Jak vznikla potřeba sestavit ESG report?
První impulsy přicházely od bank a některých nájemců z našich budov z řad nadnárodních korporací, které měly drobné požadavky zase od svých mateřských organizací. Dnes bych řekla: ukázkový řetězec stakeholderů v praxi. Zároveň k nám přicházely nabídky od různých poradenských firem na sestavení „Zprávy o udržitelném rozvoji“. Na začátku jsme moc nevěděli, do čeho jdeme, ale dostali jsme nějaký ESG rámec, a postupně ho začali upravovat.
Tady je třeba ještě vysvětlit, že WOOD & Company zatím nemá povinnost reportovat a Zprávu o udržitelnosti, kterou připravujeme za investiční fondy, děláme dobrovolně. Na druhou stranu je tu závazek v podobě zaregistrování čtyř našich podfondů jako tzv. „Light Green“ dle SFDR, které dopadá na finanční produkty, a tady už se jedná o povinnou přílohu k Výroční zprávě, která má předepsanou šablonu.
Jaký byl váš první krok při sestavování ESG reportu? Šla vaše firma cestou tvorby komplexní strategie, dvojí materiality nebo začínáte přímo sběrem a vyhodnocením dat?
WOOD & Company Real Estate, za kterou připravuji Zprávy o udržitelnosti, je pouze skupina investičních fondů a v době, kdy jsme začali s ESG jsme v ní měli realitní podfondy. Šla jsem cestou „zespoda nahoru“, tudíž od sběru údajů za spotřeby energií, vody a tvorbu odpadů z jednotlivých budov v portfoliu přes výběr ukazatelů z Taxonomie, po vyhodnocení a porovnání s CRREM modelem (Carbon Risk Real Estate Monitor) až po předpoklad tzv. Stranding year – každé budovy. Materialita přišla až potom. Vzhledem k tomu, že nemáme povinnost reportovat, snažím se stanovovat logické cíle a připravit podklady tak, aby byly srozumitelné správcům budov, nájemcům, investorům i bankám.
Jakou pomoc jste během ESG reportování využili, ať už z interních nebo externích zdrojů?
Shodou okolností jsme v začátcích procesu byli osloveni skupinou Green0meter, které vděčíme za mnohé. Praktické návody, analytickou práci s daty za jednotlivé budovy, návaznost na Taxonomii, poradenství s Light Green podfondy. Takže jednoznačně externí zdroje.
Jak vaši firmu příprava ESG reportu zatížila?
ESG administrativa a reporting je zátěž. V podstatě téměř vždy je třeba najmout nového pracovníka, který se tématu bude plně věnovat, protože musí doslova „prolézt“ celou firmu, zmapovat, co už firma udržitelného dělá, na které procesy už má různé certifikáty (např. ISO, energetické štítky, apod.), jaké má nastavené politiky a rozhodovací procesy včetně rizik, compliance, kyberbezpečnosti nebo HR, a kde jsou interně uložené. Pak se je pokusí poskládat do dokumentu a (většinou s externím poradcem) zjistí, co ještě chybí. Nakonec dají dohromady rámec reportu.
Pro naši firmu to znamenalo náklad na jednoho nového zaměstnance. První report pak stál vyšší stovky tisíc jednorázově, následné poradenství a dílčí reporty nižší stovky tisíc opakovaně. Jde tedy o zátěž finanční, administrativní, časovou a vznik potřeby lidských zdrojů.
Jaký myslíte, že má váš report dosah? Koho oslovil? Kolik lidí si ho přečetlo?
Celý report? Upřímně, nejspíše dva – já a naše marketingová manažerka. V reportu je totiž opravdu hodně informaci a každý si z něj může vzít něco. Nájemci se podívají na jednu budovu, banky či zaměstnanci si zase přečtou jinou sekci. Dosah ale asi není tak velký, jak by mohl být, protože pojem udržitelnost je celkově přijímán nevalně. A to je škoda, protože co lze označit za udržitelné, to je v podstatě dlouhodobě dobře fungující, a to už zní mnohem lépe.
