Biodiverzita se rychle stává jedním z klíčových faktorů pro řízení rizik. „Ztráta biodiverzity je systémové riziko. Na základě analýzy Evropské centrální banky je 75 % všech bankovních úvěrů v Evropě určeno společnostem, které jsou vysoce závislé na alespoň jedné ekosystémové službě – a tím pádem i naši klienti, a tedy my sami,“ upozorňuje Blanka Beranová, členka představenstva ČSOB. Podle ní finanční sektor stojí v dvojí roli: na jedné straně alokuje kapitál a tím ovlivňuje ekosystémy, na druhé straně je na nich sám závislý. Základem pro obě funkce jsou ale kvalitní data, která zatím nejsou snadno dostupná.
I proto je ČSOB tím, kdo v Česku zastřešuje neformální pracovní skupinu na téma biodiverzita a zářijová konference tak plynule navázala na expertní debaty se zástupci veřejného i soukromého sektoru, akademie nebo neziskových organizací.
Prezentace a fotografie z konference 10. září 2025 Biodiverzita a byznys: Firemní růst v souladu s přírodou najdete níže. Partnery akce byli: ČSOB, Skupina ČEZ a COM. SE Consulting. Akci vám přinesli: Asociace udržitelného podnikání a informační portál Byznys a udržitelnost.
I malé firmy mohou začít řešit biodiverzitu, stačí drobné kroky
V praxi je bohužel časté nepochopení samotného pojmu biodiverzita, jak zdůraznila Marie Zemanová z Asociace udržitelného podnikání: „Bohužel se biodiverzita nezřídka zužuje na ‚zvířátka a kytičky‘. Přitom jde o velmi komplexní téma: od genetické, přes druhovou až po ekosystémovou biodiverzitu. A právě ekosystémové služby čerpáme vlastně všichni, protože jde například o úrodnost půdy nebo regulaci klimatu. Každá firma, která něco dělá, má tak na biodiverzitu dopad – ať už pozitivní, nebo negativní.“
Podle Zemanové neexistuje univerzální přístup, který by seděl všem: „Firmy si musí nejprve své dopady zmapovat, a teprve pak hledat vhodné nástroje.“ Ve své prezentaci proto představila přehled dostupných metodik, od biologických hodnocení a evropských standardů ESRS až po mezinárodní rámce typu TNFD či SBTN. Biodiverzitě by se tak podle ní měly začít věnovat i malé podniky – například drobnými opatřeními v areálech firem. Naproti tomu velká společnost má šanci ovlivnit stovky firem ve svém dodavatelském řetězci.
V ESG reportingu si firmy s biodiverzitou neví rady
Že mají firmy v monitorování a následném reportingu dopadů na biodiverzitu rezervy, ukázala analýza ESG reportů z pohledu biodiverzity od společnosti Green0meter. Primárně firmy reportují, zda samy působí v chráněné oblasti a případně jaký je počet lokalit. Reporting ale obsahuje násobně více datových bodů a ukazuje se, že firmám zatím chybí jednotná metodika a přehled, jak data vůbec dále vyhodnotit. To se týká například dodavatelských řetězců, které v současné době řeší jen velmi malá část firem.
Přírodní kapitál je klíčový pro 50 % světového HDP, Česko už na svém plánu obnovy přírody pracuje
Detailní pohled na to, čím se v rámci biodiverzity zabývá stát, přinesl ve své prezentaci Jan Šíma, ředitel odboru Ministerstva životního prostředí. Ten mimo jiné upozornil na kritické změny v některých oblastech.
Například 80 % evropských ekosystémů je ve špatném či nepříznivém stavu a až 70 % půdy v EU je v degradovaném stavu. Silně erodované zemědělské půdy přispívají ke ztrátě zemědělské produktivity v odhadované výši 1,25 miliardy EUR ročně. Dramaticky ubývá opylovačů, kteří jsou klíčoví pro zemědělství a potravinovou bezpečnost. Přírodní kapitál je přitom podle odhadů Světového ekonomického fóra klíčový pro více než 50 % světového HDP.
Nové evropské Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), platné od roku 2024, přináší aktivní obnovu poškozených ekosystémů, nejen jejich ochranu. Ministerstvo nyní pracuje na národním plánu na obnovu přírody (NPOP), který musí být předložen ke schválení EK nejpozději v září 2026. Plán bude zahrnovat například obnovu přírodních stanovišť a biotopů či řek, podporu biodiverzity v sídlech nebo zlepšení zemědělské krajiny a stavu opylovačů či zlepšení lesního hospodaření včetně zadržování vody. Jedná se však o velmi rozsáhlý plán, do jehož tvorby se budou moci na jaře 2026 zapojit i firmy prostřednictvím veřejné konzultace.
Data v roli mostu mezi státem a byznysem
Z pohledu dat zazněly příspěvky ze strany České informační agentury životního prostředí (CENIA) i Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP). CENIA se zabývá mimo jiné monitoringem odpadů a dlouhodobě sleduje trendy. To je podle ředitele Jiřího Valty klíčové: firmy potřebují vidět trendy, nikoli jen izolovaná čísla. Jen tak pochopí správně rizika, která jim z pohledu klimatu a životního prostředí hrozí.
