ORLEN Unipetrol získal stříbrnou medaili v hodnocení EcoVadis
Skupina ORLEN Unipetrol získala za rok 2026 stříbrnou medaili v hodnocení udržitelnosti od platformy EcoVadis. Platforma patří mezi jednoho z nejuznávanějších globálních hodnotitelů, který posuzuje firmy v oblastech životního prostředí, etiky či pracovních podmínek. Společnost ORLEN Unipetrol se díky dosažení 86. percentilu zařadila mezi 15 % nejlépe hodnocených firem na světě. Získání medaile naznačuje, že přístup skupiny k udržitelnosti není pouze reakcí na regulatorní požadavky, ale pevnou součástí její firemní strategie.

Rozvoj větrné energetiky v Česku brzdí populisticky posilovaný odpor veřejnosti, rozebírá studie
Nová studie s názvem Proti větru jako první v českém prostředí systematicky mapuje aktéry a argumenty odporu proti výstavbě větrných elektráren. Zjišťuje, že za pomalým rozvojem větrné energetiky nestojí jen legislativní či ekonomické bariéry, ale především nízká míra lokální akceptace a nedůvěra. Téma si navíc osvojují populistické politické subjekty, které jej využívají v rámci širší kritiky klimatické i energetické politiky. Pocity nespravedlnosti a nedostatek transparentní komunikace podle studie přispívají k vyhrocování lokálních konfliktů. Klíčovým předpokladem pro stabilní rozvoj tohoto odvětví je posílení důvěry a spravedlivé zapojení komunit.

Definitivní zelená pro Omnibus I: výrazně zjednodušení pravidel udržitelnosti pro firmy
V úterý 24. února 2026 přijala Rada Evropské unie formálně směrnici Omnibus I zjednodušující požadavky na reporting udržitelnosti a náležitou péči v oblasti udržitelnosti. Legislativní změny jsou tedy formálně dokončeny, Evropský parlament tuto revidovanou verzi legislativy potvrdil již 16. prosince 2025. Přijatá úprava zvyšuje prahové hodnoty pro povinné reportování dle Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) i Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD). Výrazně bude omezen počet firem pod přímou regulací a sníží se administrativní zátěž, zejména pro SMEs. Nová pravidla vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku EU a členské státy budou mít 12 měsíců na implementaci uvedených změn do svých právních řádů.

Velké české teplárny v drtivé většině odcházejí od uhlí nebo odchod aktivně připravují
Interaktivní přehled think tanku Fakta o klimatu mapuje stav odchodu od uhlí u velkých teplárenských soustav v Česku, které dohromady zásobují teplem přes milion domácností. Z celkového počtu 35 sledovaných soustav jich 13 od uhlí již zcela odešlo a dalších 18 odchod aktuálně realizuje – pouze u čtyř soustav zatím chybí jasné plány. Na investiční podporu transformace vyčlenil Modernizační fond celkem 100 miliard korun. Většina projektů nyní využívajících černé či hnědé uhlí počítá s přechodem na zemní plyn, biomasu či energetické využití odpadu.

Dotace směřují masivně do živočišné výroby na úkor rostlinných bílkovin
Společná zemědělská politika EU výrazně upřednostňuje živočišnou výrobu na úkor rostlinných bílkovin, jako jsou luštěniny, upozorňuje analýza charitativní organizace Foodrise. Vědci přitom lidi vyzývají, aby přijímali více bílkovin právě z rostlinných zdrojů, které jsou zdravější. Podle dat za rok 2020 obdrželo hovězí a jehněčí maso 580krát více dotací než luštěniny. Studie tak poukazuje na to, že systém jednostranně podporuje stravu, kterou odborníci nejenže považují za méně zdravou, ale která také násobně více zatěžuje životní prostředí.

Leden 2026 byl pro Evropu chladný, globálně byl však pátý nejteplejší od počátků měření
Leden 2026 se v Evropě projevil jako nejchladnější od roku 2010, na globální úrovni se však jednalo o pátý nejteplejší leden v historii měření. Vyplývá to z nových dat služby Copernicus. Tento paradox podle expertů nevyvrací klimatickou změnu, ale naopak ilustruje klimatickou nestabilitu v obecně teplejším světě. Oteplující se systém totiž disponuje větší energií, což vede k výraznějším výkyvům a extrémům. Zatímco Evropa zažívala chladné počasí, Arktida zůstávala mimořádně teplá a v Austrálii dokonce padaly teplotní rekordy.

Rozpočtové škrty ohrožují české národní parky
Vláda se rozhodla pro škrty v oblasti životního prostředí ve výši 900 milionů korun, což znamená výrazné osekání financí i pro národní parky. Největší národní parky – Šumavský a Krkonošský – přijdou podle odhadů o desítky milionů korun, což může omezit jejich činnost v oblasti ochrany přírody, vzdělávání i služeb pro veřejnost. Správy parků budou čerpat rezervy, které dlouhodobě budovaly na nenadálé situaci jako požáry nebo kůrovcové kalamity. Rady, podle kterých by měly parky těžit více dřeva a vykrývat tak propad státních příspěvků, podle odborníků však neobstojí: „nemohou jednoduše ‚kácet do rozpočtu‘“ a eliminovat obavy z dopadů na fungování území.

Snížení emisí do roku 2040 o 90 % a odklad systému ETS 2 závazně schváleno
Evropský parlament schválil závazný cíl snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Součástí dodatků k Evropskému zákonu o klimatu je i odklad spuštění systému ETS 2 pro budovy a silniční dopravu o jeden rok, tedy na rok 2028. Revidovaný zákon zavádí také nové flexibilní mechanismy, jako je možnost využití mezinárodních uhlíkových kreditů od roku 2036. Poté, co dohodu ještě formálně schválí Rada EU, změny vstoupí v platnost.

Praha posiluje cirkulární ekonomiku otevřením dalších Reuse pointů
Hlavní město Praha rozšířilo na začátku roku 2026 síť Reuse pointů o dvě nová místa v Praze 3 a Praze 14. Celkem je tak v metropoli v provozu již 12 sběrných míst, která umožňují obyvatelům bezplatně předávat zachovalé věci k dalšímu využití. Hlavní město se tak snaží snižovat množství odpadu a podporovat principy cirkulární ekonomiky. V budoucnu se navíc chystá i otevření stálé Reuse provozovny po vzoru Vídně či Bratislavy.