Organizátoři konference Beyond Today avizovali, že právě tahle akce bude jiná: jednak svým praktickým zaměřením a nadneseně taky tím, že se jako jedna z mála velkých akcí konala v Brně. „Žádná z firem, které se dnes představí, není dokonalá. Ale to ani nebyl záměr,“ uvedl v úvodu Robin Dufek, jeden ze zakladatelů Sustainova, a zároveň také jeden z moderátorů dne. „Firmy jsou stále firmy, byznys je byznys a cílem je stále vydělávat peníze. Ale my chceme ukázat, že to lze dělat i s ohledem na planetu.“
Tým tak definoval hlavní myšlenku dne: udržitelnost jako reálný firemní proces, ne jako marketingový nástroj. V Brně se proto setkali nejen výrobní podniky i inovátoři z Česka, Slovenska, Dánska, Holandska, ale třeba i zástupci již zmiňované americké firmy Interface, přičemž místo velkých prohlášení všichni přivezli měřitelné příklady.
„Konferenci jsme uspořádali s cílem inspirovat, propojovat a sdílet dobré příklady z firemní praxe v oblasti udržitelnosti – od firem pro firmy. Celou akci jsme pojali v pohodové atmosféře, s důrazem na otevřenost, oboustranný zájem a sdílení zkušeností. Součástí programu bylo také představení inspirativních ESG aktivit vybraných společností. Díky podpoře našeho partnera, společnosti MODEL Group, která poskytla výstavní stojany, jsme prezentovali dvacet nádherných plakátů vytvořených firmami, které se do projektu zapojily,” popisuje spoluzakladatel platformy Sustainova Tomáš Svoboda.
Brno má plány od horkovodů po cirkulární dům
Brněnský náměstek Filip Chvátal představil městskou iniciativu #PripravBrno, která spojuje municipalitu, firmy i neziskový sektor při snižování uhlíkové stopy. Cílem města Brna je totiž jít příkladem ve snižování svojí vlastní uhlíkové stopy. Klíčovým projekt pro město představuje horkovod z jaderné elektrárny v Dukovanech, který by městu výrazně pomohl splnit závazek k dekarbonizaci. Město zároveň rozvíjí reuse pointy a chystá i cirkulární dům, kde budou k dispozici dílny, služby oprav i prodej zboží z druhé ruky. Podobné projekty již existují například ve Vídni či Ostravě.
Byznys, který dává smysl
Z praktických ukázek zaujaly především ty, které mění logiku firemního fungování:
- Yedem – chytrá aplikace motivující ke spolujízdě a optimalizaci parkování.
- Zebra – výkup a opravy tiskáren a elektroniky s cílem návratu zařízení do oběhu.
- Energy Pub – prostor, který kombinuje veřejné akce s komunitní energií.
- Alkion – optimalizace vzduchotechniky, které zvyšuje efektivitu zařízení i kvalitu ovzduší v budovách a šetří 30 až 50 % energie.
- Model Group – evropský lídr v udržitelných obalových řešení s uzavřeným papírovým cyklem.
- Vestibul Interiér – renovace starého nábytku na moderní vybavení (nejen) kanceláří.
- HUTIRA – udržitelný rozvoj v plynárenství, vodárenství, biometanu a energetice.
- ASIO – inovátor v čištění a recyklaci vod, ekologické technologie pro cirkulární hospodaření.
Film Beyond Zero: když průmysl přestane být problémem
Dokument Beyond Zero, který Sustainova exkluzivně přiváží do Česka, ukazuje příběh společnosti Interface, která se rozhodla stát se uhlíkově negativní do roku 2040. Zástupkyně firmy Janneke Leenaars, manažerka udržitelnosti pro severní Evropu, v Brně popsala cestu od recyklace přízí až po vlastní technologii carbon capture. Právě ta je klíčem k uhlíkové negativitě. Interface tak mění vnímání výroby – produkty s negativní uhlíkovou stopou by se měly stát standardem, nikoli výjimkou. Interface na konferenci mimo jiné představila i novinku: firma, která se standardně zabývá výrobou kobercových dlaždic, spouští nově i produkci gumových podlahových krytin.