Světlana Chovancová a Vladimír Papaj z VÚMOP pak představili praktické nástroje, jako je protierozní kalkulačka či datové vrstvy přímo mapující ohrožení půdy. Ty už dnes využívají zemědělci i firmy a dokáží tak lépe propojit byznysová rozhodnutí s reálným stavem krajiny. V Česku tedy již dnes existuje řada kvalitních otevřených zdrojů, ze kterých lze čerpat data o biodiverzitě.
Praktický pohled na hospodaření: i na biodiverzitu je potřeba nahlížet v kontextu
Druhý blok konference zahájil Constantin Kinský, předseda představenstva Kinský Žďár. Biodiverzita podle něj není cíl, ale prostředek. „Krajině v Česku příliš nerozumíme. Je nutné vrátit se ke komplexnímu pohledu, kde ekologické, ekonomické a sociální aspekty stojí vedle sebe,“ upozornil. Jako příklad uvedl projekty zadržování vody v krajině nebo práci s genofondem dřevin. K zamyšlení pak předložil publiku například otázku monokultur: „Nechcete monokultury? Právě jste vymýtili celou Kanadu. Proto je potřeba na všechno nahlížet v kontextu – horší než lež je polopravda,“ upozornil Kinský.
Praktické zemědělské zkušenosti s regenerativním zemědělstvím přinesl agronom Josef Čejka ze Zemědělského družstva Dolní Újezd. Ukázal, jak v praxi fungují biopásy, pomocné plodiny nebo pásové střídání plodin – tedy opatření, která zúrodní půdu a zadrží vodu a zároveň pomáhají vytvořit životní prostor hmyzu i ptactvu. Tyto postupy, vycházející z principů precizního zemědělství, přispívají k úsporám prostředků chemické ochrany rostlin a minerálních hnojiv, což má také významný ekonomický efekt. Připomněl však i bariéry: složitou byrokracii nebo chybějící moderní vzdělávání pro mladou generaci zemědělců.
Praktický pohled tentokrát ze strany velké firmy, která je na přírodních zdrojích přímo závislá, sdílel Pavel Moravec z Nestlé. „Asi jste si všimli, jak zdražila káva a kakao. Je to způsobeno právě klimatickou změnou. Spekulace vždy budou mít nějaký vliv na cenu, ale hlavním spouštěčem je právě úbytek biodiverzity. Nemůžeme si proto dovolit neinvestovat do biodiverzity. Kvalita a spolehlivost surovin je pro nás naprosto zásadní, a tak aktivně pracujeme s našimi dodavateli.“ Nestlé si proto klade za cíl, aby do roku 2030 pocházela polovina klíčových surovin z regenerativního zemědělství.
Panelové debatě udávaly krok komplexnost a spolupráce
Závěrečná panelová debata připomněla mimo jiné i to, jak téma biodiverzity široké a vyžaduje spolupráci. „Naše dopady na přírodu jsou obrovské. Proto děláme spoustu projektů, které mají biodiverzitu chránit. Bez spolupráce to ale nebude fungovat,“ konstatovala Zuzana Šillerová, ředitelka ESG útvaru Skupiny ČEZ.
Komplikací je podle Jakuba Víta, manažera EY i nejednotný přístup na úrovni státu: „Biodiverzitu řeší 28 ze 196 strategických dokumentů ČR – v pěti různých ministerstvech.“ Constantin Kinský pak zdůraznil potřebu zapojení vysokých škol i průmyslu, aby opatření byla nejen teoretická, ale měla reálný dopad v krajině. Subjekty hospodařící v lesích pak podle něj netrpělivě očekávají chystanou novelu zákona o myslivosti.
Biodiverzita jako příležitost
Konference ukázala, že firmy už dnes nemohou biodiverzitu vnímat jako okrajové téma. Její ztráta ale představuje reálné riziko – od ohrožení dodavatelských řetězců přes reputační škody až po regulační tlaky.
Pro firmy se zde ale otevírají i pozitivní příležitosti:
- práce s daty, kterých je v Česku obrovská řada (monitoring, trendy, kalkulačky),
- investice do regenerativních přístupů, které posilují půdu i stabilitu dodavatelů,
- hledání synergie mezi státem, byznysem a zemědělci.
Ambicí setkání bylo nejen sdílet příklady dobré praxe a pokračovat v postupném mapování již existujících datových zdrojů, ale případně nastavit i doporučení k dalšímu rozšíření, tak aby firmy mohly podnikat aktivity s reálným pozitivním dopadem na přírodu.
Firmám, které se o téma zajímají, jsme se tak pokusili zjednodušit orientaci v celém českém ekosystému. „Samozřejmě záleží, v jakém sektoru firma podniká. Není nutně špatně pokud téma biodiverzity není pro firmu prioritou. Nicméně předpokládám, že minimálně zástupci sektorů a velkých firem z oblasti zemědělství a potravinářství, případně dalších, jako je energetika, stavebnictví či těžební průmysl, dopad a závislost na biodiverzitě řeší,“ dodává Blanka Beranová. „Těší nás, že setkání bylo opravdu praktické a interaktivní, takže již v jeho průběhu došlo k propojení řady subjektů – firem i institucí a dohodám o spolupráci na konkrétních tématech či projektech. Je vidět, že takové akce mají smysl, a proto tato určitě nebyla poslední,” uzavírá Marie Zemanová.