Naše Zpráva o udržitelnosti se snaží srozumitelně ukázat cestu, na kterou jsme se s investičními fondy vydali a graficky to doložit. Nicméně je obsáhlá, a tak jsem s radostí uvítala nabídku z Green0metru vytvořit z reportu devítiminutový podcast a poslat ho přes LinkedIn do světa. Takže, zpět k otázce „kolik lidí si report přečetlo?“ – asi velmi málo. Ale pokud ji přeformulujeme na „kolik lidí ho zaznamenalo na LinkedIn“, tak nám z toho vychází 1 845 impresí. A více než 100 dalších posluchačů si poslechlo více než jen první minutu. Takže situace se zlepšuje a záleží jen na tom, jak dobře komunikujeme.
Proč jste se tedy do ESG pustili, když je za tím spíše náklad a dosah vaší zprávy ještě není tak velký?
Protože jsme si v ESG našli vlastní logiku. Podívali jsme se na to optikou úspor, zejména úspor energií na budovách, které spravujeme. Úspora energií odpovídá dlouhodobě atraktivní budově, na to navazuje zvýšený zájem nájemců, na ten pak dlouhodobá obsazenost, stabilní výnos podfondů a ve výsledku i spokojení investoři. Jednoduchá matematika. To chceme srozumitelně vysvětlovat a věříme, že tak budeme oslovovat stále více investorů i nájemců, a navíc budeme čitelnějším partnerem i pro banky.
Nakonec každý může najít ve svém podnikání nějakou možnost úspory
Jaká doporučení byste dali firmám, které se na ESG reportování teprve chystají nebo ho zvažují?
Komunikace je jedním z nejdůležitějších prostředků, který vás dovede k cíli. A bohužel díky nešťastně zvolené komunikaci ze strany EU a absenci prováděcích předpisů se tu objevila různá nařízení, která jsou plná nicneříkajících pojmů. Při několikrát opakovaném čtení jednotlivých pasáží jsem vždy měla pocit, že ke mně někdo mluví, ale nic pochopitelného mi neříká. Když na vás někdo houkne, zda máte hotovou matici materiality, tak vás leda polije horko, ale úplně si nedovedete představit, co se po vás vlastně chce. Je to škoda, protože každá firma, i ta malá, může najít ve svém podnikání něco, kde se dá přinejmenším ušetřit materiál nebo uspořit energie.
Můžou začít u papíru do tiskárny, pokračovat přes různé retrofity technologií až po zrušení energeticky náročné serverovny a převodu dat na cloudové úložiště. Nebo hledat dodavatele materiálu ve svém regionu, nikoli ve vzdálené zemi. Začínají od své vlastní praxe, většinou znají svůj výrobek nebo službu. Většinou také tuší, co by mohli zlepšit nebo změnit, a pak už si jen z tisíců otázek, které se nabízejí v ESRS standardech, vyberou jednu až dvě, které dávají smysl právě pro jejich podnikání. Zaměří se na danou oblast, udělají změnu k lepšímu, začnou pravidelně sbírat údaje, porovnávat s předešlým obdobím a zjistí, že někde došlo ke snížení nákladů, nebo, že zkrátili nějaký zdlouhavý administrativní proces, který třeba přispěl ke zkrácení dodací lhůty, což třeba příště přiláká nové odběratele a bude to mít vliv na zvýšení tržeb.
Ať se na věc podívají nejprve z pohledu ekonomiky vlastní firmy. S úsporami totiž přijde nevyhnutelně i snížení emisí, což je vlastně jeden z hlavních cílů. Dojdou k němu postupnými, pro ně pochopitelnými kroky.
Existuje podle vás nějaká podmínka, která musí být splněna, aby firmám dávalo smysl se věnovat ESG z dlouhodobého hlediska?
Firmám to musí dlouhodobě přinášet nějakou změnu, která má ekonomické rácio. Jinak to nebude udržitelné.
Kateřina Jarošová je ESG manažerkou CEE WOOD & Company, která představuje významnou finanční a investiční skupinu s předním postavením na středoevropském trhu. Společnost vznikla v roce 1991 a má kanceláře v osmi velkých evropských městech – Praze, Bratislavě, Varšavě, Miláně, Bukurešti, Budapešti, Dublinu a Londýně. Zaměřuje se na poskytování služeb v oblastech corporate finance a kapitálových trhů, obchodování s cennými papíry a správy majetku. Významnou součástí skupiny jsou realitní fondy, které zohledňují udržitelnost.