Solární Evropa: nový lídr mezi zdroji elektřiny
Podle nejnovější analýzy think tanku Ember se v červnu 2025 fotovoltaika stala poprvé v historii největším energetickým zdrojem v EU. Vyprodukovala 22,1 % (celkem 45,4 TWh) elektřiny, čímž překonala jaderné elektrárny s 21,8 % i větrné turbíny s 15,8 %. Alespoň 13 členských zemí navíc dosáhlo v tomto měsíci rekordní výroby ze solárních zdrojů – včetně Německa, Polska, Rakouska a Česka. Kromě rekordního výkonu obnovitelných zdrojů klesla i závislost na uhlí – meziročně se výroba elektřiny z uhlí v červnu 2025 snížila z 8,8 % na 6,1 % a řada zemí dosáhla rekordního snížení výroby z uhlí. Česko například v červnu vyrobilo z uhlí pouze 17,9 % elektřiny, což je historické minimum.
V Česku se staví méně elektráren, zato s větším výkonem
Ve srovnání s evropskou dynamikou vykazuje Česko opačný trend. V prvním pololetí roku 2025 klesl výkon nově připojených fotovoltaik o 26 % oproti stejnému období roku 2024, jak ukazují čerstvě zveřejněná data Solární asociace. Přibylo 13 tisíc nových elektráren, což je o více než 10 tisíc méně než v minulém roce. Segment domácích elektráren, který zažíval boom v uplynulých letech, zaznamenal propad o celých 44 %.
Zároveň ale výrazně vzrostla průměrná velikost FVE – ze 20,3 kWp na 27,5 kWp (Pozn. redakce: kilowatt-peak, což je jednotka špičkového výkonu fotovoltaických panelů nebo solárních elektráren). To reflektuje přesun investic k větším projektům, zejména ve firemním sektoru. V uplynulých letech zaznamenaly solární boom především domácí instalace, nyní se výstavba přesouvá do firem. Stále ale vzniká poměrně málo solárních parků.
Růstu brání digitalizace, nejistota i legislativa
Důvody stagnace jsou kombinací ekonomických a politických faktorů. Zatímco větší instalace na střechách firem a průmyslových objektů postupně rostou a částečně vyrovnávají propad v sektoru malých FVE, stále chybí systematický rozvoj segmentu velkých pozemních elektráren v rozsahu, který by odpovídal státní energetické koncepci. Ani legislativní balíčky Lex OZE I–III zatím nezajistily dostatečně výrazné zjednodušení povolovacích řízení, která nadále brzdí výstavbu. „Akcelerační zóny se např. implementovaly v absolutním minimu, které bylo možné. To ale nestačí. Pak se stává, že firmy mají alokované projekty a blokovanou kapacitu a nestaví se,” uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Co brání většímu rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku?
- Nejistota v dotačních programech: časté změny a zpomalené výplaty dotací snižují důvěru investorů.
- Digitalizace stavebního řízení selhala: nové projekty čekají na rozhodnutí, protože se systém zadrhl v přechodu mezi digitální a papírovou formou.
- Akcelerační zóny zatím nenaplnily očekávání – podle Solární asociace byly implementovány v „absolutním minimu“ a neřeší strukturální problémy v povolovacím procesu.
- Legislativa zůstává nejednoznačná: navzdory třem novelám Lex OZE přetrvávají překážky jako zásahy památkářů, územní plány vylučující OZE, či složité vyjímání ze zemědělského půdního fondu.
Akumulace energie: zatím zpomalení, brzy možný boom
Také segment bateriových úložišť zaznamenal v první polovině roku pokles – 174 MWh nově připojené kapacity znamená meziroční pokles o 37 %. I zde ale čísla trochu klamou: většina poklesu souvisí s útlumem domácích instalací, přesto ale 86 % nových fotovoltaických instalací již zahrnuje baterii. U rodinných domů se až 89 % nových instalací fotovoltaiky staví s bateriovým úložištěm, u firemních instalací je podíl nižší, celkem 44 %.
Naproti tomu trh velkokapacitních baterií bez vazby na FVE se začíná probouzet. Projekty jako LG/LTW Battery (29 MWh) nebo UCED v Kutné Hoře (4,5 MWh) jsou předzvěstí toho, co může přijít – především díky zákonu Lex OZE III, který od 1. října 2025 umožní připojení samostatných tzv. stand-alone úložišť. Baterie se tedy osamostatňují od fotovoltaiky a díky novému zákonu si mohou investoři vybrat, kam své peníze nasměrují. „Stojíme na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začneme celkovou kapacitu baterií počítat v tisících MWh. Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy,“ upozorňuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Většina příležitostí bude podle Fouska v budoucnu spíše v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu. Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy.
