Deset měsíců revizí a vyjednávání uzavřelo v úterý 16. prosince plénum Evropského parlamentu: schválilo dohodu mezi Parlamentem a Radou o revizi pravidel pro nefinanční reporting (CSRD) a směrnici o náležité péči firem (CSDDD). Schválení navazuje na dřívější rozhodnutí o pozastavení reportingu, tzv. stop-the-clock mechanismu (více jsme psali zde) a potvrzuje trend, o kterém jsme informovali v předchozích textech k Omnibusu I – tedy posun od plošného rozšiřování ESG povinností k cílenému zjednodušení a zúžení rozsahu povinností.
Text prošel výraznou většinou 428 hlasů „Situace byla podobná jako při hlasování opozici Evropského parlamentu v listopadu: Většinu složila Evropská lidová strana (EPP) s pravicovými frakcemi.“ Proti byli naopak zástupci levice a frakce Zelených včetně některých sociálních demokratů. „Tuto změnu politických koalic uvidíme v nadcházejícím roce pravděpodobně stále častěji a znamená jednak změnu dosavadního středopravicového spojenectví, a jednak i potenciální těžké časy pro klimatickou politiku,“ říká Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu Byznys & udržitelnost.
Kdo bude nově reportovat: zúžení rozsahu CSRD a CSDDD jen pro ty největší
Jedním z nejzásadnějších výsledků vyjednávání je nový rozsah firem, na které bude povinně nefinanční report vztahovat. Podle schválené podoby CSRD budou mít povinnost reportovat pouze společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a čistým ročním obratem nad 450 milionů eur, přičemž vodítkem bude standard ESRS. Stejný práh platí i pro firmy ze třetích zemí s určitou ekonomickou aktivitou v EU.
Evropské instituce otevřeně přiznávají, že změna povede k vyjmutí přibližně 80 % z přibližně 50 tisíc evropských podniků, které by jinak do režimu CSRD spadaly. „Navržené změny slibují výrazné zjednodušení pravidel při zachování základních principů jako je například dvojí významnost, což považuji za dobrý krok, i velmi výrazné snížení počtu povinně reportujících subjektů,“ míní partnerka COM. SE Consulting Edita Šilhánová.
Menší firmy zároveň získávají ochranu před tím, aby na ně velké společnosti přenášely své reportingové povinnosti prostřednictvím dodavatelských řetězců: neměly by reportovat víc než požaduje standard pro dobrovolný reporting, tzv. VSME.
Reportingové požadavky se zároveň zjednodušují – sektorové standardy budou dobrovolné a Evropská komise má firmám pomoci i prostřednictvím nově schváleného digitálního portálu s přehlednými šablonami a metodickými pokyny.
Bez ohledu na to, kolik subjektů bude nakonec povinně reportovat, je důležité si uvědomit, že udržitelností se budou muset zabývat i firmy, pro které reporting povinný nebude, upozorňuje Šilhánová: „V mnoha případech tomu tak je už nyní. Jako součást dodavatelských řetězců velkých firem musejí agendu udržitelnosti koncepčně uchopit a být schopni dodávat relevantní data svým zákazníkům – ať jsou to údaje o uhlíkové stopě výrobků, dekarbonizační plány, etická pravidla či práce se zaměstnanci.“
CSDDD: Due diligence nad 5 tisíc zaměstnanců a bez klimatických plánů
Ještě výraznější změny se týkají směrnice o náležité péči CSDDD. Povinnost provádět náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí zůstane pouze pro velmi velké korporace s více než 5 000 zaměstnanci a obratem nad 1,5 miliardy eur.
Z finálního textu byla zcela vypuštěna povinnost přípravy klimatických přechodových plánů, která patřila k nejkontroverznějším částem původního návrhu. Firmy budou mít také větší flexibilitu v tom, jakým způsobem identifikují nejzávažnější rizika ve svých hodnotových řetězcích – důraz se přesouvá na rizikově orientovaný přístup, nikoli plošné mapování všech aktivit. Odpovědnost firem pak zůstává na národní úrovni a maximální výše sankcí je stanovena na 3 % celosvětového obratu.
Pravidla reportingu je třeba propsat do národní legislativy, CSDDD platí od roku 2029
Přestože hlasování pléna představuje zásadní politický milník, pro firmy nejde o okamžitou změnu pravidel. Směrnice musí být ještě formálně potvrzena Radou a následně vstoupí v platnost po zveřejnění ve věstníku EU.
Klíčové je zejména to, že povinnosti podle CSDDD začnou platit až od 26. července 2029. U CSRD se nové vymezení rozsahu promítá do národních právních řádů v následujících letech, což dává firmám čas přehodnotit svou dosavadní přípravu a strategii. „Věřím, že finální pravidla pro povinný reporting budou známa velmi brzy a že s ohledem na schválený dvouletý odklad budou mít povinné firmy čas vše potřebné zpracovat či upravit,“ dodává Šilhánová.
Zástupci Evropského parlamentu i Rady opakovaně zdůrazňovali, že cílem Omnibusu není oslabit zelenou transformaci, ale vrátit ESG agendu blíže k řízení firem a investičním rozhodnutím, nikoli k čistě formálnímu reportingu. Stejně se na agendu nefinančního reportingu dívá i Šilhánová: „Velmi však doporučuji nedívat se na ESG jako na administrativní povinnost, kde je potřeba si udělat čárku a mít pokoj, ale jako na pragmatický risk management, který pomůže rozkrýt a řídit rizika i najít příležitosti pro svůj byznys.“
Omnibus I v kontextu:
Hlasování na plénu Evropského parlamentu formálně uzavírá deset měsíců dlouhé období revize, proto jsme vývoj kolem balíčku Omnibus I sledovali dlouhodobě. Aktuálnímu textu předcházel například článek:
Další texty najdete také pod štítkem Omnibus:
👉 https://byznysudrzitelnost.cz/stitky/omnibus/