Čína zveřejnila pětiletý plán pro klima: uhlíkovou intenzitu chce do 2030 snížit o 17 %
Čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí spolu s dalšími 18 vládními institucemi zveřejnilo pětiletý plán pro reakci na změnu klimatu na období 2026–2030. Dokument potvrzuje závazek největšího světového emitenta dosáhnout vrcholu emisí před rokem 2030, a uhlíkové neutrality pak před rokem 2060. Do roku 2030 má uhlíková intenzita ekonomiky klesnout o 17 %, v odvětvích pokrytých čínským systémem emisního obchodování pak o 3 %. Plán počítá také s redukcí jiných skleníkových plynů než CO₂, především metanu, o 30 milionů tun ekvivalentu CO₂ ročně do roku 2030. Plán nicméně nepřináší zásadně nové cíle, spíše konsoliduje dosavadní politiky.

MŽP nabízí přes dvě miliardy Kč na zadržování vody v krajině, žádosti běží do prosince
Hydrologické sucho v Česku se dál prohlubuje a MŽP proto posiluje podporu opatření, která pomáhají krajině vodu zadržet. Z Operačního programu Životní prostředí resort od roku 2021 podpořil 776 adaptačních projektů za 8,6 miliardy Kč z celkové alokace 11,2 miliardy. Aktuální výzva 109 nabízí obcím a správcům vodních toků další dvě miliardy na přírodě blízká protipovodňová opatření, výzva 105 pak 200 milionů na hospodaření se srážkovou a šedou vodou s dotací až 85 % výdajů. Obě přijímají žádosti do 17. prosince 2026. Ministerstvo zároveň dokončilo aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro roky 2026–2030, která míří na jednání vlády.

EFRAG navrhl reporting pro mimounijní firmy. Dotkne se o 88 % méně z nich, povinnost bude platit od roku 2029
Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila k veřejné konzultaci návrh standardu reportingu o udržitelnosti pro mimounijní firmy spadající pod směrnici CSRD. Na rozdíl od standardů pro evropské firmy se návrh zaměřuje pouze na dopady podniků na okolí, nikoli na související rizika a příležitosti. Po zjednodušení v rámci balíčku Omnibus se povinnost týká společností s čistým obratem v EU nad 450 milionů eur a dceřinou firmou s obratem nad 200 milionů eur. Počet dotčených firem tím podle EFRAG klesá zhruba z 10 tisíc na 1 200, což je pokles o 88 % procent. Konzultace potrvá do 31. října 2026, finální standard má vzniknout v lednu 2027 a vykazovat se začne v roce 2029 za rok 2028.

Klimatická změna mění mapu dětské malárie v Africe: riziko se přesouvá ze západu na východ
Studie o vlivu oteplování na malárii, kterou v časopise Nature zveřejnil tým pod vedením Yale School of Public Health, ukazuje, že se vlivem klimatické změny posouvá výskyt malárie napříč subsaharskou Afrikou. Výzkum totiž na základě více než 50 tisíc krevních vzorků z let 1900 až 2016 ukázal, že nemoc vrcholí při průměrné teplotě 24,9 °C a v teplejším i chladnějším klimatu ustupuje. Ve východní a jižní Africe proto komáři pronikají do dříve chladných vysočin, zatímco v západní Africe je už na přenos příliš horko. V průměru připadá na oteplování jeden případ malárie navíc na tisíc dětí. Odborníci zdůrazňují, že klima zůstává vedle prevence a léčby jen dílčím faktorem.

V EU začalo platit právo na opravu. Spotřebitelům při opravě prodlouží záruku nejméně o rok
Od 31. července se v celé EU uplatňují nová pravidla týkající se práva na opravu. Výrobci musí na žádost spotřebitele opravit technicky opravitelné výrobky, například pračky, vysavače, mobilní telefony či tablety, a to v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu. Pokud si zákazník v rámci zákonné odpovědnosti za vady zvolí místo výměny opravu, prodlouží se mu záruka nejméně o 12 měsíců. Výrobci musí také zpřístupnit informace o opravárenských službách a nabízet náhradní díly za dostupné ceny. Evropská komise si od pravidel slibuje růst a investice ve výši 4,8 miliardy eur. V roce 2027 navíc spustí online platformu, která spotřebitelům pomůže najít opravnu v jejich zemi.

Bezúročné úvěry z Nové zelené úsporám táhnou, za měsíc přišly žádosti o 2,3 miliardy Kč
Nový úvěrový nástroj programu Nová zelená úsporám má za sebou silný start. Za první měsíc od spuštění příjmu žádostí 25. června obdržel Státní fond životního prostředí ČR stovky projektů energetických renovací s požadavkem na bezúročné úvěry v celkové sumě 2,3 miliardy Kč. Většina žádostí zahrnuje zateplení, třetina projektů počítá s výměnou zdroje vytápění a 17 % s fotovoltaikou. Zranitelné domácnosti, kterým zůstává přímá dotační podpora, podaly navíc stovky žádostí v celkovém objemu 140 milionů Kč. Úroky i náklady úvěru hradí stát, žadatelé splácejí jen vypůjčenou částku.

Požáry v Evropě spálily 2,2 milionu hektarů, o 57 % více než před čtyřmi lety, říká WHO
Data Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují prudké zhoršování situace ohledně požárů v Evropě. Zatímco v roce 2022 shořelo v evropském regionu WHO 1,4 milionu hektarů, loni už to bylo 2,2 milionu hektarů, tedy o 57 % více během čtyř let. Ve Španělsku a Portugalsku se letos počet požárů proti loňsku více než zdvojnásobil. Podle WHO změna klimatu požáry zesiluje a spolu s rostoucími teplotami, suchem a rozšiřující se zástavbou prodlužuje požární sezonu.

Akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje pokryjí 11 % oproti původnímu návrhu
Vláda schválila změnu rozsahu akceleračních oblastí pro rychlejší povolování větrných a solárních elektráren. Proti původnímu návrhu o rozloze 2 685 km² se finální rozsah zmenšil na 297 km² v 61 lokalitách, tedy 0,38 % území Česka, přičemž 284 km² připadá na větrné elektrárny a 13 km² na fotovoltaiku. Po vypořádání více než 13 tisíc připomínek vypadly dle ministra životního prostředí lokality kolidující s ochranou přírody, krajinného rázu, památek či obranou státu. Vymezení oblastí patří mezi milníky Národního plánu obnovy, při jehož nesplnění by Česko mohlo přijít až o 25 miliard Kč. Zařazení lokality ovšem neznamená automatické povolení stavby, projekty budou dále procházet povolovacím řízením.

Do roku 2040 má dle EK dojít ke zdvojnásobení elektrifikace ekonomiky EU na 46 %
Evropská komise představila akční plán elektrifikace a revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Podíl místní elektřiny na spotřebě energie, který posledních deset let stagnuje na 23 %, má do roku 2040 vzrůst na dvojnásobek – EU by tak ročně ušetřila až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv. Revize ETS by pak měla zpomalit tempo snižování emisního stropu, navýšit bezplatné povolenky pro průmysl o 6 miliard eur do roku 2030 a systém rozšířit o letectví, námořní dopravu a spalovny odpadu. Členské státy budou muset polovinu výnosů z povolenek vracet do dekarbonizace, na kterou má přispět i nová Průmyslová dekarbonizační banka se 100 miliardami eur. Balíček musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.