Analýzy

Velký přehled EU ETS2: Jak je to ve skutečnosti s emisními povolenkami pro domácnosti a firmy?

Evropský systém emisních povolenek se od roku 2028 rozšiřuje na další část ekonomiky. Po průmyslu a energetice se má nově dotknout také fosilních paliv využívaných v silniční dopravě a vytápění budov. Právě tento nový systém, označovaný jako EU ETS2, se v české debatě rychle stal politicky citlivým tématem. Veřejnost si ho zatím spojuje především se zdražováním, byrokracií a nejistotou. Data ale ukazují další obrázek: ETS2 nebude plošnou existenční hrozbou pro všechny domácnosti, měsíční náklady se podle odhadů budou pohybovat mezi dvou sty a tisíci korunami na domácnost. A právě to rozhodne o jeho společenské přijatelnosti.
Přečíst článek

Stav českého životního prostředí se v porovnání se zbytkem EU výrazně zlepšil, hlavně díky snižování emisí

V pátém ročníku Indexu prosperity se Česko v měření stavu životního prostředí umístilo dosud zdaleka nejlépe – a to na 10. místě. Stojí za tím především snižování emisí CO₂, a to i přes nízký podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na energetickém mixu. Špatnou zprávou je, že se stále držíme mezi zeměmi s nejvyšším znečištěním ovzduší jemnými prachovými částicemi. V roce 2024 kvůli němu zemřelo odhadem 4 715 Čechů.
Přečíst článek

Americké firmy ovládají 70 % evropského cloudového trhu. Závislost na jejich technologiích může být naší slabinou

Evropské země jsou závislé na amerických digitálních technologiích, což ohrožuje naši suverenitu. A zdá se, že se to ještě dlouho nezmění. Digitální prostor zasahuje skoro do každé části našeho života, od komunikace a práce přes zdravotnickou infrastrukturu po bankovnictví, týká se to také ukládání citlivých osobních údajů. Agresivní politika Donalda Trumpa v obchodu a sporech o Grónsko nutí Evropu přehodnotit svou závislost na USA – a to nejen v obraně, ale i v digitální sféře. Nejčernější scénář odstřižení od amerických technologií by vedl ochromení velké části online ekonomiky a vládních služeb.
Přečíst článek

Kyberútoky sílí. Nejzávažnější hrozby přicházejí ze zahraničí

Kybernetické útoky v Česku dál přibývají a mění svou podobu. Jen v roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 203 bezpečnostních incidentů. Většina z nich spadala do kategorie Dostupnost, kde se v ohrožení ocitá fungování služeb a systémů například kvůli zahlcení serverů. V roce 2024 tvořily tyto incidenty 62 % všech zaznamenaných případů. Nejzávažnější hrozby mají podle úřadu zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Klíčovou roli v prevenci i řešení útoků má třeba i školení zaměstnanců. S cíleným útokem se totiž může setkat státní instituce, firma i jednotlivec.
Přečíst článek

Nový evropský rozpočet vzroste pro období dalších sedmi let na 2 biliony eur. Prioritou bude bezpečnost i rozvoj regionů

Evropský rozpočet tvoří méně než tři procenta vládních výdajů členských států, přesto financuje programy, které mění budoucnost kontinentu – od výzkumu, přes vzdělávání a zemědělství až po obranu. Právě nyní se ale otevírá zásadní debata o nové podobě evropského rozpočtu, tzv. víceletého finančního rámce pro období 2028–2034. A nejde jen o samotnou výši rozpočtu, ale především o to, kam prostředky z evropské kasy poputují: již nyní je například jasné, že Evropský parlament bude chtít větší pravomoci pro regiony i větší kontrolu. Na Česko v evropské kase čeká přibližně 30 miliard eur.
Přečíst článek
Odebírat newsletter