Auta v EU čeká povinný recyklát. Nařízení o vozidlech s ukončenou životností vstoupilo v platnost
Dne 13. srpna 2026 vstoupilo v platnost nařízení EU o vozidlech s ukončenou životností (2026/1738), které nahrazuje směrnice z let 2000 a 2005 a pokrývá celý životní cyklus vozidel od designu po recyklaci. Nová auta budou muset obsahovat 15 % recyklovaného plastu od roku 2032 a 25 % od roku 2036; cíle pro recyklovanou ocel a hliník stanoví Evropská komise s platností od roku 2033. Pravidla se nově vztahují také na nákladní vozy, autobusy a motocykly, posilují rozšířenou odpovědnost výrobců za náklady sběru a zpracování a od poloviny roku 2031 dovolí vyvážet mimo EU pouze technicky způsobilá vozidla. Nařízení má zároveň snížit závislost evropského průmyslu na dovozu primárních surovin.

Finanční hodnotu udržitelnosti umí spolehlivě vyčíslit jen pětina velkých firem, zjistila KPMG
Dle reportu poradenské společnosti KPMG „Closing the Sustainability Valuation Gap“, který je založen na průzkumu mezi asi 2 tisíci vrcholovými manažery firem s ročními tržbami nad 100 milionů dolarů z 19 zemí, deklaruje 72 % dotázaných detailní porozumění vlastní strategie udržitelnosti. 60 % pak promítá související rizika do plánování, robustní metody kvantifikace finančního dopadu udržitelnosti používá pouze 19 % firem. Nejdále jsou bankovnictví a kapitálové trhy (33 %), energetika a přírodní zdroje (31 %) a automobilový průmysl (27 %). Report firmám doporučuje formalizovat kvantifikaci, propojit ji s podnikovými financemi a nečekat na regulační povinnosti.

Evropské nařízení PPWR o obalech začalo platit. Česko s podporou dalších 14 států žádá o jasnější pravidla
Od 12. srpna 2026 se v celé EU uplatňuje nové nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které pokrývá celý životní cyklus obalů od výroby po recyklaci. Povinnosti nabíhají postupně: nejprve platí limit pro látky PFAS v potravinových obalech a povinnost EU prohlášení o shodě, od roku 2028 přibude harmonizované značení a od roku 2030 požadavky na minimalizaci obalů, recyklovatelnost a podíl recyklátu i zákaz vybraných jednorázových plastů. MŽP nicméně s podporou 14 členských států žádá Evropskou komisi o vyjasnění definic a předvídatelný harmonogram prováděcích aktů. Náklady plynoucí z nejasností totiž odhaduje dopadová studie Komise až na 54 miliard eur.

Čína zveřejnila pětiletý plán pro klima: uhlíkovou intenzitu chce do 2030 snížit o 17 %
Čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí spolu s dalšími 18 vládními institucemi zveřejnilo pětiletý plán pro reakci na změnu klimatu na období 2026–2030. Dokument potvrzuje závazek největšího světového emitenta dosáhnout vrcholu emisí před rokem 2030, a uhlíkové neutrality pak před rokem 2060. Do roku 2030 má uhlíková intenzita ekonomiky klesnout o 17 %, v odvětvích pokrytých čínským systémem emisního obchodování pak o 3 %. Plán počítá také s redukcí jiných skleníkových plynů než CO₂, především metanu, o 30 milionů tun ekvivalentu CO₂ ročně do roku 2030. Plán nicméně nepřináší zásadně nové cíle, spíše konsoliduje dosavadní politiky.

