Který vědecký poznatek o klimatu nebo životním prostředí podle vás veřejnost stále podceňuje, přestože pro něj máme přesvědčivé důkazy?
Nejjasnější a nejvíc do očí bijící je, že současné oteplování je prakticky ze 100 % způsobené lidskou průmyslovou činností. Přírodní faktory jsou v podstatě zanedbatelné a veškeré oteplování, které pozorujeme, je způsobené námi.
Navíc jsme ve skutečnosti způsobili ještě větší oteplení, než jaké pozorujeme. Kromě emisí skleníkových plynů totiž produkujeme také aerosoly, které znečišťují vzduch. Toto znečištění funguje jako takový deštník: odráží sluneční záření ještě dřív, než dopadne na zem. Jednoduše řečeno jsme kolem Země vytvořili smogový oblak, který část záření odráží zpátky do vesmíru. Zároveň přispívá ke vzniku mraků, které záření odrážejí také.
Pozorované, námi způsobené oteplení činí zhruba 1,4 °C. Část oteplování je ale zastíněná právě aerosoly. Jak budeme čistit vzduch, což je žádoucí a počítá se s tím, oteplování se zrychlí, protože se projeví i ta část, kterou dnes znečištění tlumí.
Když se řekne, že veškeré oteplování je způsobené lidskou činností, lidé tomu pořád nevěří. Říkají si: Ale co sopky? Co Slunce? Co Milankovičovy cykly? Co magnetické pole Země? Cokoliv, jen aby to nemusel být člověk.
U kterého tématu o udržitelnosti vzniká nejvíc nepochopení mezi tím, co říká věda, a tím, jak se o tématu mluví v médiích nebo v politice?
Napadají mě větrné elektrárny. Je to vidět i na výsledcích místních referend, z nichž většina dopadla negativně. Kolem větrných elektráren panuje tolik nesmyslů, že ani nevím, čím začít.
Možná tím, že každý způsob výroby energie, který si lidstvo vymyslelo, má nějaká negativa. Uhlí znečišťuje vzduch, který dýcháme, a tím nám zkracuje délku života. Metan je silný skleníkový plyn, takže jeho příspěvek k oteplování je velmi výrazný. A větrné elektrárny mají samozřejmě také svá negativa.
Nejčastěji se mluví o jejich vlivu na ptáky a netopýry, a to je pravda. Je to něco, na co je při výstavbě potřeba dávat pozor. Ornitologové vytvořili mapu České republiky, která ukazuje, kde by se větrné elektrárny stavět neměly a kde budou mít na ptactvo nejmenší vliv. I kolem této mapy kolují dezinformace, například že je zpracovaná špatně. To ale není pravda, protože jde o standardizovaný a reprodukovatelný postup, který se používá po celém světě.
Ostatní negativa, která se šíří, jsou ale nesmysly. Že větrné elektrárny způsobují infrazvuk škodlivý pro lidi? Neexistuje žádný důkaz, že by infrazvuk měl přímý negativní vliv na lidské zdraví. Že vysušují krajinu? Nesmysl. Že se nevyplatí, protože v Česku nefouká? Další blbost. Víme, že bychom mohli získávat až 30 % elektřiny z větrné energetiky, kdybychom byli trochu ochotní. Dokládá to Polsko, které má z větru asi 15 % elektřiny.
Lidé také nedokážou ocenit výhody lokální výroby energie z větru nebo slunce. Vítr ani slunce nám nikdo nemůže zdražit a nemusíme kvůli energii kupovat ropu od nějakého poloautoritářského režimu. Tím, že u nás nestavíme větrné elektrárny, ve skutečnosti pomáháme hlavně Rusku a teď také Americe.
Kdybyste měl vybrat jeden vědecký poznatek, který by měl znát každý člověk s odpovědností za budoucnost firmy, který by to byl a proč?
Klimatická změna může do určité míry ovlivnit odolnost a soběstačnost firmy a určit její zranitelnost. Může jít například o dodávky fosilních paliv, která by v některých případech bylo možné nahradit fotovoltaikou na střeše. Nebo o dopady změny klimatu, které nemusí mít na firmu přímý vliv, ale mohou se projevit sekundárně v dodavatelských řetězcích. Třeba když kvůli záplavám nebo suchu nevyjde úroda.
V roce 2027 to možná bude mnohem znatelnější v souvislosti s El Niñem, které se výrazně projeví a ovlivní úrodu. Když se jeho vliv spojí s tím, co se děje v Hormuzském průlivu, může to dodavatelské řetězce docela poznamenat.
Je proto třeba si uvědomit, že ve světě, který prochází klimatickou změnou, je dobré mít zajištěné dodávky energie a surovin, případně i záložní zdroje. Firmy by se neměly spoléhat na to, že svět bude vypadat stejně jako v posledních dvaceti až třiceti letech.
Daniel Kortus
Daniel je vědec a výzkumný pracovník Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Je zakladatelem projektu Klimatomluva, jehož prostřednictvím srozumitelně vysvětluje vědecké poznatky o změně klimatu, uvádí na pravou míru rozšířené mýty a reaguje na dezinformace o klimatu a energetice.