Archiv zpráv

Zájemci mohou od 14. března do 31. října 2025 žádat o dotace na energetická opatření veřejných budov, jako jsou školy, nemocnice, sportovní a kulturní zařízení, úřady, hasičské zbrojnice nebo domy s pečovatelskou službou. Z Národního plánu obnovy je na úspory nově uvolněno 300 milionů korun skrze Národní program Životní prostředí. Podpora se vztahuje na celé Česko, vyjma Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde jsou pro renovace vyhrazeny prostředky v Operačním programu Spravedlivá transformace.

V Česku vzniklo v roce 2023 celkem 38 milionu tun odpadů, ukazují nově vydané odpadové statistiky MŽP. Takové číslo znamená pokles okolo 1 milionu tun oproti roku 2022. Zatímco oblasti veškerých odpadů došlo meziročně ke zvýšení podílu využitého materiálu pouze o 1 procentní bod z 86 na 87 %, k zajímavější změně došlo u komunálních odpadů, kde se podíl zvedl z 53 na 57 %, což představovalo největší meziroční skok za sledovanou dekádu.

Vláda schválila Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). Vzhledem k tomu, že jsou tyto moderní technologie zatím v počátcích, plán především analyzuje současný stav poznání a určuje, jaké by měly být kroky do budoucna. Opatření Akčního plánu zahrnují začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR nebo posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂ (hlavně v oblasti Severního moře).

Nově aktualizovaný web Klimatická změna přináší pohodlnou možnost, jak prozkoumat průběh, dopady i možná řešení změny klimatu v Česku. Novinkami v aktuální verzi webu jsou grafy, které nově doplnily mapy předpokládaného vývoje agroklimatických parametrů. Web reflektuje především vývoj klimatu v dlouhodobějším kontextu, a to na ukazatelích, jako je například průměrná teplota, délka vegetační sezóny nebo riziko horka. Za webovými stránkami stojí tým klimatologů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Českého hydrometeorologického ústavu a Mendelovy univerzity v Brně.

V Baltském moři, 40 km od polského pobřeží, začala výstavba větrného parku Baltica 2, největšího v Evropě. S instalovaným výkonem až 1,5 GW pokryje spotřebu elektřiny pro 2,5 milionu domácností. Jde o největší investici do obnovitelných zdrojů v historii Polska. Evropská unie usiluje o více než zdvojnásobení kapacity větrných elektráren na 500 GW do roku 2030. Klíčovou roli ve financování projektů hraje Evropská investiční banka, která spolu s BNP Paribas podpoří sektor částkou až osm miliard eur.

Nábytkářské firmy v Česku spustily pilotní projekt Nábytek v oběhu, který testuje možnosti zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) v tomto odvětví. Od 11. března do 31. května 2025 mohou občané na deseti sběrných místech odevzdávat použitý nábytek k evidenci a analýze. Projektu se účastní například IKEA, Jysk či Hornbach a podpořilo ho i Ministerstvo životního prostředí. Projekt mimo jiné pomůže získat data o materiálovém složení, čímž připraví půdu pro budoucí legislativní opatření. Výsledky budou zveřejněny v červnu.

V Česku se zlepšuje kvalita ovzduší, míru znečištění vod se však dále snižovat nedaří. Ukazuje to Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou schválil senát. Podle zprávy se postupně snižuje uhlíková náročnost ekonomiky a celkově se zlepšuje kvalita životního prostředí, a to díky významným investicím do jeho ochrany. Česku se oproti roku 1990 podařilo snížit emise o 37,1 % a momentálně směřuje ke splnění národních závazků pro redukci emisí o 55 % do roku 2030. Část domácností nicméně stále využívá k vytápění znečišťující paliva.

Japonská rada pro standardy udržitelnosti vydala ve finální verzi své standardy pro zveřejňování informací o udržitelnosti, které vycházejí ze standardů vypracovaných Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB) při nadaci IFRS. Měly by se stát základem pro povinné reportování o udržitelnosti a klimatu ze strany japonských společností kótovaných na burze. Jde o významný krok směrem k reportování, které bude v souladu s mezinárodními požadavky.

Japonská rada pro standardy udržitelnosti vydala ve finální verzi své standardy pro zveřejňování informací o udržitelnosti, které vycházejí ze standardů vypracovaných Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB) při nadaci IFRS. Měly by se stát základem pro povinné reportování o udržitelnosti a klimatu ze strany japonských společností kótovaných na burze. Jde o významný krok směrem k reportování, které bude v souladu s mezinárodními požadavky.

Hlavní cenu EY Podnikatel roku 2024 získali Milan Kratina a Zdeněk Šoustal ze společnosti Accolade patřící mezi přední hráče v oblasti průmyslových a logistických parků. Ocenění si vysloužili zejména přínosem za revitalizace brownfieldů a vytváření nových příležitostí pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti v regionech. Halových prostor Accolade využívají IKEA, DHL i Amazon. Vítězem kategorie EY Společensky prospěšný podnikatel roku 2024 se stal Josef Dvořáček z firmy Sonnentor.

Letošní jarní Den rovného odměňování nebo také Equal Pay Day, který upozorňuje na přetrvávající problém nerovnosti odměňování mužů a žen, připadá na 6. března. Jedná se o symbolické datum, které každý rok připomíná, že ženy musí pracovat v průměru déle, aby si za rok vydělaly stejně jako muži. Letos se jedná o 65 dní navíc. Aktuálně je rozdíl mezi průměrným výdělkem mužů a žen v Česku 18 %. Do roku 2021 tento rozdíl klesal až na 15 %, od roku 2022 ale opět postupně roste.

MŽP připravilo první výzvu k modernizaci městské hromadné dopravy s rozpočtem 7,3 miliardy korun z Modernizačního fondu z programu TRANSPORT. Dotace jsou určeny na nákup trolejbusů, tramvají a elektrických či vodíkových autobusů. Podpora může pokrýt až 50 % způsobilých výdajů při nákupu nového prostředku. Výzva má podnítit výměnu vozidel s pohonem na fosilní paliva za ekologičtější alternativy. Příjem žádostí bude probíhat od 28. března 2025 do 31. ledna 2026. Program TRANSPORT Modernizačního fondu je podpořený ze systému emisního obchodování EU ETS.