MŽP nabízí přes dvě miliardy Kč na zadržování vody v krajině, žádosti běží do prosince
Hydrologické sucho v Česku se dál prohlubuje a MŽP proto posiluje podporu opatření, která pomáhají krajině vodu zadržet. Z Operačního programu Životní prostředí resort od roku 2021 podpořil 776 adaptačních projektů za 8,6 miliardy Kč z celkové alokace 11,2 miliardy. Aktuální výzva 109 nabízí obcím a správcům vodních toků další dvě miliardy na přírodě blízká protipovodňová opatření, výzva 105 pak 200 milionů na hospodaření se srážkovou a šedou vodou s dotací až 85 % výdajů. Obě přijímají žádosti do 17. prosince 2026. Ministerstvo zároveň dokončilo aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro roky 2026–2030, která míří na jednání vlády.

EFRAG navrhl reporting pro mimounijní firmy. Dotkne se o 88 % méně z nich, povinnost bude platit od roku 2029
Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila k veřejné konzultaci návrh standardu reportingu o udržitelnosti pro mimounijní firmy spadající pod směrnici CSRD. Na rozdíl od standardů pro evropské firmy se návrh zaměřuje pouze na dopady podniků na okolí, nikoli na související rizika a příležitosti. Po zjednodušení v rámci balíčku Omnibus se povinnost týká společností s čistým obratem v EU nad 450 milionů eur a dceřinou firmou s obratem nad 200 milionů eur. Počet dotčených firem tím podle EFRAG klesá zhruba z 10 tisíc na 1 200, což je pokles o 88 % procent. Konzultace potrvá do 31. října 2026, finální standard má vzniknout v lednu 2027 a vykazovat se začne v roce 2029 za rok 2028.

Klimatická změna mění mapu dětské malárie v Africe: riziko se přesouvá ze západu na východ
Studie o vlivu oteplování na malárii, kterou v časopise Nature zveřejnil tým pod vedením Yale School of Public Health, ukazuje, že se vlivem klimatické změny posouvá výskyt malárie napříč subsaharskou Afrikou. Výzkum totiž na základě více než 50 tisíc krevních vzorků z let 1900 až 2016 ukázal, že nemoc vrcholí při průměrné teplotě 24,9 °C a v teplejším i chladnějším klimatu ustupuje. Ve východní a jižní Africe proto komáři pronikají do dříve chladných vysočin, zatímco v západní Africe je už na přenos příliš horko. V průměru připadá na oteplování jeden případ malárie navíc na tisíc dětí. Odborníci zdůrazňují, že klima zůstává vedle prevence a léčby jen dílčím faktorem.

V EU začalo platit právo na opravu. Spotřebitelům při opravě prodlouží záruku nejméně o rok
Od 31. července se v celé EU uplatňují nová pravidla týkající se práva na opravu. Výrobci musí na žádost spotřebitele opravit technicky opravitelné výrobky, například pračky, vysavače, mobilní telefony či tablety, a to v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu. Pokud si zákazník v rámci zákonné odpovědnosti za vady zvolí místo výměny opravu, prodlouží se mu záruka nejméně o 12 měsíců. Výrobci musí také zpřístupnit informace o opravárenských službách a nabízet náhradní díly za dostupné ceny. Evropská komise si od pravidel slibuje růst a investice ve výši 4,8 miliardy eur. V roce 2027 navíc spustí online platformu, která spotřebitelům pomůže najít opravnu v jejich zemi.

Bezúročné úvěry z Nové zelené úsporám táhnou, za měsíc přišly žádosti o 2,3 miliardy Kč
Nový úvěrový nástroj programu Nová zelená úsporám má za sebou silný start. Za první měsíc od spuštění příjmu žádostí 25. června obdržel Státní fond životního prostředí ČR stovky projektů energetických renovací s požadavkem na bezúročné úvěry v celkové sumě 2,3 miliardy Kč. Většina žádostí zahrnuje zateplení, třetina projektů počítá s výměnou zdroje vytápění a 17 % s fotovoltaikou. Zranitelné domácnosti, kterým zůstává přímá dotační podpora, podaly navíc stovky žádostí v celkovém objemu 140 milionů Kč. Úroky i náklady úvěru hradí stát, žadatelé splácejí jen vypůjčenou částku.