Archiv zpráv

Globální poptávka po elektřině v roce 2024 pravděpodobně vzroste o 4 %. V roce 2023 byl přitom nárůst 2,5 %. Uvádí to v nejaktuálnějším reportu Mezinárodní energetická agentura (IEA). Poptávka po elektřině roste globálně nejrychleji za poslední roky kvůli stabilnímu hospodářskému růstu, intenzivním vlnám veder a rostoucímu využívání technologií, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla. Vzestup obnovitelných zdrojů současně také pokračuje. Fotovoltaika podle předpokladů pokryje zhruba polovinu nárůstu poptávky po elektřině v letech 2024 a 2025, přičemž solární a větrná energie dohromady pokryjí až tři čtvrtiny tohoto nárůstu.

Na Mělnicku uvedla skupina Decci do provozu hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Česku Energy nest. Jde o kombinaci bateriového úložiště, šestice plynových turbín, které mohou spalovat i třicetiprocentní směs vodíku, a na míru vyvinutého řídicího systému, jehož prostřednictvím dokáže zařízení stabilizovat přenosovou soustavu. Energy nest má instalovaný výkon 52,4 megawattů; zatím síti poskytuje výkon 30 megawattů. Zařízení dokáže reagovat na přebytky i nedostatky v síti, přičemž v pohotovostním režimu má nulovou emisní stopu.

Aktualizovanou Vodíkovou strategii České republiky schválila vláda. Nová verze předpokládá, že vodík nahradí část fosilních paliv v dopravě, bude nosičem pro přepravu a akumulaci energie, surovinou pro chemický průmysl a zdrojem tepla pro specifické technologie. Strategie je rozdělena do tří etap, přičemž v rámci první etapy do roku 2030 má dojít k vytvoření vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku. Pro potřebu výroby obnovitelného vodíku v dopravě a chemickém průmyslu bude nutné vybudovat elektrolyzéry s instalovaným výkonem 400 megawattů.

Česko se stalo první evropskou zemí, která od OSN získala ocenění za pokrok v udržitelném přístupu k vodě. Na mezinárodní konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku organizace ocenila Českou republiku za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou spolu s Jordánskem a Kambodžou. Česku se podařilo za poslední dvě dekády výrazně navýšit procento domácností připojených k pitné vodě. K velkému posunu došlo také, co se týče znečištění vodních zdrojů. Zatímco v roce 2003 byla téměř polovina vodních toků v kategorii velmi nebo silně znečištěné, v současnosti jde o třetinu.

V rámci povinností spojených s přechodnou fází Evropského mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) s červencem končí i možnost dokládat reporty založené na výchozích referenčních hodnotách. Všechny zprávy CBAM budou muset od třetího čtvrtletí 2024 včetně obsahovat skutečné hodnoty obsažených emisí. Evropská komise v návaznosti na to zveřejnila nové dokumenty pro usnadnění přípravy a podání CBAM zpráv. Součástí je aktualizovaný manuál pro orientaci v CBAM portálu a předvyplněné šablony pro komunikaci s dodavateli.

Na likvidaci černých skládek vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí v rámci dotační výzvy 50 milionů korun. Peníze z Národního programu Životní prostředí mají obce využít na odvoz a úklid nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Prostředky nejsou určené na likvidaci skládek tvořených stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Podpora jednoho projektu dosáhne až jednoho milionu korun, přičemž bude možné získat až 90 % způsobilých výdajů. Peníze mohou čerpat také obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, kde se skládka nachází. Žádosti je možné podávat do 31. prosince 2024.

Nejudržitelnější firmy mohou pocházet i z oblastí generujících fyzické produkty, jako je móda. Ukázal to žebříček 500 nejudržitelnějších společností roku 2024, který sestavily magazín Time a společnost Statista. První místo sice obsadila francouzská společnost Schneider Electric, která vytváří software a služby pro energetický management, už třetí příčku ale obsadila italská firma Moncler vyrábějící luxusní módní zboží, a to mimo jiné za využívání recyklovaných materiálů. V rámci metodologie žebříčku byly zohledňovány faktory jako vyprodukované emise a spotřeba elektřiny v rámci tzv. Scope 1 a 2 či podíl obnovitelné energie; roli hrálo také to, jestli se firma připojila k některému z respektovaných klimatických programů.

Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační výzvu v rámci programu ENERG ETS. V rámci té mohou průmyslové podniky čerpat z 15 miliard korun z Modernizačního fondu na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení za účelem snížení spotřeby primární energie či emisí CO2. Výzva cílí na hlavní producenty CO2, jako jsou výrobci oceli, železa, stavebních materiálů či papíru, a na zástupce chemického či potravinářského průmyslu. Velký podnik skrze dotační program může získat 40 %, střední 50 % a malý podnik 60 % způsobilých výdajů. Žádosti mohou podávat organizace provozující zařízení v EU ETS na území České republiky, a to až do 15. listopadu 2024.

Vyšetřování pracovních podmínek v italských továrnách, které vyrábějí kabelky a další kožené zboží pro značky Dior a Armani, ukázalo, že dílny vykořisťují zahraniční pracovníky. Výroba luxusních produktů totiž stojí jen zlomek jejich prodejní ceny. Například za kabelku prodávanou zákazníkům za 2 600 eur platil Dior dodavateli 53 eur. Na základě vyšetřování soudci v červnu uvalili na společnost Manufactures Dior SRL – součást společnosti Dior – soudní správu. Stejné opatření bylo v dubnu přijato i v případě společnosti Armani.

Evropská komise uložila prozatímní vyrovnávací cla na dovoz elektrických vozidel z Číny. Na základě šetření dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec elektrických vozidel v Číně těží z nespravedlivého subvencování, kvůli čemuž hrozí výrobcům takových vozidel v EU dodržujícím lidská práva hospodářská újma. Platnost prozatímních cel je od 5. července na dobu nejvýše čtyř měsíců. Během této lhůty musejí členské státy EU v hlasování přijmout konečné rozhodnutí o clu, které by bylo následně platné po dobu pěti let. Mezitím pokračují jednání s Čínou s cílem dosáhnout řešení slučitelného s pravidly WTO.

Čeští respondenti starší 30 let vědí o příčinách a důsledcích změny klimatu a možných řešeních více než lidé ve věku 20 až 29 let, ukázal průzkum Evropské investiční banky detekující veřejné povědomí o změně klimatu. Zatímco starší skupina celkově dosáhla skóre 6,54 z 10 bodů, respondenti ve věku 20 až 29 let získali 5,49 z 10 bodů. Starší věková skupina je znalejší hlavně v oblasti důsledků klimatické změny. Češi obecně se s 6,12 body dostali mírně pod unijní průměr, který činil 6,37 bodů. Nejlépe si ohledně znalostí o klimatické změně vedou Finové s 7,22 body z 10.

Evropská komise v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU) na rok 2025 zahrnula výdaje 49,2 miliard euro na regionální rozvoj a podporu ekonomické, společenské a územní soudržnosti, a také na infrastrukturu podporující zelenou tranzici. Na evironmentální a klimatická opatření má jít dalších 2,4 miliardy eur. Celkový objem rozpočtu je 199,7 miliard eur, přičemž jeho největší část (53,8 miliard eur) má být alokována na společnou zemědělskou politiku EU. Návrh rozpočtu na rok 2025 je součástí dlouhodobého rozpočtu Unie přijatého na konci roku 2020.