Pomáháme firmám rozumět udržitelnosti a dělat lepší rozhodnutí.

Banky se mohou zapojit do bezúročných úvěrů z Nové zelené úsporám, úroky hradí státní fond
Na energeticky úsporné renovace nabízí program Nová zelená úsporám bezúročné úvěry, které mohou poskytovat banky a stavební spořitelny. Podmínky jejich zapojení zveřejnilo v polovině září MŽP se Státním fondem životního prostředí ČR a Českou bankovní asociací. Fond hradí úroky po celou dobu splácení, žadatel vrací jen jistinu. Úvěr lze využít třeba na zateplení či fotovoltaiku. Nabídku už spustila například společnost ČSOB, zatím pro majitele rodinných domů. Bytovým družstvům a SVJ ji chce zpřístupnit během listopadu.

Závod v Příbrami začal recyklovat solární panely, podle firmy využije přes 97 % hmotnosti
Společnost RecPan uvedla 15. října do provozu v Příbrami závod na recyklaci fotovoltaických panelů. Linka podle firmy zpracuje až 7 000 tun panelů ročně a materiálově využije přes 97 % jejich hmotnosti. Odděluje sklo, hliník, měď, křemík i drahé kovy. Hliník, měď a křemík přitom EU řadí mezi strategické suroviny. Kromě vysloužilých modulů už se zpracovávají i panely poničené kroupami či vodou. Potřeba recyklace poroste s tím, jak zastarává významná část solárních panelů v Česku.

EU zachová rušení přebytečných emisních povolenek, hranice ale stoupne z 400 milionů povolenek na 700 milionů
Rada EU a Evropský parlament se předběžně dohodly na úpravě rezervy tržní stability (MSR) v systému unijního emisního obchodování. Komise chtěla rušení přebytečných povolenek v rezervě zastavit na neurčito, zákonodárci ho však zachovali a hranici, nad kterou se povolenky zneplatňují, zvedli z 400 na 700 milionů, a to ihned po formálním přijetí. Od roku 2023 mechanismus zrušil přes 3 miliardy povolenek. Dohodu musí ještě schválit a formálně přijmout obě instituce.

Šéfové velkých firem před COP31 vyzývají vlády k předvídatelné klimatické politice
Aliance CEO Climate Leaders Světového ekonomického fóra zveřejnila před listopadovou konferencí COP31 otevřený dopis. Nízkouhlíkový přechod označuje za ekonomickou příležitost a vyzývá vlády i firmy k akci, mimo jiné ke stabilním pravidlům a elektrifikaci. Členové se souhrnnými tržbami 4 biliony dolarů snížili v letech 2019–2024 emise Scope 1 a 2 přibližně o 34 %. Zelené tržby firem rostly v letech 2020–2024 dvakrát rychleji než konvenční.

Stav planety se dál zhoršuje, tlak roste u všech sedmi již překročených hranic
Podle zprávy Planetary Health Check 2026 Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) zůstává překročeno sedm z devíti planetárních hranic, které vymezují bezpečný prostor pro existenci lidstva. Koncentrace CO₂ v atmosféře dosáhla 426 ppm (molekul CO₂ na milion molekul vzduchu), bezpečná hranice přitom leží na 350 ppm. Globální teplota v letech 2016–2025 rostla zhruba o 0,3 °C za dekádu a druhy vymírají více než desetkrát rychleji, než je bezpečné. Pevnina a oceány od průmyslové revoluce pohltily asi polovinu lidských emisí CO₂, pohlcování uhlíku na pevnině však zhruba od roku 2000 stagnuje.

Energetické využití odpadů v Česku loni opět vzrostlo, energie v palivu dosáhla rekordních 5,5 TWh
Energetické využití odpadů a alternativních paliv v České republice v roce 2025 opět vzrostlo. Podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu zařízení loni energeticky využila 1,38 milionu tun odpadů a alternativních paliv, což je meziročně o 1,4 % více. Energie obsažená v palivu stoupla o 3,7 % na 5,5 TWh, což je od roku 1989 nejvíce. Zhruba 61 % celkového množství (840 tisíc tun) spálily spalovny komunálního odpadu, jejich hrubá výroba elektřiny vzrostla o 7,6 % na 281 GWh. Cementárny a vápenky využily 406 tisíc tun alternativních paliv a odpadů, o 3,8 % více. Pokles naopak zaznamenaly spalovny průmyslového a nemocničního odpadu i energetický sektor.

Kyselost oceánů za 40 let vzrostla o 17 %, teplo v nich dosáhlo rekordu
Mezi lety 1985 a 2025 vzrostla kyselost světového oceánu zhruba o 17 %. Uvádí to 10. zpráva o stavu oceánů (Ocean State Report), kterou 30. září vydala služba Copernicus Marine Service. Množství tepla uloženého v oceánu v roce 2025 dosáhlo rekordu, přičemž Středozemní a Černé moře zasáhly v roce 2024 rekordní mořské vlny veder s teplotami místy o více než 4,6 °C nad průměrem. Průměrná měsíční rozloha arktického mořského ledu se v letech 1979–2025 zmenšovala zhruba o 490 000 km² za dekádu, tedy přibližně o plochu Španělska. Na asi 5 % plochy oceánu se za poslední tři dekády trvale posunuly sezónní cykly fytoplanktonu.

V EU začal platit zákaz vágních „eko“ tvrzení i uhlíkové neutrality založené na kompenzacích
Od 27. září se v EU uplatňují pravidla směrnice proti greenwashingu (ECGT). Obchodníci už vůči spotřebitelům nesmějí používat obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“, pokud nedoloží špičkový environmentální profil, například ekoznačením EU. Zakázané je i tvrzení, že výrobek má díky kompenzaci emisí neutrální, snížený či pozitivní dopad na klima. Označení udržitelnosti musí vycházet z certifikace, případně je musí zavést veřejné orgány. Kdo slibuje budoucí environmentální cíle, potřebuje veřejný plán s termíny a zdroji, jehož plnění pravidelně ověřuje nezávislý odborník.

V Dánsku funguje první komerční úložiště CO₂ pod mořem, za osm let má pojmout 2,4 milionu tun
Projekt Greensand Future 18. září v dánském Esbjergu jako první v Evropě slavnostně zahájil provoz plně propojeného řetězce v komerčním měřítku pro zachytávání, přepravu a trvalé ukládání CO₂ pod mořským dnem. Oxid uhličitý z výroby bioplynu v Dánsku a dalších evropských zemích se zkapalní a z přístavu v Esbjergu ho speciální loď převeze k vytěženému ropnému poli Nini West v Severním moři. Tam ho vtlačí do ložiska zhruba 1 800 metrů pod mořským dnem. Během osmi let má úložiště pojmout asi 2,4 milionu tun CO₂. Projekt získal 41 milionů eur z Inovačního fondu EU, který plní výnosy ze systému emisních povolenek.