Archiv zpráv

Globální iniciativa pro reporting (GRI) představila nové standardy pro reportování v oblasti klimatické změny a energetiky, které mají firmám umožnit reportovat o svých dopadech a o způsobech, jakými je řídí. Tento krok iniciovala samotná GRI v reakci na výrazný nárůst poptávky po klimatické transparentnosti ze strany zúčastněných stran. Standardy vznikaly ve spolupráci s tvůrci evropských standardů ESRS a mezinárodního IFRS S2, aby s nimi byly do velké míry interoperabilní. Nově obsahují například požadavky na reporting dopadů tranzice na zaměstnance a komunity.

Solární a větrné elektrárny v Česku představují většinou spolehlivé zdroje energie, pro zajištění stabilních dodávek je však nutná jejich kombinace s akumulací a záložními zdroji. Vyplývá to z nové analýzy projektu Fakta o klimatu. Ta dále ukazuje, že se oba zdroje na sezónní úrovni dobře doplňují –⁠ vyšší výrobu ze slunce v létě kompenzuje silnější vítr v zimních měsících. Zároveň ale v průměru 9× za rok (nejčastěji mezi listopadem a lednem) nastávají období velmi nízké výroby, která připravenost záložních zdrojů vyžadují. Klíčové je pro stabilitu soustavy propojení sítí napříč Evropou.

Rada EU se shodla na postoji k jednání o zjednodušení požadavků vycházejících ze směrnic CSRD a CSDDD v návaznosti na balíček Omnibus. S touto pozicí bude následně Rada vstupovat do jednání o konečné podobě revize zákonů. V případě CSRD Rada ve svém mandátu doplnila prahovou hodnotu čistého obratu více než 450 milionů eur a zavádí také ustanovení o přezkumu ve věci možného rozšíření oblasti působnosti. Co se týče CSDDD, mandát Rady mimo jiné zvýšil práh počtu zaměstnanců na 5 000 zaměstnanců a čistý obrat na 1,5 miliardy eur nebo odkládá lhůtu pro implementaci do národního práva o rok na 26. července 2028.

V Česku proběhl pilotní projekt „Nábytek v oběhu“, který testoval možnosti zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro nábytek. Za iniciativou stojí šestice nábytkových firem, které řízením pověřily platformu Změna k lepšímu a společnost Cyrkl, klíčovými partnery jsou ale také MŽP, vybrané obce nebo reuse centra. Během jarních měsíců se na deseti sběrných místech podařilo shromáždit přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Projekt dosáhl téměř 37% míry recyklace, což výrazně převyšuje současný odhadovaný průměr 10 %. Výsledky ukazují potenciál pro zásadní zlepšení v nakládání s nábytkovým odpadem.

Celní správa ČR zveřejnila formulář, jehož prostřednictvím mohou dovozci získat přístup do Rejstříku mechanismu uhlíkového vyrovnání CBAM. Tento krok představuje nezbytnou podmínku pro pozdější žádost o status schváleného deklaranta, který se stane povinným pro dovoz zboží podléhajícího CBAM po 1. lednu 2026. Samotnou žádost o status schváleného deklaranta lze podat prostřednictvím Rejstříku CBAM po 1. červenci 2025. Pomoc se zpracováním a podáním žádostí zájemcům nabízí poradenská společnost EY.

Evropská poradní skupina pro účetní vykazování (EFRAG) pracuje na revizi evropských udržitelných standardů (ESRS) s cílem snížit počet požadovaných datových bodů o více než 50 %. Tato úprava, kterou iniciovala Evropská komise (EK), reflektuje zjednodušující balíček Omnibus, o kterém se nyní intenzivně jedná. I po zjednodušujících úpravách mají být hlavní cíle regulace zachovány. Finální doporučení plánuje EFRAG předložit EK v říjnu 2025, přičemž návrhy by měly být k veřejné konzultaci zveřejněny již v létě. EFRAG se zaměří například na odstranění příliš detailních datových bodů a těch, které nejsou nezbytně nutné pro splnění cílů.

