Archiv zpráv

Počet i výkon nově instalovaných FVE v roce 2025 meziročně výrazně klesl, trh táhnou dál firmy
Česko v rámci Evropy dlouhodobě zaostává v oblasti obnovitelných zdrojů a poslední data Solární asociace ukazují, že oproti roku 2024 meziročně poklesl výkon nově instalovaných solárních elektráren (FVE) téměř o třetinu a počet nově připojených FVE dokonce o 40 %. Boom decentralizované energetiky na rodinných domech je za námi. U firem poptávku dál táhne možnost zafixovat si náklady na energie a také plnění dekarbonizačních cílů. Firmy také častěji sází na instalace s bateriovým úložištěm, což je novinka, která díky tzv. Lex OZE III tento rok pravděpodobně potáhne poptávku po velkokapacitních bateriích.

Rok 2026 jako Mezinárodní rok farmářek
Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem farmářek. Za touto iniciativou stojí snaha zviditelnit zásadní, avšak často přehlíženou roli, kterou ženy hrají v zemědělsko-potravinářských systémech. Cílem je zvýšit povědomí a podpořit opatření k odstranění genderových nerovností a zlepšit tak živobytí žen po celém světě. OSN tak chce ukázat na to, že farmářky zastávají klíčovou roli jak z pohledu potravinové bezpečnosti, tak ekonomické odolnosti.

Spotřeba elektřiny v ČR poprvé od roku 2021 meziročně vzrostla, ukazuje report O energetice
Čistá spotřeba elektřiny v Česku v roce 2025 poprvé od roku 2021 meziročně vzrostla, a to mimo jiné díky tomu, že byl loňský rok chladnější než rok 2024. Vyplývá to z nového reportu portálu O energetice, který cituje i prognózy společnosti ČEPS o dalším růstu až do roku 2040. Historická data však ukazují, že tempo elektrifikace v Česku zůstává pozadu oproti průměru zemí sledovaných Mezinárodní energetickou agenturou (IEA). Mezi hlavními překážkami, které brání rychlejšímu opuštění fosilních paliv, najdeme ceny elektřiny – ty jsou totiž až třikrát vyšší než ceny plynu.

USA odcházejí z klíčových klimatických a rozvojových organizací
Spojené státy americké oznámily, že vystoupí z řady klíčových mezinárodních organizací zaměřených na klima, čistou energii a udržitelný rozvoj, včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Americký prezident Donald Trump tyto organizace totiž označil za „odporující zájmům Spojených států“. Tímto krokem by se USA staly vůbec první zemí, která by z úmluvy UNFCCC, ratifikované téměř všemi státy světa, vystoupila. Krok administrativy vyvolal ostrou kritiku ze strany mezinárodních partnerů, včetně EU i ekologických organizací, které varují před ekonomickou a politickou izolací USA. Mezi další organizace, od kterých USA odstupují, patří Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) a Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA).

Skupina ČEZ exceluje v ESG transparentnosti, v mezinárodním hodnocení dosáhla 97 %
Skupina ČEZ obdržela mezinárodní ocenění ESG Transparency Award za rozsah a otevřenost svého reportování v oblasti udržitelnosti, když v hodnocení dosáhla skóre téměř 97 %. Cenu uděluje mezinárodní organizace EUPD Research, která hodnotila stovky společností z 27 zemí. Hodnocení se zaměřilo na soulad s dobrovolnými standardy, srozumitelnost a celkové ukotvení principů udržitelnosti v podnikání. Díky vysokému skóre se Skupina ČEZ stala nejlepší firmou ve své kategorii a zařadila se na úroveň Excellence.

Evropská komise prověří českou státní podporu pro nové bloky v Dukovanech
Evropská komise zahájila hloubkové šetření plánované státní podpory pro výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Komise posoudí, zda je podpora v souladu s pravidly EU. Nové bloky by měly zahájit provoz v letech 2036 a 2037. Komise má pochybnosti o přiměřenosti podpory a obává se, že by mohla posílit stávající tržní sílu skupiny ČEZ. Zahájení šetření dává Česku i dalším stranám možnost se k podpoře vyjádřit.

