Vyznáme se v udržitelnosti, abyste se v ní vyznali i vy.

Rada EU chce do roku 2030 pozastavit rušení povolenek nad 400 milionů, od 2031 chce pak hranici zdvojnásobit
Členské státy EU se na úrovni velvyslanců shodly na postoji k úpravě rezervy tržní stability (MSR), která v systému emisního obchodování (EU ETS) upravuje objem dražených povolenek: přebytky pohlcuje, nebo je naopak uvolňuje. Od roku 2023, kdy rušení začalo, bylo z trhu staženo přes 3 miliardy povolenek. Rušení povolenek držených v rezervě nad hranicí 400 milionů chce Rada dočasně pozastavit do konce roku 2030, Komise navrhovala zastavení na dobu neurčitou. Od roku 2031 by se hranice zdvojnásobila na 800 milionů. Cílem je posílit dlouhodobou likviditu a předvídatelnost trhu. Dohodu s Evropským parlamentem chce Rada uzavřít do konce roku 2026.

WEF: Svět uzavřel 69,2 % genderové propasti, do plné rovnosti zbývá 120 let
Světové ekonomické fórum (WEF) zveřejnilo Global Gender Gap Report 2026. Globální genderová propast je podle něj uzavřena z 69,2 % (meziročně o 0,4 procentního bodu více) a při dosavadním tempu potrvá dosažení plné rovnosti 120 let. Mezi regiony opět vede Evropa s 75,7 %, přičemž žebříčku zemí už 17. rokem vévodí Island s 93 %. Největší mezery přetrvávají v politickém zastoupení (22,1 %) a ekonomické participaci (61,7 %).

Česko má aktualizovaný plán adaptace na klima. Zahrnutých 252 úkolů do roku 2030 cílí na vodu i obce
Vláda schválila aktualizovaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro roky 2026–2030. Plán připravený Ministerstvem životního prostředí s dalšími resorty obsahuje 95 opatření rozpracovaných do 252 úkolů. Hlavní priority tvoří krajina schopná zadržet vodu, dostatek pitné vody a připravenost obcí a měst na horko, sucho a povodně. Dešťová voda má v zástavbě zůstávat co nejdéle na místě dopadu, pomoci mají zelené střechy, propustné povrchy či retenční nádrže. Stát chce obcím a městům nabídnout metodickou pomoc a lepší přístup k financování. Informace o přírodních rizicích má soustředit nový portál georizik.

Recyklace textilu: evropská infrastruktura by potřebovala až 11 miliard eur, 85 % vyřazeného textilu v EU končí ve spalovně či skládce, ukazuje zpráva
Podle zprávy Circular Fashion News a Fashion for Good za první pololetí 2026 má globální trh recyklace textilu a oděvů růst o 5,9 % ročně na 20,2 miliard dolarů v roce 2031. Ten evropský má pak do roku 2030 růst z 1,5 na 2,4 miliardy eur. Infrastruktura pro recyklaci textilu na textil v Evropě by však podle zahrnuté studie ReHubs a BCG vyžadovala dalších 8 až 11 miliard eur jednorázově a 5 až 6,5 miliard eur ročně, přičemž financování stále zaostává. Podle Global Fashion Agenda zhruba 85 % vyřazeného textilu v EU končí ve spalovnách či na skládkách.

Reforma v zadávání veřejných zakázek v EU: kvalita včetně udržitelnosti má mít váhu nejméně 30 %
Evropská komise představila návrh nařízení, které má zadávání veřejných zakázek zjednodušit a dát větší váhu udržitelnosti a strategickým cílům EU. Standardem má být nejlepší poměr ceny a kvality, v němž by kvalitativní kritéria měla mít váhu nejméně 30 %; u zakázek s vysokým podílem lidské práce pak 50 %. Zadavatelé mají vedle ceny zohledňovat například environmentální, sociální či inovační hlediska, bezpečnost nebo evropskou preferenci; výběr kritérií i jejich váha zůstává na nich. Návrh slučuje tři aktuální směrnice do jednoho nařízení a také zavádí celounijní digitální tržiště. Pro kontext, trh veřejných zakázek tvoří asi 15 % HDP EU.