Česká republika dokončila dobrovolný národní přezkum hodnotící pokrok v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Za období 2021–2024 v Česku došlo k významnému pokroku u deseti cílů SDGs, zatímco u šesti cílů vývoj stagnoval. Posun nastal u opatření zaměřujících se na kvalitu hospodaření s vodou, zalesňování či zlepšování kvality ovzduší, u dostupné a čisté energie nebo u přístupu ke zdravotní péči a kvalitnímu vzdělání. Pokroku se dočkala také oblast udržitelných měst a obcí. Zprávu připravilo MŽP ve spolupráci s MZV, MMR, Úřadem vlády a ČSÚ. Výsledky zástupci ČR představí 21. července na Politickém fóru OSN na vysoké úrovni v New Yorku.

Evropský parlament a Rada EU dosáhly dohody o zjednodušení a zvýšení transparentnosti pravidel pro posuzování chemických látek. Klíčový prvek představuje vytvoření společné datové platformy, která nabídne centralizovaný přístup k údajům o chemikáliích a umožní dřívější detekci rizik. Iniciativa je součástí balíčku „jedna látka, jedno posouzení“. Platforma bude mimo jiné systematicky shromažďovat údaje o úrovních chemických látek detekovaných v lidském organismu. Nyní dohoda čeká na formální schválení oběma orgány a v platnost vstoupí 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku.

Kanadský Úřad pro hospodářskou soutěž zveřejnil finální pokyny k marketingovým tvrzením spojeným s udržitelností. Tyto pokyny mají společnostem pomoci dodržovat nové zákony proti greenwashingu při komunikaci environmentálních přínosů produktů či celého podnikání. Nová pravidla například vyžadují, aby tvrzení o budoucích cílech, jako je dosažení uhlíkové neutrality, firmy podložily konkrétním a ověřitelným plánem s dílčími kroky. Dále také zdůrazňují nutnost skutečného testování produktů a využití mezinárodně uznávaných metodik.

Poradenská společnost EY představuje dotační program na podporu výstavby dostupného nájemního bydlení realizovaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Podpora má podobu zvýhodněného podřízeného úvěru, o který mohou žádat malé, střední i velké podniky a obce. Zájemci mohou podávat žádosti nejpozději do 29. května 2026. Celková alokace programu odpovídá 2,25 miliardám Kč. Mezi podmínkami pro získání úvěru figuruje například stanovení nájemného maximálně na 90 % tržní ceny a minimální doba pronájmu 20 let.

Nová zpráva organizací NewClimate Institute a Carbon Market Watch kritizuje klimatické strategie pěti velkých potravinářských společností – Danone, JBS, Mars, Nestlé a PepsiCo. Podle autorů tyto strategie pravděpodobně nepovedou k potřebnému rozsáhlému snížení emisí v sektoru, zejména kvůli nedostatečnému řešení emisí z chovu hospodářských zvířat. Autoři dále mimo jiné kritizují způsob, jakým firmy počítají odstraňování uhlíku. Vyzývají proto standardizační orgány k vyjasnění souvisejících pravidel.

Slavnostní vyhlášení třetího ročníku soutěže Zelená obec roku pořádané společností ČSOB se konalo jako součást tradiční konference Udržitelná budoucnost obcí. V kategorii do 1 000 obyvatel zvítězil Rudíkov na Třebíčsku, zaujal mimo jiné využitím dešťové vody. V kategorii nad 1 000 obyvatel titul získala Ratiboř mimo jiné za systém ve sběrném dvoře. Statutární město Havlíčkův Brod zaujalo také revitalizací parku. Ocenění za sociální počin roku získaly Ostopovice na Brněnsku nejen za novou obecní knihovnu. Vítězné obce si rozdělily odměnu v celkové výši 1,4 milionu Kč a získaly odborné poradenství.