Archiv zpráv

Česko má nový Plán odpadového hospodářství do roku 2035
Vláda schválila nový Plán odpadového hospodářství na období 2025–2035. V souladu se splněním závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě dokument představuje cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, předcházet vzniku odpadů, uplatnit recykláty v praxi a efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii. Klíčovou roli sehraje rozšířená odpovědnost výrobců – nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měla rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby.

Přední světoví klimatologové varují, že na odvrácení kritického oteplení o 1,5 °C zbývají asi tři roky
Lidstvu zbývají přibližně tři roky na to, aby se vyhnulo překročení klíčové hranice oteplení o 1,5 °C, pokud emise CO₂ oproti současnosti výrazně neklesnou. S tímto varováním přichází skupina více než 60 předních světových klimatologů v rámci nejnovějšího hodnocení stavu globálního oteplování. Při současném tempu produkce emisí okolo 40 miliard tun ročně se zbývající „uhlíkový rozpočet“ pro udržení cíle Pařížské dohody vyčerpá za přibližně tři roky. Od počátku roku 2020 se toto hraniční množství zmenšilo z původních 500 miliard tun CO₂ na současných 130 miliard tun.

Největším zdrojem energie v EU se v červnu 2025 vůbec poprvé v historii stala solární energie
Solární energie se stala v červnu vůbec poprvé v historii největším zdrojem energie v EU, uvádí analýza think tanku Ember. V červnu 2025 pocházelo ze solární energie 22,1 % veškeré elektřiny v EU (45,4 TWh), což z ní učinilo hlavní zdroj energie. Meziročně jde o 22% nárůst. Na druhém místě se umístila jaderná energie s 21,8 % (44,7 TWh), kterou na třetí příčce následovala větrná energie s 15,8 % (32,4 TWh). Česko patří mezi 13 unijních států, ve kterých v červnu 2025 měly solární elektrárny historicky nejvyšší podíl na produkci energie.

Evropská komise schválila „rychlou opravu“, tzv. Quick-fix, evropských standardů pro reporting udržitelnosti ESRS, která zmírňuje některé povinnosti pro firmy reportující již za rok 2024. Cílem je ulevit podnikům v první vlně reportingu a částečně srovnat jejich podmínky s firmami, kterých se bude týkat odklad povinností. Podniky tak mohou posunout například vykazování očekávaných finančních dopadů udržitelných rizik až do roku 2027. Úlevy se dotknou také společností s více než 750 zaměstnanci, které nebudou muset do konce roku 2026 reportovat o biodiverzitě nebo sociálních tématech, pokud je vyhodnotí jako nepodstatné (nemateriální). K rychlé úpravě dochází v reakci na politický tlak na snížení administrativní zátěže podniků.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o účetnictví, kterou se posouvá hranice pro povinný ESG reporting vyplývající z evropské směrnice CSRD na firmy s více než 1 000 zaměstnanci. Tento krok představuje úlevu především pro středně velké podniky. Nová pravidla se začnou uplatňovat již pro účetní období od 1. ledna 2025. Navzdory legislativní úlevě lze nicméně očekávat, že i menší firmy budou nadále čelit požadavkům na poskytování dat o udržitelnosti ze strany svých odběratelů či bank. Návrh nyní postupuje do Senátu a následně k podpisu prezidenta.

Senát schválil zákon, který prostřednictvím akceleračních zón zjednoduší a zrychlí povolování nových solárních a větrných elektráren. V těchto vymezených lokalitách nebudou jednotlivé projekty podléhat samostatnému posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), jelikož komplexní hodnocení dopadů proběhne již při vymezování celé zóny. Akcelerační oblasti rovněž umožní povolovat související infrastrukturu, například systémy pro ukládání energie. Za legislativou, která nyní putuje k podpisu prezidenta, stojí Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) otevřela registraci do 14. ročníku soutěže Rodinná firma roku, která hledá inspirativní firmy podnikající odpovědně a s dlouhodobou vizí. Přihlašování do soutěže probíhá od 15. května do 15. září 2025. O vítězích rozhodne odborná porota zohledňující kromě ekonomických výsledků také nefinanční kritéria, jako je politika sociální odpovědnosti či přínos pro zaměstnanost v regionu. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 13. listopadu 2025 v rámci Dne podnikatelů ČR.

Evropská komise přijala soubor opatření, která mají za cíl zjednodušit aplikaci EU taxonomie. Cílem je snížit administrativní zátěž pro evropské firmy a podpořit tak jejich konkurenceschopnost. Jedno z klíčových zjednodušení představuje výrazné omezení vykazovaných datových bodů v reportovacích šablonách, a to až o 64 % pro nefinanční a o 89 % pro finanční společnosti. Zjednodušená pravidla začnou platit od 1. ledna 2026 pro finanční rok 2025, přičemž firmy budou moci využít i možnost začít je uplatňovat až od finančního roku 2026. V dalších krocích se návrh přesouvá ke kontrole Evropskému parlamentu a Radě EU.

Institut EUROPEUM publikoval studii zkoumající dopady veder na města a městské obyvatelstvo. Analýza představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě a zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky nebo veřejná komunikace. Řešení sází především na přírodu. Zatímco zelená infrastruktura (zelené koridory, střechy, fasády, školní dvory) využívá sílu zeleně, modrá infrastruktura (mokřady, přírodní a umělé vodní plochy či propustné techniky) staví na potenciálu vody.

Od 1. srpna 2025 mohou zájemci podávat žádosti v rámci výzvy Finanční nástroj – Oběhové hospodářství. Ta se zaměřuje na odpady – třídění, úpravu, materiálové využití, chemickou recyklaci, zpracování čistírenských kalů a nebezpečných odpadů. Způsobilými žadateli jsou jak obchodní společnosti, tak veřejné subjekty. Žadatelům bude poskytnutá podpora 80 až 90 % způsobilých výdajů formou úvěru a 10 až 20 % bude tvořit dotační podpora. Službu vyhodnocení možných dotačních příležitostí či přípravy žádosti a povinných dokumentů nabízí poradenská společnost EY.

Evropská komise navrhla změnu unijního právního rámce pro klima, která stanovuje nový cíl pro rok 2040. Do tohoto roku by se měly čisté emise skleníkových plynů v EU snížit o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady a bude také podkladem pro mezinárodní závazek EU představený na listopadové konferenci OSN ke změně klimatu (COP30). Oproti minulosti počítá s větší flexibilitou, která by členským státům mohla umožnit kompenzovat problematické emise z využívání půdy většími úsporami z dopravy či odpadů.

Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění, Česku se přitom investice do zelené transformace může vrátit až 3,6×, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. Uvádí to brožura „Zelená transformace jako ekonomická příležitost“ vydaná institutem EUROPEUM. Česko má nicméně k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion korun. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě, dodává analýza.