Srpen se s 1,65 °C vyrovnal dosavadnímu teplotnímu rekordu, šéf UNFCCC odhaduje letní škody v Evropě na 180 miliard eur
Podle Copernicus Climate Change Service dosáhla globální teplota v srpnu 2026 hodnoty 1,65 °C nad předindustriální úrovní, a měsíc se tak vyrovnal dosud rekordnímu červenci 2023. Teplota povrchu oceánů byla nejvyšší, jaká kdy byla v srpnu naměřena. Hlavním motorem oteplování zůstává spalování fosilních paliv, nastupující El Niño jej teprve začíná zesilovat. Výkonný tajemník UNFCCC (Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) uvedl, že letošní léto připravilo Evropu o desítky tisíc životů a škody pravděpodobně dosáhnou 180 miliard eur. Dál podle něj porostou i ceny potravin.

Udržitelnost obalů u zákazníků e-shopů sílí, 67 % vítá refundaci bez vracení zboží, ukazuje průzkum společnosti Ryder
Zákazníci e-shopů kladou stále větší důraz na udržitelnost obalů, vyplývá z průzkumu logistické společnosti Ryder mezi 1 160 spotřebiteli. Cena sice zůstává hlavním faktorem, oproti loňsku ale její význam klesl. Zákazníci nadále jednoznačně upřednostňují krabice před zásilkovými sáčky. Jako důvody přitom uvádějí ve 32 % případů lepší ochranu zboží při přepravě, 29 % krabice znovu využívá a 20 % je považuje za ekologičtější. Argument „ekologičností“ tak meziročně vzrostl o 6 procentních bodů. Stejný nárůst zaznamenala udržitelnost obalu i mezi důvody, proč zákazníci u značky nakoupí znovu. Opakovaný nákup u dané značky podle průzkumu podporuje také vracení peněz bez nutnosti posílat zboží zpět, které oceňuje 67 % respondentů.

MŽP přijímá připomínky k plánům na zvládání povodňových rizik do konce února 2027
MŽP zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik na období 2028–2033. Dokumenty navazují na aktualizované mapy povodňového nebezpečí a pokrývají povodí Labe, Odry a Dunaje. Obecná opatření se týkají 479 obcí v povodí Labe, 260 obcí v povodí Dunaje a 50 obcí v povodí Odry, přičemž v nejrizikovějších lokalitách plány navrhují dalších 221 konkrétních opatření. Na protipovodňová opatření vláda vyhradila v OP Životní prostředí přibližně 3 miliardy Kč. Veřejnost může návrhy připomínkovat na webu ministerstva do 28. února 2027, poté je MŽP předloží vládě ke schválení.

Sucho a vedra srazily sklizeň obilovin v EU o 9 %, kukuřice je na minimu od roku 2007
Letošní horka a sucho citelně poškodila evropskou úrodu. Podle analýzy Carbon Brief, opřené o data Společného výzkumného střediska EU (JRC), klesne produkce obilovin v EU meziročně o 9 %. Sklizeň kukuřice se propadne o 13 % na 52 milionů tun, což je nejméně od roku 2007. Největší ztráty hlásí Francie, kde má úroda obilovin klesnout o 7,7 milionu tun a produkce kukuřice meziročně o 35 % na minimum od roku 1980. Jen červnová vlna veder podle odhadů způsobila na obilí škody za 2 až 2,3 miliardy eur. Ve střední Evropě zaznamenaly nejprudší pokles výnosů na hektar Slovensko a Rakousko, o 1,3 tuny. Situaci zemědělců přitom dále zhoršují drahá paliva i omezené dodávky hnojiv.