Archiv zpráv

Královéhradecký kraj ve spolupráci s Centrem investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje (CIRI) spustil finanční podporu zajímavých a inovativních projektů. Do 31. ledna je možné podat žádost o dotaci ve formě dekarbonizačních voucherů, které mohou být poskytnuty na nákup certifikací, analýz, studií nebo přístupů do aplikací souvisejících s ochranou životního prostředí, chemickým managementem nebo sociální odpovědností. Do konce listopadu je otevřený dotační titul cílený na udržitelnou textilní výrobu. Žádost je možné podat na webu Královéhradeckého kraje.

Úspěšné udržitelné projekty mají možnost se nominovat do konferenčního programu druhého ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, který se bude konat v dubnu. Ty nejpřínosnější mohou získat ocenění Sustainability Star 2024, které jim přinese publicitu a možnost užívat logo ocenění. Všechny prezentace projektů jsou před zařazením do programu posuzovány Vědeckou radou, a ty schválené budou pro účastníky Summitu vystaveny v Galerii posterů. Bezplatné přihlášky jsou přijímány do 9. února; nominační formulář je přístupný na níže uvedeném odkazu.

V roce 2023 v Česku přibyl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren o velikosti 1 gigawattu. Vyplývá to z dat Solární asociace. Celkem přibylo téměř 83 tisíc jednotek fotovoltaických elektráren, což oproti roku 2022, který byl v českých podmínkách rekordní, představuje nárůst počtu nových elektráren o 145 procent. Za zrychleným růstem solárního sektoru stojí hlavně domácnosti; v uplynulém roce bylo pokryto panely na 80 tisíc střech. Připojovat se začínají ale také elektrárny o větším výkonu spadající pod firmy, nebo první solární parky. Do sítě bylo v roce 2023 připojeno i 25 elektráren, jejichž výkon přesahuje 1 megawatt-peak.

Společnost CIRAA aktuálně provádí pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu průzkum, který má za cíl zmapovat stav cirkularity v českém průmyslu. Výsledky průzkumu pomohou identifikovat současný stav a potřeby firem v oblasti udržitelného rozvoje a stanou se základem pro vývoj metodik cirkulárního auditu a hodnocení dotačních projektů. Dotazník je anonymní a můžete jej vyplnit skrze níže uvedený odkaz do 21. ledna.

Nejmodernější české datacentrum DC7, které spadá pod společnost T-Mobile, čeká významné rozšíření o nové křídlo pokryté privátní 5G sítí určenou k monitorování prostředí. S novým zázemím nabízejícím nejvyšší standardy zabezpečení, se datové centrum rozroste o čtyři datové sály a až 780 rack skříní. Současně T-Mobile připravuje výstavbu fotovoltaické elektrárny přímo v areálu datového centra. DC7 je v souladu s ESG strategií T-Mobile ze 100 % napájeno zelenou energií. Teplo z datových sálů je využíváno pro vytápění kancelářských, skladových a společných prostor; zbytkové teplo předehřívá dieselové agregáty.

Obce a města si mohou na webu Ministerstva životního prostředí nově vypočítat, jak se zavedení zálohového systému propíše do jejich kasy, a to díky nové kalkulačce. Nástroj vznikl proto, že se mezi starosty a lidmi šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Budoucí operátor bude přitom povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 % obcím. Po výpočtu ztrát a nových příjmů se celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 korun na občana.

Poradní orgán Evropské komise EFRAG spustil veřejnou konzultaci k návrhům „implementačních manuálů“ k evropským standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). První z dokumentů se týká kroků při stanovování tzv. dvojí materiality. Další se věnuje požadavkům pro podávání zpráv o hodnotovém řetězci, a ve třetím případě jde o návrh kompletního seznamu podrobných požadavků obsažených v jednotlivých nařízeních týkajících se zveřejňování a aplikace standardů. Zúčastněné strany mohou dokumenty připomínkovat do 2. února 2024.

S prvním dnem roku 2024 vešla v platnost Směrnice o minimální dani. Ta zavádí minimální sazbu daně 15 % pro nadnárodní korporace působící v EU. Směrnice se má postarat o efektivní zdanění v případě, kdy se mateřská společnost nachází mimo EU v zemi s nízkým zdaněním, jež neuplatňuje rovnocenná pravidla. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s příjmy přes 750 milionů eur ročně. EU je tak jedním z prvních, kdo zavádí daňové reformy dohodnuté na úrovni OECD v reakci na digitalizaci a globalizaci.

Sedm z deseti respondentů se zabývá udržitelností a hledá řešení, jak zmírnit dopad na životní prostředí, vyplývá z aktuální vlny průzkumu Index očekávání firem, který provádí ČSOB. Mladé a začínající firmy kladou důraz hlavně na investice do inovací a růstu byznysu, zkušení podnikatelé, kteří na trhu působí přes deset let, se více zaměřují právě na udržitelnost. V případě mladých firem se udržitelností zabývá 63 procent dotázaných, u starších je to až 73 procent.

Členské státy EU se předběžně dohodly na podobě směrnice o zlepšení podmínek práce v rámci digitálních platforem. Těmi se rozumí především firmy jako Uber, Wolt, Bolt nebo Rohlík. Pracovníkům platforem, kteří pracují v režimu OSVČ, nová legislativa usnadní stát se klasickými zaměstnanci využívajícími souvisejících benefitů. Směrnice vyjmenovává pět kritérií, která určují, zda platforma odpovídá statusu zaměstnavatele, přičemž k naplnění postačí dvě z nich. Pravidla musejí v následných krocích evropské orgány schválit formálně.

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i globálně. Směrnice ukládá velkým společnostem povinnosti v oblastech týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností i činnost obchodních partnerů. Dohodu musejí obě evropské instituce ještě formálně potvrdit.

Evropský parlament a Rada se dohodly na nové regulaci týkající se stavebních produktů. Nová pravidla urychlí a upraví evropský systém standardizace tak, aby výrobci měli usnadněné uvádění svých produktů na trh. Veřejné orgány budou moci využívat udržitelnost jako jedno z kritérií pro zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Nařízení dále poskytne širší možnosti opětovného využití stavebních produktů. Dalším z důsledků nové regulace bude rozsáhlejší digitalizace a větší udržitelnost odvětví díky digitálnímu produktovému pasu.