Mezi nejrozšířenější ESG ratingy patří zejména EcoVadis a CDP (Carbon Disclosure Project), dále například Sustainalytics, MSCI ESG Rating, ISS ESG, S&P Global CSA, Moody’s ESG Rating nebo FTSE Russell ESG Rating. Vedle těchto globálních systémů existují také oborově specifické ratingy a certifikační schémata, například Aluminium Stewardship Initiative (ASI), a významnou roli hrají i již velmi dobře známé mezinárodní standardy typu ISO.
Popularita ESG ratingů vychází z celé řady praktických přínosů. Rating představuje nezávislé ověření ESG výkonnosti společnosti a zvyšuje důvěryhodnost firmy vůči zákazníkům, investorům i dalším stakeholderům. Současně umožňuje identifikovat oblasti, ve kterých lze procesy či řízení dále zlepšovat. Firmám pomáhá efektivněji řídit ESG rizika, podporuje plnění regulatorních požadavků a usnadňuje komunikaci výsledků v oblasti udržitelnosti.
To potvrzuje i Hana Duřpeková ze skupiny Ideal Automotive, která říká: „V IDEAL Automotive se ESG ratingům věnujeme především proto, že požadavky na udržitelnost a transparentnost jsou stále důležitější součástí vztahů se zákazníky a celého dodavatelského řetězce. V automobilovém průmyslu už nestačí o udržitelnosti pouze mluvit – je potřeba ji doložit konkrétními daty a výsledky. Ratingy ale nevnímáme jen jako povinnost vůči zákazníkům. Pomáhají nám identifikovat, kde jsme se posunuli a kde máme prostor pro další zlepšení.“
Rating může mít také pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců a rozvoj firemní kultury. Na druhou stranu je třeba počítat s relativně vysokými náklady, značnou časovou a kapacitní náročností a nutností zapojení řady útvarů napříč organizací. Ratingy navíc nejsou navzájem plně srovnatelné a různí zákazníci nebo investoři tak mohou preferovat odlišné systémy hodnocení.
Nejčastěji využívané ratingy EcoVadis a CDP se významně liší svým zaměřením. EcoVadis hodnotí celé ESG spektrum prostřednictvím čtyř oblastí: životní prostředí, pracovní a lidská práva, etika a udržitelný nákup. CDP se naopak soustředí výhradně na environmentální témata, zejména klima, vodu, lesy, biodiverzitu či plasty. Zatímco EcoVadis pracuje s dotazníkem doplněným rozsáhlou dokumentací a ověřováním podkladů, CDP je založen především na detailním vykazování dat prostřednictvím online dotazníku.

Ecovadis
EcoVadis dnes patří k nejrozšířenějším ESG ratingovým systémům na světě. Hodnotí více než 175 tisíc společností ve více než 180 zemích. Základem hodnocení je posouzení systému řízení udržitelnosti prostřednictvím sedmi indikátorů rozdělených do tří oblastí: politiky, akce a výsledky. Hodnotí se existence strategií, cílů a procesů, implementovaná opatření, certifikace, rozsah pokrytí, kvalita reportingu i externí reputace společnosti.
V rámci EcoVadis jsou hodnocena témata životního prostředí, pracovních a lidských práv, etiky a udržitelného nákupu, která jsou dále rozdělena do 21 konkrétních kritérií. Výsledné skóre se pohybuje na škále 0 až 100 bodů a promítá se do systému medailí. Firmy mohou získat platinovou, zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili, případně zvláštní ocenění za angažovanost nebo rychlé zlepšení. Důležitým specifikem EcoVadis je relativní hodnocení. Nestačí tedy dosáhnout určitého počtu bodů, ale společnost je zároveň porovnávána s ostatními hodnocenými firmami. Nároky na získání medailí se proto průběžně zvyšují.
V posledních letech dochází také k postupnému zpřísňování metodiky EcoVadis. Větší důraz je kladen na kvalitu a aktuálnost důkazů, problematiku Scope 3 emisí, řízení dodavatelského řetězce, biodiverzitu, cirkulární ekonomiku a odolnost vůči environmentálním rizikům. Posílily také požadavky na analýzu významnosti a na prokazování skutečného zavedení politik prostřednictvím konkrétních opatření, výsledků a reportovaných dat.
