Jaké byly pro ČSOB největší výzvy při sestavování ESG reportu a jakým způsobem jste se s nimi vypořádali?
Vytvořit jakoukoli zprávu, která má transparentně reflektovat rok života korporace, je samo o sobě výzvou. ESG report tuto běžnou výzvu posouvá ještě o krok dále. Nejdůležitější komponenty procesu jsou data, lidé a čas. Data je potřeba získat od lidí, roztřídit, zanalyzovat a interpretovat v omezeném čase. Bez dobrého plánování a řízení se u tvorby ESG reportu nikdo neobejde. ČSOB již od roku 2006 dobrovolně publikuje Zprávu o společenské odpovědnosti, která se v posledních letech rozšířila i o udržitelnost. Máme tedy velice dobrý základ, na kterém progresivně stavíme.
Jako jednu z největších výzev vidíme určení významných témat k reportování. Udržet správný balanc mezi relevantním reportingem a tzv. over-reportingem je opravdu obtížné. S touto výzvou jsme se vypořádali díky metodologické podpoře naší mateřské společnosti KBC. Dále jsme se drželi evropského nařízení ESRS. V rámci naší finanční skupiny proběhlo hodnocení dvojí významnosti na dvou úrovních – lokální a agregované pro celou skupinu KBC. Díky tomuto cvičení jsme byli schopni správně určit pro ČSOB významná témata.
Jako druhou signifikantní výzvu označujeme čas. Do cvičení dvojí významnosti se v rámci ČSOB zapojuje několik desítek lidí, což značně komplikuje plánování workshopů a násobí množství výstupů k analýze. Velikost naší společnosti ovlivňuje i časovou náročnost sběru dat pro report. Při finální tvorbě textů se několikrát setkávají různé útvary, aby společně sjednotily psanou řeč a vybrousily ji do dokonalosti, což je při velkém důrazu na detail časově náročné. Upozornění na časové nároky reportingu adresujeme vždy jako první a s plánováním a metodickou přípravou začínáme s velkým předstihem. U každého kroku počítáme také s dostatečnou časovou rezervu, nechceme, aby nás zaskočil Murphyho zákon.
Existují nějaké části ESG reportingu, které považujete za relativně jednodušší, a proč?
Jednodušší části reportingu jsou dle mého pohledu kvantitativní datové body, které vycházejí z již sledovaných ukazatelů. Firmy plošně dbají na své náklady, a tedy sledují i svou spotřebu energií nebo materiálu, počty zaměstnanců i statistiky o BOZP. Dle sektoru existují specifické legislativní požadavky na zveřejňování informací nebo hlášení dat státním institucím. Firmy tedy alespoň částečné informace většinou mají, jen je musí správně poskládat do mozaiky, která tvoří ESG report.
Jakým krokem jste při sestavování ESG reportu začali?
Prvním krokem byla velice podrobná analýza vybraných standardů. Šli jsme mnohem hlouběji než jen po základním pochopení. U ESG reportingu je nezbytné znát, na jakých principech vybraný reportovací rámec funguje, čemu se přikládá největší význam, co má být výsledkem a na jakého uživatele je cílený. Příkladem cílení na uživatele je SASB (Sustainability Accounting Standards Board) standard, který převážně vyhledávají západní investoři. Také je dobré na začátek shromáždit příklady dobré praxe ze sektoru, které navedou správným směrem.
ESG reportování napříč hodnotovým řetězcem funguje s efektem sněhové koule
Jakou pomoc jste během ESG reportování využili, ať už z interních nebo externích zdrojů?
V rámci ESG reportingu využíváme jen interní zdroje. Už jsem zmínil, že jsme využili metodické podpory mateřské společnosti u hodnocení dvojí významnosti. Neopomenutelným partnerem v tomto procesu v rámci KBC skupiny byl i Green0meter, který nám poskytl inovativní platformu stavěnou přímo na ESG reporting. Měli jsme prostor sdílet zkušenosti napříč KBC skupinou s kolegy a kolegyněmi působícími v útvarech udržitelnosti. V rámci ČSOB nám byli oporou kolegové snad ze všech útvarů a také naše robustní datová základna. Podotýkám, že díky správnému řízení rizik, která již zahrnují i ESG rizika, byl proces mnohem jednodušší. Mohli jsme stavět na existujících procesech a datech.