Nová zpráva OECD: udržitelný reporting roste, 91 % všech kótovaných společností zveřejňuje informace týkající se udržitelnosti
Globální zpráva OECD o udržitelnosti podniků 2025 (Global Corporate Sustainability Report 2025) ukazuje, že reportování udržitelnosti celosvětově roste. Podle dat za rok 2024 zveřejňuje informace o udržitelnosti již 91 % všech kótovaných společností dle tržní kapitalizace. Analýza se podrobněji zaměřuje na energetický sektor a odhaluje, že zatímco se dividendy a zpětné odkupy akcií od roku 2015 ztrojnásobily, investiční aktivita zůstala stabilní. To naznačuje, že překážkou pro přechod na čistou energii nemusí být nedostatek financí, ale spíše nedostatek investičně připravených projektů. OECD proto doporučuje mimo jiné posílit interoperabilitu reportovacích rámců a podporovat bankovní způsobilost zelených energetických projektů.

EU rozšiřuje podporu pro energeticky náročný průmysl, aby zabránila úniku uhlíku
Evropská komise přijala změnu pokynů pro státní podporu v rámci systému EU ETS, aby lépe zabránila v případě energeticky náročného průmyslu riziku úniku uhlíku. Komise tak reaguje na trvale vysoké ceny emisních povolenek, jež zvyšují riziko přesunu výroby mimo EU. Novela rozšiřuje seznam oprávněných odvětví o 20 nových sektorů, včetně výrobců organických chemikálií nebo baterií. Klíčovou novinkou je podmínka, že velcí příjemci podpory musí část získaných prostředků investovat do projektů přispívajících k zelené transformaci. Míra podpory pro již existující oprávněné sektory se zároveň zvyšuje ze 75 % na 80 %.

Nový balíček opatření na podporu cirkulární ekonomiky
Evropská komise představila nový balíček pilotních opatření na podporu přechodu k cirkulární ekonomice, se zvláštním zaměřením na sektor plastů. Jde o snahu Komise řešit problémy, jako je roztříštěný trh s recykláty a nekalá konkurence, které ohrožují evropské recyklační firmy. Balíček zahrnuje opatření jako návrh kritérií konce odpadů pro plasty, implementační akt pro recyklovaný obsah u plastových nápojových lahví nebo znovuobnovení Cirkulární aliance pro plasty. Komise dále zavádí samostatné celní kódy pro nové a recyklované plasty.

Evropský parlament schválil výrazné omezení povinností dle CSRD a CSDDD
Evropský parlament schválil dohodu, která výrazně omezuje a zjednodušuje pravidla pro reporting udržitelnosti (CSRD) a náležitou péči (CSDDD). Povinnost náležité péče se nově bude vztahovat pouze na velké korporace s více než 5 000 zaměstnanci a obratem přes 1,5 miliardy eur, a to s platností od 26. července 2029. Reporting podle CSRD se omezí na firmy s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur. Dohodu musí ještě formálně schválit Rada EU.

V Evropské unii se sjednocuje výpočet uhlíkové stopy pro nové budovy
Nově vydané nařízení sjednocuje metodiku pro výpočet uhlíkové stopy (GWP) nových budov v průběhu celého jejich životního cyklu. Jde o krok Evropské komise v návaznosti na revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD). Od roku 2028 bude povinné uvádět GWP v energetických průkazech u nových budov s plochou nad 1000 m², od roku 2030 se povinnost rozšíří na všechny nové budovy. Opatření má vytvořit silný tržní stimul pro využívání nízkouhlíkových stavebních materiálů. Nařízení nyní přechází ke kontrole k Radě EU a Evropskému parlamentu.

Evropská komise zmírňuje emisní cíl pro automobily do roku 2035
Evropská komise představila automobilový balíček, který zmírňuje emisní cíl pro automobily do roku 2035. Nové požadavky zahrnují 90% snížení emisí z výfukových plynů. Zbývajících 10 % bude možné kompenzovat využitím e-paliv, biopaliv nebo nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU. Součástí plánu je také podpora pro bateriový průmysl EU ve výši 1,8 miliardy eur. Takzvaný „pragmatický“ automobilový balíček cílí na podporu přechodu odvětví na čistou mobilitu, přičemž ponechává prostor pro hybridní a spalovací motory i po roce 2035.