Setkání přineslo převážně praktické výhledy pro vedení firem: jak řídit rizika v dodavatelském řetězci, kde dnes leží skutečná slabá místa – a proč udržitelnost není nadstavba, ale podmínka dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Dodavatelský řetězec jako strategická disciplína
„Dodavatelský řetězec už není jen o logistice a ceně, ale je nezbytnou podmínkou celkového úspěchu nebo neúspěchu firmy na trhu,“ zaznělo v úvodu Edity Šilhánové, předsedkyně Asociace udržitelného podnikání. Pandemie, válka na Ukrajině, výpadky v globální logistice i kybernetické útoky – to jsou ty největší výzvy, se kterými si z pohledu panelistů musí firmy v rámci dodavatelských řetězců poradit. Systémy, které byly roky optimalizovány pouze na výkon a cenu, mohou být v takovém prostředí extrémně křehké.
Objednávky přicházely pozdě, dodavatelé nebyli schopni plnit závazky a manažeři museli řídit v permanentním krizovém režimu. Takový příběh zažila v posledních letech řada firem a podobný scénář potvrzuje i Vladimír Nekuda, CEO strojírenské firmy Prestar: „Dvakrát jsme jako firma málem skončili. V pandemii přišla obrovská nejistota, rozbily se všechny dodavatelské řetězce. Když jsme se z problémů dostali, přišla válka na Ukrajině a opět netušíte, co se stane zítra.“ Jak zaznělo z v panelové debatě, mnohé firmy si systematické řízení nákupu, rizik a dodavatelů začaly nastavovat až ve chvíli, kdy už byly v problémech. Poučení je přitom jasné: odolnost se nebuduje v krizi, ale dlouhodobě – ideálně napříč celým hodnotovým řetězcem. Role krizového manažera se tak podle diskutujících postupně stává běžnou součástí managementu, jak mimo jiné zaznělo v panelové debatě.
Standardy dávají vodítko zákazníkům, firmě samotné a mohou pomoci i s kybernetickými útoky
Velké téma diskuse představovala legislativa a tlak na standardy udržitelnosti. Ty se dnes nevyhnutelně propisují do vztahů se zákazníky, dodavateli i bankami. Firmy už nejsou hodnoceny izolovaně – odpovědnost se přenáší skrze celý dodavatelský řetězec až k těm nejmenším firmám. Standardizace a certifikace zde může hrát významnou roli. A to i v oblastech, kde to na první pohled nemusí být zřejmé: například v případě prevence nebo řešení kybernetických útoků. Příkladem takové certifikace jsou ISO standardy: „Ukazují zákazníkům, že děláme byznys dobře. Dávají také srovnání s konkurencí a říkají, jak si firma stojí. ISO standardů je přibližně 30 tisíc, dokáží tedy pomoci v celé řadě oblastí,“ dodává Marie Zemanová, partnerka poradenské společnosti COM. SE Consulting.
Podle Pavla Říhy, partnera advokátní kanceláře Forlex firmy musí garantovat ESG aspekty: „Je to nutnost pro dodavatele, odběratele ale i pro banky, které se nikdo absolutně nevyhneme.“ Zaznělo ale i varování před „formálním“ přístupem. Certifikace a normy mají smysl pouze tehdy, pokud skutečně odrážejí realitu řízení firmy. Jinak hrozí ztráta důvěry – jedné z nejcennějších komodit současného byznysu.
Pro manažery z toho plyne několik praktických závěrů:
- mapovat ESG rizika u klíčových dodavatelů,
- pracovat se standardy jako nástroje řízení, nikoli jen marketingu,
- vnímat udržitelnost jako součást hodnotového řetězce, ne jako oddělené téma.
V boji o zaměstnance nestačí řešit mzdy. Klíčem je značka zaměstnavatele i flexibilita
Snad nejsilněji rezonovalo téma lidských zdrojů. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, stárnutí populace a odliv mladých lidí z regionů se dnes přímo promítají do stability dodavatelských řetězců. „Lidé jsou klíčem k úspěchu – nejsou to dodávky a výrobky, ale jsou to lidé,“ upozorňuje Radim Vidlář, personální ředitel průmyslového holdingu BR Group.