Jaký má podle vás ESG reporting dopad na dodavatelský řetězec nebo na řízení vztahů s dodavateli?
Dopad ESG reportingu na dodavatelský řetězec je citelný. Pokud se jeden podnik rozhodne reportovat, nepřímo toto rozhodnutí zasáhne jeho hodnotový řetězec, minimálně z pohledu získávání dat. Reportující podnik už má nebo je motivován k nastavení politik výběru a řízení vztahů s dodavateli skrz datové body ve standardech. Tento krok vede k prověřování protistran, které musí pro udržení nebo vznik obchodních vztahů podniknout kroky směrem k udržitelnému podnikání. Pokud tak neučiní, jejich udržitelnější konkurence z toho může těžit na jejich úkor. Dalším příkladem je budování rezilience napříč hodnotovým řetězcem a sdílení dobré praxe. Je to takový efekt sněhové koule, kdy jeden začne a druhý, aby uspokojil poptávku po informacích, začne také. V rámci ČSOB vnímáme tento přesah do hodnotového řetězce jako pozitivní přínos ESG reportingu.
Jak byste přesvědčili další firmy, že je ESG reportování důležité nejen z hlediska compliance, ale i kvůli dlouhodobému přínosu?
Všeobecně známý benefit, který firmy k dobrovolnému reportingu láká, je zlepšení reputace a důvěryhodnosti. Generace Z na udržitelnost slyší citelně více a ESG reporting může být zlomový v náboru talentů nebo oslovení a retenci mladých zákazníků. Dále identifikace a řízení ESG rizik může vést k dlouhodobým úsporám. Například efektivní řízení spotřeby energií a odpadového hospodářství může snížit provozní náklady. Z mého pohledu snad největším motivátorem pro firmy je vliv udržitelnosti na dostupnost financování. Investoři stále více zohledňují ESG faktory při rozhodování, zaměřují se zejména na plán přechodu. Jde o výhledovou strategii, která popisuje, jakým způsobem hodlá společnost dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu, se zvláštním zaměřením na snížení emisí skleníkových plynů, přípravu na klimatická rizika a celkovou odolnost. Nejde jen o stanovení ambicí – jde o jejich převedení do konkrétních opatření.
Jaká doporučení byste dali firmám, které se na ESG reportování teprve chystají nebo ho zvažují?
Nejdříve si definujte, čeho chcete ESG reportováním dosáhnout. Může to být zlepšení firemní reputace, splnění legislativních požadavků nebo zvýšení transparentnosti vůči investorům a zákazníkům. ESG reportování vyžaduje spolupráci napříč celým podnikem. Zajistěte, aby všichni relevantní zaměstnanci byli informováni a zapojeni do procesu. Existuje mnoho nástrojů a standardů, které vám mohou pomoci s ESG reportováním, jako jsou ESRS (European Sustainability Reporting Standards), GRI (Global Reporting Initiative) nebo SASB (Sustainability Accounting Standards Board). Tyto standardy vám mohou poskytnout rámec a usnadnit proces sběru a analýzy dat. ESG reportování není jednorázová záležitost a nezapomínejte, že reportovat neznamená být udržitelný. Udržitelnost se buduje dlouhodobou aktivitou. Pravidelně sledujte své pokroky, aktualizujte své cíle a strategie, přizpůsobujte se novým legislativním požadavkům a trendům v oblasti udržitelnosti.
Za společnost Československá obchodní banka, a. s. (ČSOB) na otázky odpovídal Theodor Christofi, Procesní manažer pro Udržitelnost ČSOB. Společnost působí jako univerzální banka v České republice a poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí Banka pod základními obchodními značkami – ČSOB (pobočky) a ČSOB Poštovní spořitelna (pobočky a obchodní místa České pošty).