Klimatická změna už dávno není otázkou budoucnosti. Její důsledky dopadají i na ekonomiku a Česko se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr. Sucho snižuje výnosy zemědělství, povodně poškozují infrastrukturu a výpadky dodávek způsobené extrémním počasím narušují výrobu i export. Podle Evropské agentury pro životní prostředí se průměrné ekonomické ztráty způsobené klimatickými extrémy v Evropě od roku 2020 pohybují kolem 45 miliard eur ročně. Bez adaptačních opatření budou tato čísla dál růst.
Strategie pro změnu klimatu: Adaptace vs. mitigace
V souvislosti se změnou klimatu se často mluví o mitigaci a adaptaci. I když spolu souvisejí, jde o dvě různé strategie. Mitigace znamená, že se snažíme klimatickou změnu omezit nebo zpomalit, především snižováním emisí skleníkových plynů. Adaptace je naopak přizpůsobování se současným i budoucím dopadům změny klimatu, aby se zmírnily případné škody a posílila odolnost firmy. Zatímco tedy mitigace pomáhá zpomalit změnu klimatu, adaptace rozhoduje o tom, zda podnik dokáže v měnících se podmínkách obstát. K tomu ovšem podnik potřebuje kvalitně vyhodnotit současná i budoucí rizika spojená s klimatickou změnou.
Odborníci navíc upozorňují, že projevy klimatické změny mohou firmu zasahovat v různých částech organizace nenápadně a postupně, takže jednotlivé drobné problémy mohou později narůst do větších rozměrů.
Praktickým průvodcem, jak s adaptací začít, je online kurz KlimaReady. Na kurzu se podílelo 27 expertů a expertek a nabízí přehled konkrétních kroků, jak vyhodnotit klimatická rizika, zavést přírodě blízká opatření a inspirovat se příklady českých firem, které už svou odolnost posilují. Vzdělávací projekt KlimaReady je spolufinancován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Díky tomu je všem minimálně do konce roku 2025 dostupný zdarma.
Porozumění pomohou nástroje jako ClimRisk nebo Risk Filter
Prvním krokem adaptace je porozumět tomu, kde a jak klimatická změna ovlivňuje provoz firmy. Využít se k tomu dají veřejně dostupné nástroje, které propojují klimatická data s lokálními mapami rizik. Český ClimRisk, mezinárodní WWF Risk Filter nebo platforma Climate Impact Explorer ukazují, jaké dopady mohou mít různé scénáře vývoje klimatu na konkrétní regiony, dodavatele či výrobní závody.
Když firma pochopí, kde je zranitelná, může si stanovit priority a připravit adaptační plán. Ten popisuje konkrétní opatření, termíny i odpovědnosti. Nemusí vždy jít o velké investice, někdy stačí menší organizační změna, například vytvoření záložního skladu, změna zdrojů surovin nebo plán řízení výroby při horkých dnech. Důležité je, že firma předem posiluje svou odolnost a předchází budoucím škodám.
Do čeho už české firmy investovaly? Zelené střechy, práce s půdou i obnova mokřadů
Mnohé české firmy už dokazují, že adaptace nemusí znamenat jen náklady, ale i inovace a úspory. Společnost LIKO-S proměnila své areály v „živé budovy“, které využívají zelené střechy a fasády a retenční jezírka zadržující vodu. Tím snižuje přehřívání interiéru i spotřebu energií. Firma Kofola dlouhodobě investuje do obnovy pramenišť a mokřadů v Beskydech v rámci projektu Živá voda, čímž posiluje svůj klíčový zdroj, vodu Rajec, a zároveň zlepšuje retenční schopnost krajiny v okolí.
Mattoni 1873 zase aktivně spolupracuje se zemědělci na protierozních opatřeních, obnovuje původní ekosystémy a podporuje vznik tůní a mokřadních luk v okolí svých pramenů, čímž zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Nad rámec legislativy také odstraňuje invazní druhy a podporuje biodiverzitu, která je klíčová pro dlouhodobou ochranu vodních zdrojů.
Plzeňský Prazdroj spolupracuje v rámci projektu Pro ječmen se zemědělci a vědci na zavádění regenerativních postupů za účelem zlepšení vsakování vody v půdě a zvýšení jejího zadrženého množství v suchých obdobích. Při tomto projektu probíhá systematické měření půdních parametrů a porovnávání dat mezi regenerativními a konvenčními plochami za účasti výzkumných institucí.
Stále více menších provozů instaluje kořenové čistírny odpadních vod, které kombinují ekologii s úsporou. Čistí vodu přírodními procesy, zadržují ji v místě a zlepšují mikroklima areálu. Jak říká Alžběta Procházková z WWF Česko: „Právě přírodě blízká opatření jsou často ta nejpříhodnější pro ochranu krajiny i společnosti před klimatickými riziky.“
Tyto příklady ukazují, že adaptace se v Česku neodehrává jen na úrovni strategií a plánů, ale v praxi. Spočívá také v rozhodnutích o podobě a správě budov, hospodaření s vodou, krajině i vztahu firmy k místu, kde působí.
Klimatická rizika ovlivňují všechny podniky
Jak uvádí Vojtěch Čemus z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, „Problematika změny klimatu spočívá v tom, že může firmu ovlivňovat různými způsoby a v různých částech organizace, často nenápadně a postupně.“ Tyto drobné, individuálně řešené problémy mohou v budoucnu narůstat a vzájemně se posilovat, čímž vytvářejí systematická rizika, která jsou pro firmu zatím neviditelná. „Proto je klíčové alespoň jednorázově vyhodnotit klimatická rizika, aby bylo možné identifikovat nově vznikající problémy, které dosud nejsou v centru pozornosti,“ dodává Čemus.
Klimatická rizika se stávají tématem, které ovlivňuje všechny podniky, bez ohledu na velikost nebo obor. Investoři i pojišťovny dnes posuzují, zda mají firmy plán pro zvládání dopadů změny klimatu, a evropská legislativa nově vyžaduje, aby podniky tato rizika vyhodnocovaly v rámci ESG reportingu.
Každé euro investované do adaptace přinese až desetkrát vyšší úsporu
Adaptace není jen obrana před hrozbami. Je to způsob, jak posílit odolnost firmy, snížit náklady a udržet stabilitu i v době, kdy se prostředí rychle mění. Podle Globální komise pro adaptaci každé euro investované do odolnosti přináší dva až deset eur přínosů – v podobě úspor, vyšší produktivity a zajištění provozu.
Firmy, které se rozhodnou reagovat včas, nezískávají jen větší jistotu vůči rizikům, ale také nové příležitosti pro inovace, spolupráci a dlouhodobé partnerství se zákazníky i komunitami. Adaptace se tak stává základem moderní firemní strategie, která propojuje byznys s odpovědností a schopností obstát v proměnlivém světě.
Tereza Smrčková je projektovou manažerkou byznysové platformy Změna k lepšímu, kde má na starosti řízení projektů, byznysové procesy a program KlimaReady. Koordinuje vytváření a rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na udržitelnost – kromě KlimaReady také ESG Akademii včetně ESG certifikovaného kurzu a ESG rychlokurzu. Zabývá se tématy regenerace, „tyrkysového“ fungování organizací a biodiverzity, které jsou klíčové pro udržitelnost a transformační změny v byznysu.