AI dnes používá téměř každá firma. Málokdo si ale uvědomuje, že za každým dotazem stojí datové centrum. Jak velká je ve skutečnosti uhlíková stopa digitálního světa, který často považujeme za „neviditelný“?
Digitální svět není „bezemisní“. Datová centra už dnes spotřebují řádově menší procenta světové elektřiny s rostoucím podílem, především díky nástupu AI.
Často se říká, že AI může firmám pomoci s udržitelností. Kde podle vás dává největší smysl – v reportingu, analýze dat, nebo někde úplně jinde?
Rychlou hodnotu přináší ve zlepšení reportingu, sběru a zpracování dat, například jde o automatizaci jejich sběru a kontrolu. AI je skvělá i pro modelaci scénářů a odhad rizik, například u dvojité materiality. Na obecné úrovni může pomoci s rozkrýváním nepravd souvisejících s globálním oteplováním a podobně.
„Největší paradox je, že lidé považují digitální služby za „lehké“ a ekologické – přitom jejich provoz je fyzicky poměrně náročný. Je to jako přechod z uhlí na plyn – také se zdá, že je problém vyřešený – důležité ale je, o jaký plyn jde.“
Firmy dnes sbírají obrovské množství ESG dat. Proč je podle vás data governance klíčová – a co se stane, když ji firmy podcení?
Bez kvalitní governance nemají firmy jistotu, že jejich ESG data jsou přesná, auditovatelná a konzistentní. Chybná data vedou k chybným závěrům. Slabá governance často znamená, že ESG manažer běhá po firmě a jejich dceřiných firmách jako „hadr na holi“ a prosí o data.
Ve své práci se věnujete uhlíkové stopě datových center. Co je pro vás osobně největší překvapení nebo paradox, který lidé o AI a jejím dopadu většinou netuší?
Největší paradox je, že lidé považují digitální služby za „lehké“ a ekologické – přitom jejich provoz je fyzicky poměrně náročný. Je to jako přechod z uhlí na plyn – také se zdá, že je problém vyřešený – důležité ale je, o jaký plyn jde. Stejně tak je to s digitalizací – záleží, odkud vezmete elektřinu, kterou data centra spotřebovávají.
A největší překvapení může být, že i přes masivní nárůst spotřeby elektřiny v datacentrech je zde poměrně silné světlo na konci tunelu, a to v dekarbonizaci datových center, která už probíhá.
Portál Byznys & udržitelnost vás zve na online seminář
B&U Meetup na téma Role AI, data governance a environmentální dopady datových center,
který se uskuteční 26. března od 16 do 17 hodin. Více informací a registrační formulář najdete zde. Registrujte se nejpozději do 25. března.
Už 26. března pořádáme společně seminář na téma Role AI, data governance a environmentální dopady datových center. Pokud by si firmy měly z vašeho semináře odnést jednu praktickou věc, která jim pomůže lépe pracovat s ESG daty a AI, co by to bylo?
Uvažovat o AI ve více rovinách – že je tu AI, která vám pomůže s reportingem či textem, že je tu AI, která vám může pomoci se sběrem a správou dat, že vám AI pomůže i s informováním zaměstnanců o eko tématech vaší firmy. Za AI stojí velké továrny, datacentra, na které je potřeba myslet – jak na globální úrovni, tak na úrovni firmy (vstupy pro firemní nefinanční reporting). A hlavně, že vyzbrojená/vyzbrojený AI nástrojem jste mnohem rovnocennějším partnerem vašemu firemnímu IT!
Ing. Mgr. Radim Petratur: Velmi intenzivně se zajímám o udržitelnost, dekarbonizaci ekonomiky a digitalizaci všech dat a procesů, které s tím souvisí. Udržitelnost je mé životní téma.
Vystudoval jsem Fakultu informatiky Masarykovy univerzity a Provozně ekonomickou fakultu MZLU. Aktuálně studuji udržitelnost jako Ph.D. na VŠCHT u prof. Vladimíra Kočího se zaměřením na CO2 stopu datových center. V roce 2008 jsem spoluzakládal Nalok – Nakupujte lokálně. Projekt pomáhal rozjet farmářské trhy a koncept lokálního nakupování v ČR.
V Avastu jsme s týmem odborníků na block-chain rozvíjeli technologii, která zásadním způsobem snižovala uhlíkovou stopu bitcoinu. Pro firmu Dateio jsem navrhl službu počítající CO2 stopu všech bankovních transakcí pro mobilní bankovnictví (nasazeno v Raiffeisenbank). Pracoval jsem také v Microsoftu a několik let jsem strávil ve službách státní správy, konkrétně na Úřadu vlády ČR a na Ministerstvu obrany.