Archiv zpráv

První zákonná lhůta v souvislosti s NIS2 se blíží
Zákon o kybernetické bezpečnosti účinný od 1. listopadu 2025 významně rozšiřuje okruh firem, které musí řídit kybernetická rizika podle směrnice NIS2. Pro ty, kterých se to již nyní týká, už nyní běží první zákonná lhůta. Do 60 dnů od účinnosti zákona – tedy nejpozději do 30. prosince 2025 – je nutné ohlásit poskytování regulovaných služeb prostřednictvím Portálu NÚKIB. Za nedodržení požadavků může NÚKIB uložit poměrně vysoké pokuty, a to až do výše 250 milionů Kč nebo 2 % z čistého celkového ročního obratu organizace.

Nová výzva MŽP má zrychlit rozvoj agrofotovoltaiky, připraveno je 300 milionů korun
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu s alokací 300 milionů korun, která podpoří instalaci agrofotovoltaických elektráren. Žádosti o podporu bude možné podávat od 15. ledna 2026 do 30. října 2027. Dotace umožní kombinovat výrobu elektřiny s pěstováním plodin na stejné půdě, aniž by musela být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Míra podpory může dosáhnout až 30 % způsobilých výdajů. Agrofotovoltaickou výrobnu lze umisťovat jak nad sady, vinicemi, chmelnicemi či trvalými kulturami, tak nově i nad ornou půdou se zeleninou.

Evropské orgány se předběžně dohodly na pravidlech pro cirkulární ekonomiku vozidel
Do další fáze postoupilo nařízení o cirkularitě vozidel. Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o nových pravidlech EU pro oběhové hospodářství, která se budou vztahovat na celý životní cyklus vozidel, od návrhu až po konečné zpracování na konci životnosti. Podle dohodnutého návrhu by například všechna nová vozidla měla být konstruována tak, aby bylo možné co nejvíce dílů a součástí snadno demontovat. Dosažení předběžné dohody znamená, že k finalizaci a publikaci nařízení dojde v příštím roce.

EU se dohodla na 90% snížení emisí do roku 2040, spuštění ETS2 se odkládá na rok 2028
Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody o změně klimatického zákona EU. Nově stanovuje závazný cíl snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Od roku 2036 může až 5 procentních bodů snížení emisí pocházet z kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou. Součástí dohody je i odklad spuštění systému ETS2 pro budovy a silniční dopravu o jeden rok na rok 2028. Dohoda nyní zamíří k formálnímu schválení v obou institucích.

EFRAG představil revidované standardy ESRS, počet datových bodů snížil o 70 %
Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila revidovanou verzi standardů pro reportování udržitelnosti (ESRS). Nová verze přináší výrazné zjednodušení, když snižuje celkový počet datových bodů o 70 %. Standardy jsou nyní u Evropské komise, jejíž schvalovací proces potrvá šest až devět měsíců, přičemž jejich platnost se očekává od finančního roku 2027. Ačkoliv revize zjednodušuje vykazování, zavádí také nové úlevy, jako je možnost vynechat informace z důvodu „nepřiměřených nákladů nebo úsilí“, což vyvolává obavy z možného prostoru pro greenwashing.

Evropská komise představila strategii pro posílení hospodářské bezpečnosti
Evropská komise představila novou strategii pro posílení hospodářské bezpečnosti EU, která má Unii ochránit před vnějšími ekonomickými hrozbami. Cílem návrhu je přejít k proaktivnějšímu a systematičtějšímu využívání stávajících i nových nástrojů. Prvním konkrétním krokem je návrh ResourceEU, zaměřený na snížení závislosti na dodavatelích kritických surovin a polovodičů. Strategie počítá s koordinovanějším využíváním stávajících nástrojů, jako je prověřování zahraničních investic, a posílením spolupráce s členskými státy i podniky.