Zelené haly místo klimatizace: rostliny sníží teplotu až o 50 stupňů
Jedním z působivých příkladů, který ukazuje i výrazný ekonomický přínos, byla prezentace Libora Musila, zakladatele firmy LIKO-S. Jeho průmyslové budovy se zelenými fasádami dokazují, že ekologie může být technologicky i ekonomicky výhodná. „Stále stavíme stejné budovy pro klimatické podmínky, které tady už prostě nebudou,“ zdůrazňuje Musil. Jeho firma se proto na základě vlastních zkušeností pustila do produkce zelených fasád.
Zelené střechy a fasády podle něj dokážou snížit teplotu hal až o 50 °C, nahradit výkon klimatizace a zlepšit mikroklima celých čtvrtí, což ilustrují i termosnímky průmyslových areálů. Konkrétním příkladem toho, že se investice do ozelenění hal vyplatí i finančně, je projekt LIKO-Vo. Investice ve výši 5 milionů korun se firmě vrátí do pěti let. Ročně firma ušetří více než milion díky úspoře za chlazení i vytápění či za vodné a stočné, protože hala využívá kořenové čističky. Dalším zajímavým benefitem je pak zajímavé a zdravější prostředí pro zaměstnance i zlepšení kvality vzduchu v blízkém okolí.
Udržitelnost jako nový pohled na inovace a zdroje
Jeden ze zahraničních hostů, Jasper Steinhausen, zakladatel Business for Impact, shrnul ve své prezentaci filozofii celé konference: přestat vnímat udržitelnost jako omezení a začít ji chápat jako inovační agendu. „Nejde o to, co nedělat. Jde o to, jak vytvářet pozitivní dopad.“
Steinhausen ve své přednášce ukázal, že firmy se dnes dělí na dvě vlny – idealisty a integrátory. Ti první se soustředí na samostatné CSR projekty, zatímco druzí dokážou udržitelnost propojit s byznysem a inovacemi. Právě oni podle Steinhausena „přebírají otěže“.
Budeme zelený tygr? Český průmysl má šanci růst díky čistým technologiím
Lucie Beránková z druhé ekonomické transformace prezentovala nové výsledky analytického projektu Mapa příležitostí Česka. Ten se zaměřuje na anylýzu české výroby i exportu z hlediska potenciálu pro tzv. zelenou ekonomiku. Česko má podle Mapy mimořádný potenciál stát se evropským lídrem v exportu čistých technologií. Zelené výrobky od komponent pro elektromobilitu přes systémy řízení energií až po zařízení pro dopravu dnes rostou řádově rychleji než celkový český export a tvoří podle analýzy Mapy již pětinu jeho objemu.
Beránková nicméně poukázala i na to, že Evropa není zdaleka největším investorem co se týče například energetické tranzice. Tím je s velkým náskokem Čína, která masivně investuje jak do obnovitelných zdrojů, tak do nových uhelných elektráren, aby pokryla svou masivní spotřebu elektřiny. Pro Česko by nicméně právě clean-tech mohl být novým tahounem české ekonomiky, který spojuje průmyslovou tradici s globální dekarbonizací.
Beyond Today… a kam dál?
Cílem organizátorů bylo vytvořit prostor, kde se budou sdílet konkrétní zkušenosti, navazovat nové spolupráce a vznikat inspirace, která firmám pomůže posouvat jejich udržitelné aktivity dál. „Přesně to se stalo. Mnoho účastníků si odneslo nejen nové kontakty, ale i konkrétní nápady a chuť začít něco nového,“ potvrzuje Tomáš Svoboda.
Sustainova chce na úspěch konference navázat – v prvním čtvrtletí příštího roku chystá v Praze jednodenní workshop zaměřený na klasifikaci 100 byznys modelů, s důrazem na udržitelnost a principy cirkulární ekonomiky, který povede uznávaný nizozemský expert Jan Jonker. „Paralelně pracujeme na přípravách druhého ročníku Beyond Today a také na prestižní Evropské akci Circular Economy Hotspot, jejíž hostitelství pro rok 2027 jsme získali,“ uzavírá Svoboda.