Archiv zpráv

Evropská komise navrhla změnu unijního právního rámce pro klima, která stanovuje nový cíl pro rok 2040. Do tohoto roku by se měly čisté emise skleníkových plynů v EU snížit o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady a bude také podkladem pro mezinárodní závazek EU představený na listopadové konferenci OSN ke změně klimatu (COP30). Oproti minulosti počítá s větší flexibilitou, která by členským státům mohla umožnit kompenzovat problematické emise z využívání půdy většími úsporami z dopravy či odpadů.

Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění, Česku se přitom investice do zelené transformace může vrátit až 3,6×, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. Uvádí to brožura „Zelená transformace jako ekonomická příležitost“ vydaná institutem EUROPEUM. Česko má nicméně k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion korun. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě, dodává analýza.

Globální iniciativa pro reporting (GRI) představila nové standardy pro reportování v oblasti klimatické změny a energetiky, které mají firmám umožnit reportovat o svých dopadech a o způsobech, jakými je řídí. Tento krok iniciovala samotná GRI v reakci na výrazný nárůst poptávky po klimatické transparentnosti ze strany zúčastněných stran. Standardy vznikaly ve spolupráci s tvůrci evropských standardů ESRS a mezinárodního IFRS S2, aby s nimi byly do velké míry interoperabilní. Nově obsahují například požadavky na reporting dopadů tranzice na zaměstnance a komunity.

Solární a větrné elektrárny v Česku představují většinou spolehlivé zdroje energie, pro zajištění stabilních dodávek je však nutná jejich kombinace s akumulací a záložními zdroji. Vyplývá to z nové analýzy projektu Fakta o klimatu. Ta dále ukazuje, že se oba zdroje na sezónní úrovni dobře doplňují –⁠ vyšší výrobu ze slunce v létě kompenzuje silnější vítr v zimních měsících. Zároveň ale v průměru 9× za rok (nejčastěji mezi listopadem a lednem) nastávají období velmi nízké výroby, která připravenost záložních zdrojů vyžadují. Klíčové je pro stabilitu soustavy propojení sítí napříč Evropou.

Rada EU se shodla na postoji k jednání o zjednodušení požadavků vycházejících ze směrnic CSRD a CSDDD v návaznosti na balíček Omnibus. S touto pozicí bude následně Rada vstupovat do jednání o konečné podobě revize zákonů. V případě CSRD Rada ve svém mandátu doplnila prahovou hodnotu čistého obratu více než 450 milionů eur a zavádí také ustanovení o přezkumu ve věci možného rozšíření oblasti působnosti. Co se týče CSDDD, mandát Rady mimo jiné zvýšil práh počtu zaměstnanců na 5 000 zaměstnanců a čistý obrat na 1,5 miliardy eur nebo odkládá lhůtu pro implementaci do národního práva o rok na 26. července 2028.

V Česku proběhl pilotní projekt „Nábytek v oběhu“, který testoval možnosti zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro nábytek. Za iniciativou stojí šestice nábytkových firem, které řízením pověřily platformu Změna k lepšímu a společnost Cyrkl, klíčovými partnery jsou ale také MŽP, vybrané obce nebo reuse centra. Během jarních měsíců se na deseti sběrných místech podařilo shromáždit přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Projekt dosáhl téměř 37% míry recyklace, což výrazně převyšuje současný odhadovaný průměr 10 %. Výsledky ukazují potenciál pro zásadní zlepšení v nakládání s nábytkovým odpadem.

Celní správa ČR zveřejnila formulář, jehož prostřednictvím mohou dovozci získat přístup do Rejstříku mechanismu uhlíkového vyrovnání CBAM. Tento krok představuje nezbytnou podmínku pro pozdější žádost o status schváleného deklaranta, který se stane povinným pro dovoz zboží podléhajícího CBAM po 1. lednu 2026. Samotnou žádost o status schváleného deklaranta lze podat prostřednictvím Rejstříku CBAM po 1. červenci 2025. Pomoc se zpracováním a podáním žádostí zájemcům nabízí poradenská společnost EY.

Evropská poradní skupina pro účetní vykazování (EFRAG) pracuje na revizi evropských udržitelných standardů (ESRS) s cílem snížit počet požadovaných datových bodů o více než 50 %. Tato úprava, kterou iniciovala Evropská komise (EK), reflektuje zjednodušující balíček Omnibus, o kterém se nyní intenzivně jedná. I po zjednodušujících úpravách mají být hlavní cíle regulace zachovány. Finální doporučení plánuje EFRAG předložit EK v říjnu 2025, přičemž návrhy by měly být k veřejné konzultaci zveřejněny již v létě. EFRAG se zaměří například na odstranění příliš detailních datových bodů a těch, které nejsou nezbytně nutné pro splnění cílů.

Česká republika dokončila dobrovolný národní přezkum hodnotící pokrok v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Za období 2021–2024 v Česku došlo k významnému pokroku u deseti cílů SDGs, zatímco u šesti cílů vývoj stagnoval. Posun nastal u opatření zaměřujících se na kvalitu hospodaření s vodou, zalesňování či zlepšování kvality ovzduší, u dostupné a čisté energie nebo u přístupu ke zdravotní péči a kvalitnímu vzdělání. Pokroku se dočkala také oblast udržitelných měst a obcí. Zprávu připravilo MŽP ve spolupráci s MZV, MMR, Úřadem vlády a ČSÚ. Výsledky zástupci ČR představí 21. července na Politickém fóru OSN na vysoké úrovni v New Yorku.

Evropský parlament a Rada EU dosáhly dohody o zjednodušení a zvýšení transparentnosti pravidel pro posuzování chemických látek. Klíčový prvek představuje vytvoření společné datové platformy, která nabídne centralizovaný přístup k údajům o chemikáliích a umožní dřívější detekci rizik. Iniciativa je součástí balíčku „jedna látka, jedno posouzení“. Platforma bude mimo jiné systematicky shromažďovat údaje o úrovních chemických látek detekovaných v lidském organismu. Nyní dohoda čeká na formální schválení oběma orgány a v platnost vstoupí 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku.

Kanadský Úřad pro hospodářskou soutěž zveřejnil finální pokyny k marketingovým tvrzením spojeným s udržitelností. Tyto pokyny mají společnostem pomoci dodržovat nové zákony proti greenwashingu při komunikaci environmentálních přínosů produktů či celého podnikání. Nová pravidla například vyžadují, aby tvrzení o budoucích cílech, jako je dosažení uhlíkové neutrality, firmy podložily konkrétním a ověřitelným plánem s dílčími kroky. Dále také zdůrazňují nutnost skutečného testování produktů a využití mezinárodně uznávaných metodik.

Poradenská společnost EY představuje dotační program na podporu výstavby dostupného nájemního bydlení realizovaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Podpora má podobu zvýhodněného podřízeného úvěru, o který mohou žádat malé, střední i velké podniky a obce. Zájemci mohou podávat žádosti nejpozději do 29. května 2026. Celková alokace programu odpovídá 2,25 miliardám Kč. Mezi podmínkami pro získání úvěru figuruje například stanovení nájemného maximálně na 90 % tržní ceny a minimální doba pronájmu 20 let.