EU dosáhla předběžné dohody na zjednodušení povinností dle balíčku Omnibus I
Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o zjednodušení pravidel v rámci balíčku Omnibus I, který se týká směrnic o udržitelném reportování (CSRD) a náležité péči (CSDDD). Podle návrhu se povinnost náležité péče bude nově vztahovat pouze na velké korporace s více než 5 000 zaměstnanci a ročním obratem přes 1,5 miliardy eur. Reportování podle CSRD se omezí na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur. Reportování specifické dle odvětví se navíc stane dobrovolným.

Evropský parlament schválil zjednodušení nařízení o odlesňování a roční odklad jeho účinnosti
Evropský parlament schválil návrh na zjednodušení nařízení o odlesňování (EUDR), včetně ročního odkladu jeho účinnosti pro všechny firmy. Podle přijatého postoje se tak termín pro velké podniky posouvá na 30. prosince 2026 a pro malé a mikropodniky na 30. června 2027. Mezi klíčové úpravy patří zjednodušení náležité péče, kdy povinnost předložit prohlášení se bude vztahovat pouze na první subjekt, který uvede výrobek na trh EU. Parlament nyní zahájí jednání s členskými státy o konečné podobě legislativy.

Zpráva o životním prostředí 2024: Klesají emise, ale ubývá půdy i biodiverzity
Zpráva o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda, ukazuje pokrok v ochraně ovzduší a klimatu, ale i přetrvávající problémy. Česko úspěšně snižuje emise skleníkových plynů, které klesly o 47 % oproti roku 1990. Výroba elektřiny z jádra stejně jako již v roce 2023 přesáhla produkci z uhlí. Naopak stagnuje kvalita povrchových vod a pokračuje úbytek zemědělské půdy i pokles biodiverzity. Za pozitivním vývojem stojí podle zprávy především investice z Modernizačního fondu a dalších evropských i národních zdrojů.

Ocenění za rozvoj venkova a regionů si v soutěži Mastercard Banka roku odnesla ČSOB
24. ročník soutěže Mastercard Banka roku zná své vítěze. Hlavní ocenění získala Česká spořitelna, která triumfovala i v minulém ročníku. Uspěla mimo jiné také v kategorii Zodpovědná banka roku. V této kategorii hodnotící udržitelnost institucí pak druhou příčku získala společnost ČSOB. V kategorii Banka bez bariér se prvního místa dočkala Komerční banka, a druhá příčka patřila opět ČSOB. Ta si navíc odnesla letos nově vyhlášenou mimořádnou cenu Mastercard Banka roku a Svazu měst a obcí ČR za rozvoj venkova a regionů.

Česko patří v růstu cirkularity materiálů mezi špičku EU, ukázala data Eurostatu
Podle nových dat Eurostatu za rok 2024 pocházelo v Evropské unii 12,2 % použitých materiálů z recyklace. Česká republika s mírou 14,8 % převyšuje unijní průměr a mezi lety 2015 a 2024 navíc zaznamenala jeden z nejvyšších nárůstů v rámci EU, a to o 7,9 procentního bodu. Nejvyšší míru cirkularity vykazuje Nizozemsko (32,7 %), zatímco na opačném konci se nachází Rumunsko (1,3 %). Cílem Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství je míru cirkularity materiálů do roku 2030 zdvojnásobit.

Dánsko na COP: země oznámila jeden z nejambicióznějších klimatických cílů na světě
Dánsko na konferenci COP30 představilo závazek snížit emise o 82–85 % do roku 2035 oproti roku 1990. Na podporu tohoto cíle vláda vyčlenila 4 miliardy dánských korun (přibližně 535 milionů eur). Země zároveň potvrdila záměr dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve než EU. V aktuálním Indexu klimatické výkonnosti obsadila čtvrtou příčku jako nejlépe hodnocený stát vůbec – první tři pozice zůstávají neobsazené, neboť žádná země zatím plně nesplňuje požadavky Pařížské dohody.