Distribuční společnosti totiž už dnes evidují žádosti o připojení na tisíce MWh, přičemž očekávaný rozmach má zásadní význam pro stabilitu sítě a efektivní využití solární energie i mimo špičku. Problémem ale zůstává, že řada projektů, především z byznysové a veřejné sféry, čeká stále jen na papíře, a blokují tak kapacity distribučních soustav i dostupné dotace.
Jaká budoucnost čeká solární energetiku?
- Agrivoltaika: kombinace solární energie a zemědělství. Změna zákona, která umožnila dvojí využití půdy, tedy k zemědělské produkci a výrobě elektřiny, představuje významný pokrok, nicméně stále existují překážky pro plné využití potenciálu agrovoltaiky. Nelze například instalovat vertikální panely, což limituje další rozvoj.
- Podpora PPA smluv (Power Purchase Agreements): například formou zjednodušených podmínek pro firemní instalace bez vlastnictví.
- Komunitní energetika: Státní fond životního prostředí připravuje programy na podporu lokálních výrobních zdrojů, které by mohly přinést nový impuls i pro menší obce. Komunitní energetika ale zatím na svůj boom teprve čeká.
První velký PPA kontrakt podepsal T-Mobile. Podpoří větrný park v Rumunsku
Jedním z nových způsobů práce s obnovitelnými zdroji mohou být tzv. PPA (Power Purchase Agreement) projekty. Jejich specifikem je, že instalace obnovitelných zdrojů nepatří firmě, která si ji objednala, ale tomu, kdo instalaci vybuduje. Ten následně dodává elektřinu objednateli. V Česku u PPA zatím existuje mentální bariéra a také je nutné ujasnit některé podmínky.
Průkopnickým je v tomto směru projekt společnosti T-Mobile a dodavatele Rezolv. T-Mobile podepsal v minulém roce první přeshraniční virtuální PPA smlouvy na dodávky zelené elektřiny z větrného parku v Rumunsku, který se má stát jedním z největších projektů pevninské Evropy. „Hlavní motivací pro podpis dlouhodobého PPA kontraktu byla snaha aktivně řídit riziko výrazné volatility cen energií. V době, kdy tržní ceny elektřiny několikanásobně převyšují dříve zafixované hodnoty, představuje PPA jeden z pilířů dlouhodobé hedgingové strategie nákupu elektřiny. S cílem zajištění stabilních a předvídatelných nákladů,“ popisuje Eva Fantová, manažerka nákupu, logistiky, správy majetku a autoparku v T-Mobile.
Druhým klíčovým důvodem je pro T-Mobile strategická snaha být aktivní a umožnit vznik nových obnovitelných zdrojů energie. „Náš závazek v PPA kontraktu umožňuje vznik konkrétního nového obnovitelného zdroje energie, který by bez našeho dlouhodobého závazku nemohl vzniknout. Tímto naplňujeme celoskupinovou strategii snižování uhlíkové stopy s dlouhodobým cílem uhlíkové neutrality v roce 2040,“ doplňuje Fantová.
Rozhodnutí realizovat projekt mimo Česko bylo ovlivněno několika faktory. V České republice je situace ohledně PPA projektů v plenkách a lokální trh nebyl schopen nabídnout relevantní projekt, který by naplňoval požadavky T-Mobile. „Jedním z požadavků bylo, aby byl PPA primárně založen na energii z větru, kde výroba energie z konkrétního zdroje lépe koreluje s naší křivkou spotřeby. Cílem bylo diverzifikovat zdroje a zajistit si dlouhodobě výhodné podmínky pro hedging elektřiny, což je v některých případech mimo Česko jednodušší a efektivnější,“ vysvětluje Fantová.
Český solární trh potřebuje stabilitu a odvahu
Zatímco Evropa rekordně využívá sluneční potenciál a postupně vyřazuje fosilní zdroje, Česko zůstává na půli cesty – nejen technologicky, ale i politicky. Investoři mají zájem, technologie jsou dostupné, ale regulační nejistota, nefunkční procesy a slabá implementace brzdí potenciál, který by jinak mohl Českou republiku přiblížit k lídrům solární transformace. „Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ uzavírá Jan Krčmář. Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom daleko za státy, jako jsou Polsko či Rakousko.
Podle Evy Fantové z T-Mobile jsou podobné i překážky pro rozvoj zmíněných PPA projektů. Jedná se zejména o komplexní a zdlouhavé povolovací procesy pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů. „U větrných parků hovoříme o období minimálně 7 let. Dále je to pak nedostatek projektů s potřebnou velikostí a připraveností – pro velké zákazníky, jako je T-Mobile, je zatím málo vhodných projektů v pokročilé fázi rozvoje. To souvisí s nízkou motivací developerů vstoupit na menší trh – řada projektů se orientuje na jiné trhy s příznivějším regulatorním prostředím,“ uzavírá Eva Fantová.