Zástupci firem se shodli, že bez systematické práce s talenty nebude možné dlouhodobě udržet výrobu ani rozvoj. „Kdo je úspěšný v náboru? Roli hraje řada faktorů: značka, schopnost adaptace, správná komunikace s uchazeči, péče o zaměstnance, kultura ve firmě, slušné chování v HR jako takovém. Důležitá je flexibilita – schopnost firmy reagovat na různé aspekty,“ dodává Vidlář. V boji o zaměstnance tedy nestačí řešit mzdy – hlavní roli hraje značka zaměstnavatele, firemní kultura, smysluplnost práce i možnost dalšího vzdělávání.
Zaměstnanci musí být s AI kompatibilní už dnes
Se vzděláváním úzce souvisí i využití umělé inteligence (AI): z jedné strany je AI hrozbou pro některá pracovní místa, ze strany druhé dokáže některé profese nahradit a nebo podpořit. „S nastupujícím trendem AI si zatím mnoho lidí nedokáže poradit, ale zaměstnanci musí být s AI kompatibilní a adaptovat se na nové technologie. Automatizace je jediný způsob, jak můžeme přežít: jsou regiony, kde lidskou práci bude třeba nahradit automatizací a lidé se budou moci specializovat na něco jiného,“ říká Tomáš Jindříšek, managing partner DFMG. To potvrzuje i Vidlář: „Počet zaměstnanců je a bude nižší. Díky moderním technologiím a AI ale bude ve výrobě méně kazů a šotků. Firmy tedy mohou vyrábět s nižším, ale o to kvalitnějším množstvím lidí.“
Zajímavý pohled přinesla i debata o rozdílech mezi generacemi. „Nejde o to, že by mladí lidé nechtěli pracovat. Mladí mají jiné priority, ale stále hledají smysluplný růst. My věříme v potenciál mladých. Pojďme si tedy z každé generace vybrat to nejlepší,“ říká Petr Tulach, ředitel pro strategii společnosti Logio, která se specializuje na řešení v oblasti logistiky. Tulach nabídl jedno z možných řešení problému jak získat mladé lidi pro práci právě v rámci dodavatelských řetězců nebo obecně menších firem, které nejsou tak známé. Program Logio Supply Chain Masters nabízí propojení firem, univerzit a konkrétních studentů. Ti mají tak možnost „osahat si“ práci v terénu, účastnit se praktických kurzů, získat ve firmách podporu při psaní závěrečných prací, či poslechnout si v rámci „fuckup nights“ že cesta k úspěchu často není přímá. Do programu je nyní zapojeno přes 50 subjektů a další přibývají.
Pokud firmy nedokážou atraktivně „vyprávět příběh“ tradičních profesí a technických oborů, přicházejí o klíčový zdroj budoucí odolnosti. „Mladí nejedí zeleninu, protože jim ji neumíme atraktivně upravit – stejné je to i s tradičními profesemi,“ doplňuje Jindříšek.
Nejistota jako nová norma: jak se na ni připravit?
Diskuse v Ostravě ukázala, že odolnost dodavatelských řetězců je dnes průřezové téma, které spojuje strategii, HR, technologie i udržitelnost. Firmy, které budou klouzat po povrchu nebo práci s riziky řeší pouze formálně, riskují ztrátu konkurenceschopnosti.
Výzvy různého charakteru se objevují takřka neustále a s rostoucí digitalizací roste dnes i význam kyberbezpečnosti. Pokud se firma chce na nejistou dobu připravit, pomoci mohou standardizace a certifikace, ale především vlastní flexibilita.
Ty firmy, které dokážou: budovat důvěru napříč řetězci, pracovat s lidmi a talenty dlouhodobě, integrovat udržitelnost do reálného řízení a využívat technologie efektivně, budou mít výrazně lepší pozici v době, kdy se nejistota stává novým normálem.
Debata proběhla v rámci aktivit Asociace udržitelného podnikání a platformy Byznys & udržitelnostv Impact Hub Ostrava a navázala na širší diskusi o odolnosti firem, regionů a ekonomiky jako celku. Program akce k nahlédnutí
Partnery akce byli: Green0meter, Impact Hub, Forlex, Logio, Digital First Marketing Group, COM. SE Consulting, MSIC, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj a Evropská komise.
Pro účast na našich dalších akcích sledujte náš kalendář akcí nebo se přihlaste k odběru našeho pravidelného newsletteru.
