Náklady na řešení znečištění PFAS v Evropě dosáhnou stovek miliard eur, ukazuje nová analýza
Podle nové studie Evropské komise bude Evropu řešení znečištění a zdravotních dopadů toxických chemikálií PFAS stát do roku 2050 nejméně 440 miliard eur. Evropská komise se v reakci na rostoucí problém chystá ještě v tomto roce navrhnout zákaz používání těchto látek. Chystaný zákaz by měl obsahovat výjimky pro tzv. kritické sektory. Zpráva zároveň varuje, že i úplný zákaz by do poloviny století představoval náklady ve výši 330 miliard eur. PFAS zahrnují více než 4 700 chemických látek, které mohou vést ke zdravotním problémům, například k poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. Denně se s nimi setkáváme v barvách, nepřilnavém povrchu v pánvích nebo třeba nepromokavém oblečení.

Negativní emoce jsou za poslední dekádu celosvětově na vzestupu, 37 % dospělých zažilo předchozí den stres
Podle nové zprávy společnosti Gallup o stavu globálního emočního zdraví za rok 2024 zůstávají negativní emoce na vysoké úrovni a za poslední dekádu vzrostly. Konkrétně 39 % dospělých po celém světě uvedlo, že předchozí den zažilo velké obavy a 37 % stres. Naopak pozitivní emoce, jako je pocit respektu či radosti, se drží na stabilní úrovni. Zpráva také, nikoli překvapivě, odhaluje přímou souvislost mezi mírem v zemi a emočním zdravím jejích obyvatel, kdy se v zemích s menší mírou míru vyskytují negativní emoce častěji.

Analýza Asociace pro mezinárodní otázky: Klimatické politiky v Česku přehlížejí genderovou rovnost
Podle odborné analýzy AMO postrádají české klimatické politiky systematické zohlednění genderové rovnosti, ačkoliv dopady změny klimatu ovlivňují různé skupiny obyvatel odlišně. Klíčovou výzvou je přitom nejen nevyužití potenciálu žen v rozhodování, ale také riziko, že špatně nastavená opatření mohou stávající nerovnosti nezamýšleně prohloubit. Problém se týká i Zelené dohody (Green Dealu), u níž chybí detailní analýzy dopadů na základě genderu. Analýza proto apeluje na sběr dat a detailní studie, které by pomohly tvořit efektivnější a spravedlivější klimatická opatření.

Startuje čtvrtý ročník soutěže Zelená obec roku od ČSOB
Obce se mohou přihlašovat do soutěže Zelená obec roku, jejíž čtvrtý ročník odstartovala ČSOB. V rámci soutěže banka pravidelně oceňuje města a obce za inovativní přístup k udržitelnému rozvoji. Soutěž se snaží motivovat obce k zavádění dlouhodobých a systémových řešení v oblasti udržitelnosti, ochrany přírody a aktivního zapojení místních komunit. Vítězové si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 1,5 milionu Kč a získají odborné poradenství od expertů ČSOB Advisory a platformy Green0meter. Přihlášky jsou otevřené do 22. března 2026. Kromě hlavních soutěžních kategorií, které jsou i letos rozděleny podle velikosti obce, porota udělí také speciální ocenění Sociální počin roku.

Chystá se jednotné značení nádob na tříděný odpad napříč EU
Společné výzkumné centrum Evropské komise publikovalo technické návrhy na sjednocení značení nádob na tříděný odpad v celé EU. Jde o plnění jednoho z požadavků nařízení o obalech a obalových odpadech. Na základě těchto pokynů by měl být do srpna 2026 přijat prováděcí právní akt. Harmonizované značení by se mělo na všech nádobách objevit nejpozději do srpna 2028. Výsledkem takového opatření má být zlepšení informovanosti a jistoty spotřebitelů při třídění obalů.

Globální rizika roku 2026 podle Světového ekonomického fóra: Environmentální hrozby a nepravdivé informace
Světové ekonomické fórum vydalo svou Zprávu o globálních rizicích pro rok 2026, která mapuje největší hrozby v horizontu dvou a deseti let. Zpráva, která vychází z názorů více než 1 300 globálních expertů, zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit environmentální problémy a související dezinformace. Dlouhodobý výhled je obzvláště znepokojivý, jelikož pět z deseti nejzávažnějších rizik souvisí právě s environmentálními a klimatickými změnami. Mezi největší hrozby report řadí extrémní výkyvy počasí, kolaps ekosystémů nebo kritické změny zemských systémů. Vysoko se umístily také dezinformace a nepříznivé dopady umělé inteligence.

Analýza: Rozvoj OZE a jádra jako jediná smysluplná cesta k přijatelným cenám elektřiny v Česku
Rozvoj solárních a větrných elektráren sice zlevňuje velkoobchodní cenu elektřiny, pro koncové spotřebitele nicméně cenu významně ovlivňují i další položky jako jsou daně a poplatky za sítě. Právě jejich výše se podle analýzy Fakt o klimatu napříč Evropou výrazně liší. Například v Česku v roce 2024 platily české domácnosti za elektřinu v průměru 0,32 €/kWh (přibližně 8 Kč/kWh) a z toho přibližně čtvrtinu tvořily daně a poplatky, čtvrtinu náklady na sítě a polovinu cena za energie a dodávky. Podle analýzy představuje další rozvoj OZE a jaderných zdrojů jedinou smysluplnou cestu k dlouhodobě přijatelným cenám elektřiny v Česku.

Rok 2025 byl podle služby Copernicus třetím nejteplejším v historii měření
Rok 2025 se stal třetím nejteplejším v historii měření, vyplývá z nových dat služby Copernicus Climate Change Service (C3S). Dle měření také historicky poprvé došlo k tomu, že v období 3 po sobě jdoucích let (2023–2025) průměrná globální teplota překročila o více než 1,5 °C tzv. předindustriální úroveň. V roce 2025 došlo také na regionální extrémy – Antarktida zaznamenala svůj vůbec nejteplejší rok v historii měření. Za hlavní příčiny autoři zprávy označují pokračující nárůst koncentrace skleníkových plynů a mimořádně vysoké teploty povrchu moří.

Počet i výkon nově instalovaných FVE v roce 2025 meziročně výrazně klesl, trh táhnou dál firmy
Česko v rámci Evropy dlouhodobě zaostává v oblasti obnovitelných zdrojů a poslední data Solární asociace ukazují, že oproti roku 2024 meziročně poklesl výkon nově instalovaných solárních elektráren (FVE) téměř o třetinu a počet nově připojených FVE dokonce o 40 %. Boom decentralizované energetiky na rodinných domech je za námi. U firem poptávku dál táhne možnost zafixovat si náklady na energie a také plnění dekarbonizačních cílů. Firmy také častěji sází na instalace s bateriovým úložištěm, což je novinka, která díky tzv. Lex OZE III tento rok pravděpodobně potáhne poptávku po velkokapacitních bateriích.