CDP
Dalším často využívaným ratingovým systémem je CDP. Jeho hodnocení v minulém roce využilo více než 23 tisíc společností. Na rozdíl od EcoVadis se CDP zaměřuje pouze na oblast životního prostředí a používá známkování prostřednictvím písmen od A do F. Písmena A až D vyjadřují stupeň vyspělosti dané firmy v udržitelnosti, kde např. A představuje lídry v oblasti environmentální udržitelnosti a naopak D ty firmy, které mají ještě velký prostor pro zlepšení. Rating F pak značí, že firma neposkytla požadované informace a tudíž se nedalo hodnotit. To nastává v situacích, kdy si rating firmy vyžádá třetí strana, nejčastěji obchodní partner nebo investor. Hodnocení je založeno na dotazníku, který se postupně rozšiřuje o nová témata a vedle tradičních oblastí klimatu, vody a lesů tak dnes zahrnuje také biodiverzitu, plasty a postupně se přidávají i oceány. Oproti Ecovadis je CDP daleko více deklarativní a vyžaduje méně důkazů. Dotazník je strukturován do třinácti modulů pokrývajících témata governance, strategie, řízení rizik, emisí skleníkových plynů, vody, lesů, plastů a biodiverzity.
Ať už se společnost připravuje na EcoVadis, CDP nebo jiný ESG rating, společným jmenovatelem je potřeba kvalitních dat, dobře nastavených interních procesů a schopnosti doložit, jak firma k udržitelnosti přistupuje. Právě proto se vyplatí věnovat přípravě dostatek času a nevnímat rating jako jednorázový úkol.
Jak se na ESG rating připravit
Úspěch v ESG ratingu ale nezačíná samotným vyplňováním dotazníku. Klíčová je dlouhodobá příprava a systematická práce na strategii udržitelnosti. Základem je identifikace dopadů, rizik, příležitostí a závislostí společnosti, jejich integrace do obchodní strategie a nastavení jasných cílů, opatření a mechanismů monitoringu. Nezbytné je také aktivní zapojení vrcholového managementu, bez kterého nelze zajistit dostatečnou podporu napříč organizací či skupinou.
Praktická příprava na hodnocení obvykle začíná analýzou metodiky a gap analýzou, která odhalí rozdíl mezi současným stavem společnosti a požadavky ratingu. Následuje sestavení projektového týmu, sběr dat, příprava dokumentace a samotné vyplnění dotazníku. To potvrzuje i Hana Duřpeková, když říká, že „ESG rating pro nás v Ideal Automotive není jen výsledné skóre. Důležitý je především proces za ním – kvalitní data, spolupráce napříč firmou a konkrétní kroky, díky kterým můžeme naši udržitelnost dlouhodobě zlepšovat. Z mé zkušenosti je největší výzvou získávání kvalitních a jednotných dat napříč společností, protože ESG propojuje mnoho oblastí – od životního prostředí a nákupu až po HR a compliance.” Sběr dat je jeden z nejnáročnějších kroků, protože je potřeba zajistit kvalitní, konzistentní a často i externě ověřená data z různých částí organizace i dodavatelského řetězce. Nikoho asi nepřekvapí, že největší výzvou bývají zpravidla emise Scope 3.

U EcoVadis je vedle kvalitních dat mimořádně důležitá i kvalitní dokumentace. Společnosti musí být schopny doložit to, co deklarují, tedy své politiky, cíle, školení, certifikace, výsledky auditů, interní postupy či ESG reporty apod. Nestačí pouze něco v dotazníku vyplnit, je třeba to kvalitně doložit. Takové dokumenty musí být aktuální, schválené vedením, pokrývat několik po sobě jdoucích období, pokrývat relevantní část organizace a ideálně být ověřené třetí stranou. Významnou roli hraje také konzistence mezi jednotlivými dokumenty a odpověďmi v dotazníku.
Nejčastější chyby, které vedou ke ztrátě bodů, souvisejí s podceněním přípravy, neúplnými odpověďmi, nekonzistentními daty, používáním zastaralých dokumentů nebo nesprávnými jednotkami. Problémem bývají také příliš obecné odpovědi, interní zkratky bez vysvětlení, anonymní dokumenty bez identifikace společnosti nebo bez data či nedostatečné propojení mezi strategiemi, cíli a vykazovanými výsledky.
„Prvotním impulzem pro získání ESG ratingu u nás v Moravia Cans byl požadavek zákazníků. V rámci toho jsme samozřejmě narazili na typické výzvy, jako jsou vlastnictví dat, získávání důkazů, meziútvarová a mezioborová spolupráce, dodržování termínů nebo zajištění konzistence dat. Přineslo to ale řadu benefitů. Rating nám pomohl odhalit nedostatky, zlepšit dokumentaci, nastavit procesy sběru dat, zvýšit důvěryhodnost vůči našim obchodním partnerům a tedy přispět ke stabilitě našich obchodních vztahů,“ říká František Míka, HSE manažer ze společnosti Moravia Cans.
ESG ratingy tak dnes představují mnohem více než pouhé administrativní cvičení. Stávají se nástrojem obchodní konkurenceschopnosti, řízení rizik a zvyšování důvěryhodnosti společnosti. Firmy, které k nim přistupují strategicky a využívají je jako příležitost ke zlepšování, získávají nejen lepší výsledky v hodnocení, ale často také efektivnější procesy, kvalitnější data a silnější pozici ve vztahu k zákazníkům, investorům i dalším stakeholderům.