Evropská unie plánuje své hospodaření v sedmiletých cyklech, pro které se vžil název víceletý finanční rámec (VFR). Ten stanoví maximální objem výdajů a rozdělení prostředků mezi hlavní oblasti politiky – od soudržnosti přes zemědělství až po výzkum a obranu. Právě obrana bude v novém rozpočtu pravděpodobně hrát mnohem výraznější roli. Vyjednávání o budoucím 7letém rozpočtu se ale teprve rozbíhají a budou trvat řadu měsíců. Výsledná podoba rozpočtu ovlivní nejen částku určenou výhradně pro Česko, ale i další prostředky, které bude moci stát i české firmy od roku 2028 využít.
Česko může z evropského rozpočtu získat 30 miliard eur
V rámci návrhu rozpočtu, který Komise předložila v červenci letošního roku, je pro Česko předběžně určeno téměř 30 miliard eur v rámci tzv. Národních a regionálních plánů partnerství. „Ty mají v budoucím období sdružovat prostředky na kohezi, zemědělství a vnitřní záležitosti – tedy tzv. obálkové programy. Další prostředky pak bude moci ČR získat například z Evropského fondu konkurenceschopnosti, Nástroje pro propojení Evropy (CEF), Erasmu a dalších programů určených pro všechny státy,“ uvádí Anna Vasko z Ministerstva financí ČR.
Kde se berou evropské peníze?
Evropská unie nemá pravomoc vybírat daně. Rozpočet je proto financován tzv. vlastními zdroji, mezi které patří především
- cla z dovozu ze zemí mimo EU,
- malý podíl z DPH vybírané členskými státy,
- a přímé příspěvky členských států podle jejich hrubého národního důchodu (HND).
Rozhodnutí o samotných zdrojích je jasně dané a vyplývá ze Smlouvy o fungování EU, v Česku více známé pod názvem Lisabonská smlouva, konkrétně z článku 311. Česko stále patří mezi čisté příjemce evropských peněz, v praxi tedy z rozpočtu EU více čerpá než do něj vkládá.
Evropské peníze podporují hlavně regiony, životní prostředí nebo zemědělství. Na administrativu putuje méně než 7 % rozpočtu
Z rozpočtu EU se financují především programy, které podporují růst, inovace a solidaritu mezi regiony. Až 93 % všech výdajů EU tak směřuje přímo do členských států, nikoli do „Bruselu“. Unie tak funguje spíše jako společný investiční fond, který posiluje rozvoj, než jako klasická státní správa. V nadcházejícím období by se měl rozpočet více orientovat na obranu a bezpečnost, což ve svém stanovisku potvrzuje i Evropský parlament.
Nejznámější programy financované z rozpočtu EU:
- Horizon Europe; dříve EU Horizon 2020 představuje nejvýznamnější evropský program pro podporu výzkumu a inovací, který v rámci EU v současném období (2021–2027) nabízí více než 95 miliard eur.
- Erasmus+; dříve Erasmus, je program, který funguje už od roku 1987 a je zaměřený na vzdělávání a mobilitu mladých lidí. Čeští vysokoškoláci mezi lety 2014 až 2023 absolvovali přes 63 tisíc výjezdů.
- Společná zemědělská politika; největší podíl evropského rozpočtu historicky putoval právě do této oblasti, cílem je zajistit – podpora zemědělců a potravinové bezpečnosti.
- Creative Europe; program, který podporuje kulturní a kreativní odvětví jako jsou scénická umění, výtvarné umění, literatura, hudba, film, televize nebo herní průmysl. V uplynulém období mezi lety 2014–2020 z něj Česká republika čerpala 24,2 milionů eur.
Erasmus+, stěžejní evropský program podporující vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, od svého vzniku v roce 1987 přijal už 16 milionů evropanů. Velké podpoře se program dlouhodobě těší i u Evropského parlamentu, který ve své zprávě navrhuje navýšení prostředků pro další období. „Evropský parlament vždy obhajoval tento program i v rámci víceletého finančního rámce. 70 milionů eur navíc pro tento program, by znamenalo zhruba 20 tisíc studentů mobility více,“ potvrdil europoslanec Siegfried Mureşan v rámci jednání o Evropském rozpočtu se zástupci veřejného sektoru.
Z evropských peněz se staví školky, silnice i pražské metro
V Česku v minulosti evropské peníze podpořily například velké infrastrukturní projekty jako je prodloužení linky A pražského metra ze stanice Dejvická do Nemocnice Motol nebo tramvajová trať ze sídliště Barrandov do Holyně, rekonstrukce nejdelší meziměstské tramvajové trati v republice, vedoucí z Liberce do Jablonce, ale také modernizaci silnic v různých úsecích po celé zemi.
