Budoucnost potravin má v Česku své fórum – a letošní ročník konference New Food Forum, který 22. dubna 2026 uspořádala organizace ProVeg v pražské Pragovce, ukázal, že trh s rostlinnými alternativami dospěl z okrajových novinek do podoby stabilního segmentu. Podle dat i zkušeností z praxe se přitom rýsuje jeden zřetelný motor jeho dalšího růstu: nejmladší generace spotřebitelů.
Trh za 1,3 miliardy, který stojí na opakovaných nákupech
Trh s rostlinnými alternativami dosáhne v Česku hodnoty 1,33 miliardy korun a podle dlouhodobých odhadů má potenciál růst o 4,8 %. Češi produkty nakupují opakovaně – v těchto průměrech devětkrát ročně – a roční útrata na jednoho nakupujícího činí 649 korun. Nejde tedy o impulzivní zkoušení, ale o zvyk, který se vrací do košíku. Největší podíl drží alternativy mléčných výrobků; samotné rostlinné nápoje a další „mléčné“ produkty tvoří přibližně 80 % celkového objemu nákupu, následují alternativy masa a pomazánky.
Zajímavé srovnání nabídla data agentury YouGov v podání Vladimíry Šebkové, Client Relationship Manager, a Hany Říhové, obchodní ředitelka Advanced Solutions pro region CEE. Zatímco v Česku tvoří rostlinné alternativy 43 % výdajů kupujících v dané kategorii a tento podíl mírně klesá, na Slovensku roste až k 55 %. Slovenští zákazníci si pro alternativní výrobky neváhají podle YouGov dojet i do zahraničí, zatímco v Česku se spíše zužuje nabízený sortiment. Stejný produkt si tak na obou trzích vede odlišně. O úspěchu kategorie pak nerozhoduje jen poptávka, ale i dostupnost na pultech.
Mladí kupují, ale dívají se na cenu
Klíčové zjištění konference se týká toho, kdo rostlinné alternativy do košíku vkládá. „Zájem o rostlinné produkty táhnou především mladší generace, tzv. iBrains, do 29 let, které jsou otevřené změnám ve stravování a častěji usilují o omezení konzumace masa. Klíčovým faktorem pro ně ale zůstává cena, a proto nejčastěji nakupují v akcích,” uvádí Šebková. Nadprůměrně tedy nakupují lidé do 29 let a mileniálové (na Slovensku se přidává i generace X). Tyto skupiny jsou nakloněny změnám ve stravování a častěji alternativní výrobky využívají k omezení konzumace masa. Rozhodujícím faktorem zůstává cena – slevové nákupy tvoří v Česku 54 % všech nákupů, na Slovensku 41 %.
S věkem se proměňuje i motivace. Mladší spotřebitelé volí rostlinné produkty hlavně kvůli zdravému životnímu stylu a péči o sebe – jejich logika zní „chci se o sebe starat“. Starší generace k nim přistupuje spíše až v reakci na zhoršující se zdravotní stav. Česko přitom v osvojování zdravých stravovacích návyků zaostává: principy zdravého stravování si plně osvojilo jen 17 % Čechů oproti 30 % v globálním průměru.
Polotovary nejsou nadávka. Pro rostlinný trh jsou příležitostí
Druhým charakteristickým rysem nejmladší generace je vztah k pohodlí. Mladí lidé běžně vaří z předpřipravených produktů a jsou ochotni si za zjednodušení práce připlatit. Tím se z nich stává ideální zákazník pro rostlinné alternativy, které sami o sobě často padají do kategorie zpracovaných potravin. New Food Forum tak otevřelo širší debatu o tom, zda je zpracování potravin automaticky synonymem nezdravého.
Podle Anny-Leny Klapp, výzkumnice z ProVeg International, ultrazpracované netvoří jednolitou skupinu potravin – liší se nutričními hodnotami i vlivem na zdraví a studie naznačují, že rostlinné alternativy masa a mléka mohou zdraví dokonce prospívat. Při posuzování zdravotního přínosu potravin podle ní nestačí dívat se na stupeň zpracování; zvlášť je nutriční hodnota, a i zpracovaná potravina může být součástí vyváženého jídelníčku. Podle Říhové z YouGov obavy ze zpracovaných potravin panují hlavně mezi nejstaršími generacemi.
Od proteinového pečiva po sýr bez krávy
Že inovace nejsou jen otázkou marketingu, ukázaly i odbornější panely. V diskusi o nových směrech v pekařství zaznělo, že budoucnost oboru může ležet v proteinovém pečivu. Podle Olgy Stokláskové z VUT v Brně, může takový produkt vyjít vstříc zdravějšímu stravování a rostlinné bílkoviny přitom představují levnější variantu než jejich živočišné bílkoviny. Pekaři zároveň upozornili na praktické limity – pečivo patří k nejčastěji vyhazovaným potravinám a i drobná změna ve složení zásadně ovlivní trvanlivost a senzorickou kvalitu.
Belgická značka Vegan Cowboys v podání Stevena Geysense představila precizní fermentaci jako cestu k mléčným výrobkům bez zvířat. Právě sýr bývá tím, co by lidem přecházejícím na rostlinnou stravu nejvíce chybělo – a fermentační technologie slibují plnohodnotnou náhradu při nižší zátěži na půdu, vodu i emise. Zástupci Tesco přiblížili, jak v praxi rostlinné produkty nabízet zákazníkům a rozšiřovat sortiment, přičemž největší podíl nákupů i zde tvoří rostlinná mléka.
Uhlíková stopa nižší o 90 % díky rostlinnému menu
Širší rámec celé debaty dodala úvodní keynote vědce Daniela Kortuse, která připomněla, proč skladba talíře vůbec souvisí s udržitelností. Živočišná výroba je náročná na zdroje – efektivita přenosu kalorií u zvířecího krmiva je jen kolem 3 % a zemědělství spotřebuje zhruba 70 % odebírané pitné vody. Při větším podílu rostlinné stravy bychom podle Kortuse dokázali uživit osm miliard lidí na čtvrtině dnes využívané půdy.
Že změna v jídelníčku dává smysl, doložila samotná akce: představila v rámci doprovodného programu ochutnávku celé řady rostlinných alternativ a inovativních výrobků a díky plně rostlinnému cateringu mělo menu konference o 90 % nižší uhlíkovou stopu než srovnatelné občerstvení se živočišnými surovinami. New Food Forum tak letos potvrdilo, že rostlinný trh v Česku nestojí a nepadá s ideovým přesvědčením. Stojí na velmi praktických věcech – cena, dostupnost, chuť a inovace – a na generaci, která je ochotná zkoušet a připlatit si za pohodlí. Otázkou pro obchodníky i výrobce zůstává, zda dokážou najít dost širokou nabídku dřív, než si pro ni zákazník zajede jinam.
