Prodáváte výrobky v obalu? Pak byste se měli začít zajímat o to, komu budete v příštích letech platit poplatky za to, že se obal jednou stane odpadem. Novela zákona o obalech, která právě prochází Sněmovnou, může tuhle odpověď výrazně ovlivnit, a ne jen u obalů. Přes 30 firem, mezi nimi Škoda Auto, VELUX nebo Kofola, se proto postavilo proti jednomu jejímu bodu a podepsalo otevřený dopis ministrovi životního prostředí.
Co se mění a proč to není jen legislativní detail
Poslankyně Berenika Peštová (ANO) předložila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí novelu zákona o obalech. Část novely sice omezuje koncentraci moci v autorizované obalové společnosti (AOS), v Česku fakticky jen v EKO-KOMu. Jeden bod ale míří opačným směrem.
Novela počítá s tím, že AOS bude nově poskytovat administrativní a servisní služby i dalším kolektivním systémům rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), fakticky se stane jednotným uzlem pro data a administraci napříč komoditami, dnes obaly, v budoucnu podle plánu i textil, obuv nebo nábytek. Pro firmy, které do systému platí a hlásí data, to znamená, že o podmínkách bude rozhodovat subjekt, který sám soutěží na stejném trhu.
K tomu se přidává právní nejistota. Evropská komise vede od června 2024 proti současnému nastavení českého obalového trhu antimonopolní řízení a předběžně shledala, že model může vytvářet bariéry vstupu pro konkurenci. Posilovat postavení stejného subjektu v době probíhajícího přezkumu znamená pro firmy v systému riziko, že se pravidla budou muset znovu měnit bez ohledu na to, jak řízení dopadne.
Konkurence šetří peníze, ukazuje to praxe u elektroodpadu
Česko má ale vlastní srovnávací test, ze kterého se může inspirovat. U elektrozařízení funguje několik konkurenčních kolektivních systémů, REMA Systém, ASEKOL, Elektrowin a další. U obalů jen jeden. Poplatky u obalů v posledních letech výrazně rostou, u elektra se dlouhodobě daří držet je na stabilní úrovni, přitom je ČR druhá nejlepší v EU v přepočtu na obyvatele ve sběru elektroodpadu. David Chytil, obchodní ředitel REMA Systém, k tomu řekl, že dvacet let konkurenčního prostředí u elektrozařízení jasně ukazuje, že konkurence přináší lepší služby, inovace i kvalitnější výsledky.
Varovný příklad nabízí Maďarsko, kde stát v roce 2022 svěřil správu odpadového hospodářství na 35 let jediné koncesní společnosti napříč komoditami. Poplatek za dřevěný nábytek se loni na podzim ztrojnásobil, společnost přesto vykázala ztrátu přes 50 miliard forintů. Vyšší poplatky tedy automaticky neznamenají lepší hospodaření se svěřenými penězi, naopak to je přesně riziko, které vzniká, když se administrace většiny komodit soustředí do jedněch rukou.
Firmy se ozývají, otevřený dopis nasbíral přes 30 podpisů
K dopisu, který zmiňujeme na začátku, se připojil i INCIEN, spolu s dalšími firmami a organizacemi, mezi nimi ŠKODA, VELUX, Kofola nebo Mattoni. Iniciovala ho byznysová platforma Změna k lepšímu a je adresovaný ministrovi životního prostředí Igoru Červenému. Žádá zachovat oddělenost jednotlivých EPR systémů podle komodit, svěřit případnou koordinační roli nezávislému subjektu místo účastníka trhu a nové komodity řešit samostatnou legislativou, ne rozšiřováním mandátu existující AOS.
Patrik Luxemburk, jednatel společnosti Stabilplastik a jeden ze signatářů, popisuje důvod přímo z pohledu firmy na konci řetězce: „Jsme na konci celého řetězce a vidíme, jak neprůhledné je nakládání s prostředky v systému.“
Jak se může vaše firma připojit
Dopis byl ministrovi odeslán 14. září, seznam signatářů ale zůstává otevřený i po odeslání. Pokud vaše firma podniká s obaly, recyklovanými materiály nebo připravovanými EPR komoditami a chcete se připojit nebo se jen chcete k tématu vyjádřit, ozvěte se přes tento formulář nebo na komunikace@incien.org. INCIEN bude o dalším vývoji novely informovat.
Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) je nezávislá nevládní nezisková organizace působící od roku 2015. Usilujeme o komplexní systémovou změnu směrem k cirkulární ekonomice tak, aby se její principy staly běžnou součástí fungování i rozhodování v České republice. Na základě dat a výzkumu vytváříme doporučení k legislativním změnám a s partnery z byznysu i veřejné správy je převádíme do praxe. Propojováním klíčových aktérů podporujeme proveditelná řešení s měřitelným dopadem. Naší vizí je prosperující společnost, která šetrně a efektivně nakládá s přírodním bohatstvím.