Díky podpoře z evropských fondů ale vznikly i nové mateřské školy, například v Benešově, Pyšelích a Herinku a v obci Březová-Oleško, další se podařilo zmodernizovat či rozšířit. Plné financování poskytuje EU prostřednictvím Ministerstva životního prostředí i na tzv. kotlíkové dotace v souvislosti s blížícím se zákazem provozu neekologických kotlů v domácnostech. Velká část rozpočtu je pak věnována na výzkumné programy nebo vzdělávání a rekvalifikaci obyvatel. Na čem se EU podílela ve vašem regionu si můžete ověřit zde, Na webu DotaceEU je k dispozici přehledy podpořených projektů, tzv. Seznamy operací, pro širokou veřejnost provozuje Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj webovou aplikaci www.mapaprojektu.cz.
Rozpočet EU tvoří méně než 3 % veřejných výdajů členských zemí
Ve srovnání s veřejnými rozpočty členských států je rozpočet EU relativně malý. Podle Evropské komise a Eurostatu představovaly v roce 2024 výdaje EU 246 miliard eur (včetně mimořádného nástroje pro oživení ekonomiky po pandemii covidu Next Generation EU), zatímco vládní výdaje členských států unijní sedmadvacítky dosáhly 8,8 miliard eur. Jinými slovy, celý rozpočet EU tvoří méně než 3 % souhrnných veřejných výdajů členských zemí. Každé euro z evropského rozpočtu je pak výsledkem kompromisu a hledání rovnováhy mezi prioritami 27 států.
Kdo rozhoduje o evropském rozpočtu
Proces tvorby rozpočtu je společnou prací tří institucí:
- Evropská komise navrhuje nový VFR,
- Evropský parlament a Rada EU jej schvalují,
- každý stát má při hlasování právo veta.
Celý proces tvorby evropského rozpočtu trvá obvykle více než dva roky. Nový rámec pro období 2028–2034 představila Komise v červenci 2025, Evropský parlament ji už v květnu předběhl s prioritami pro nadcházející období a zároveň spustil kampaň pod názvem „Investovat do toho, co má smysl“.
Priority Evropského parlamentu pro budoucí víceletý finanční rámec 2028–2034:
- navýšení rozpočtu nad dosud platnou hranici 1 % HND,
- nové vlastní zdroje (například výnosy z emisních povolenek a uhlíkového vyrovnání na hranicích),
- jednodušší přístup ke zdrojům pro příjemce,
- větší roli Evropského parlamentu a důraz na evropské projekty,
- povinné zapojení regionů do rozhodování,
- využití fondů navázané na dodržování hodnot a právních předpisů EU,
- prioritními oblastmi má být obrana a bezpečnost a konkurenceschopnost.
Kritéria udržitelnosti jsou pro evropské peníze stále důležitější
Evropský rozpočet ze své podstaty podporuje ty oblasti, které jsou zároveň politickou prioritou EU. Proto i při posuzování jednotlivých projektů hrají zásadní roli i environmentální kritéria. To platí například u zmíněného programu Horizon Europe: „Formálně se projekty v Horizon Europe stále hodnotí podle tří hlavních kritérií: Excellence (vědecká/technická kvalita, jasnost cílů), Impact (očekávané dopady na společnost, politiku či životní prostředí) a Quality and efficiency (kvalita projektového plánu, řízení projektu či kapacit),“ popisuje Kateřina Lorencová, LCA Team Lead ze společnosti EnviTrail.
V létě roku 2025 však Evropská Komise publikovala návrh pracovních programů pro roky 2026–2027, kde lze vidět jaká témata z udržitelnosti rezonují: „Jako kritéria hodnocení projektů, která jsou výslovně vyžadována, se často objevuje například metoda životního cyklu výrobku (Life Cycle Assessment, LCA) a princip ‚bezpečné a udržitelné již od návrhu (Safe and Sustainable by Design, SSbD). Stále také rezonují témata udržitelnosti budov, stavebních materiálů a měst – nezřídka se zde očekává hodnocení LCA a EoL scénářů (ukončení životnosti),“ dodává Lorencová.
Budoucnost VFR? Více evropských projektů a přísnější kontrola
Díky společným investicím v oblastech vzdělávání, výzkumu, klimatu či infrastruktury vznikají projekty, které by jednotlivé státy neufinancovaly. „Dá se ale předpokládat, že se kritéria pro hodnocení projektů budou dále zpřísňovat a specificky ta environmentální budou mít stále větší váhu,“ říká Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu Byznys a udržitelnost. Podle vyjádření Evropského parlamentu i komise je jasné, čerpání evropských fondů bude podmíněno dodržováním evropských pravidel. „Pokud by Česko například odmítalo implementaci některých dohodnutých pravidel, může to do budoucna ohrozit čerpání peněz. Také můžeme očekávat, že evropský rozpočet bude do budoucna více směřovat k regionálnímu přístupu, nikoli národnímu. Pro Česko to ostatně nemusí být špatně, v minulosti jsme si evropské fondy sami rozdrobili do desítek operačních programů, ve kterých je umění se orientovat. Zjednodušení by nám tedy mohlo prospět,“ uzavírá Novotná.