dobrovolný standard pro menší firmy mimo působnost směrnice CSRD. Cílem je snížit administrativní zátěž podniků. Revidované standardy jsou kratší a přehlednější a omezují počet povinných datových bodů o více než 60 %, celkový počet bodů pak o více než 70 %. Náklady na reporting by tak měly u jednotlivých firem klesnout o více než 30 %. Úpravy jsou součástí zjednodušujícího balíčku Omnibus I, přičemž vycházejí z odborného doporučení poradní skupiny EFRAG. Delegované akty nyní posoudí Evropský parlament a Rada EU.