Jak může firmám pomoci “ESG Akademie: Jak uspět v příští dekádě”?
Akademii jsme postavili právě na propojení jednotlivých perspektiv. Nejprve je nutné pochopit, co požaduje regulace a trh. Poté přichází pohled bank a financujících institucí, zkušenosti developerů a investorů s převodem požadavků do projektů, a nakonec dopad na stavební firmy, výrobce a dodavatele. Účastník tak uvidí celý řetězec a lépe pochopí, proč od něj konkrétní partner určité informace požaduje.
Nechceme zůstat u přednášek. Součástí budou případové studie, praktické zkušenosti a moderované diskuse, v nichž lze porovnat různé přístupy a otevřít problémy z praxe. Přenosná registrace na celou akademii navíc umožňuje, aby se jednotlivých bloků účastnili různí kolegové z jedné společnosti. To odpovídá tomu, jak se ESG skutečně zavádí: společně napříč financemi, developmentem, technickými profesemi, nákupem i vedením firmy.
Co je hlavním úkolem České rady pro šetrné budovy? Proč se věnuje právě tématu ESG?
Česká rada pro šetrné budovy je oborová asociace, která v Česku působí od roku 2009. Sdružujeme developery, architekty, projektanty, stavební společnosti, výrobce materiálů a technologií, banky, poradce, provozovatele budov i výzkumné organizace.
Usilujeme o budovy, které dobře slouží lidem, snižují negativní dopad na životní prostředí a dávají ekonomický smysl po celou dobu své existence. ESG do této práce přirozeně patří, protože propojuje kvalitu budov, financování, řízení rizik a odpovědné podnikání.
Jak je na tom dnes české stavebnictví? Stává se ESG běžnou součástí projektů, nebo zůstává tématem několika velkých firem?
Český trh se posouvá, ale firmy jsou v různých fázích. Některé už sledují uhlíkovou stopu projektů, klimatická rizika nebo vlastnosti materiálů. Jiné se s požadavky setkávají teprve při jednání s bankou nebo developerem.
Na trhu totiž chybějí srovnatelná data, jednotné metodiky i lepší koordinace mezi profesemi. Velikost této výzvy podtrhují čísla ze Zero Carbon Roadmap, podle kterých se budovy podílejí na národních emisích přibližně 36 %. Dnešní tempo komplexních renovací celého fondu budov se pohybuje okolo 1 % ročně. To zdaleka nestačí pro naplnění evropských cílů, které například pro veřejné budovy počítají s ročním tempem renovací ve výši 3 % jejich celkové podlahové plochy.
Po změnách evropských pravidel může část firem nabýt dojmu, že téma ESG ustupuje. Je to správný závěr?
Určitě ne. Balíček Omnibus zúžil okruh podniků, na které dopadá povinný reporting, a některé povinnosti zjednodušil. To ale neznamená, že z trhu zmizely otázky na energetickou náročnost budov, klimatická rizika, původ materiálů nebo pracovní podmínky v dodavatelském řetězci. Jen se mění cesta, kterou k firmám přicházejí.
Požadavky nepřináší pouze zákon. Přicházejí také od bank, investorů, developerů a velkých odběratelů. Banka potřebuje vyhodnotit riziko financovaného projektu, investor se zajímá o jeho budoucí hodnotu a developer musí doložit parametry stavby. I menší dodavatel proto může dostat velmi konkrétní dotaz, přestože sám povinnou zprávu o udržitelnosti nevydává. Informace tedy neposkytuje kvůli vlastnímu reportu, ale kvůli financování, realizaci nebo obchodnímu posouzení projektu.
Kdy jste v České radě pro šetrné budovy poznali, že se ESG pro celý obor stává především praktickým nástrojem?
S tématem jsme začali naplno pracovat během pandemie a zejména v roce 2022. Na seminářích s experty z KPMG a finančního sektoru jsme tehdy firmám pomáhali získat základní orientaci a iniciativy samotných členů vznikla v roce 2023 pracovní skupina Taxonomie a ESG. Od vysvětlování základů jsme se postupně posunuli k řešení praktických příkladů, rozboru dopadů balíčku Omnibus a tvorbě společných metodik.
Naším klíčovým výstupem se stal výklad technických kritérií EU Taxonomie. Jeho první verzi jsme vydali v roce 2024 a v roce 2026 jsme navázali rozšířenou aktualizací. Tento dokument dává developerům, bankám i auditorům do ruky jasná a sjednocená pravidla pro posuzování projektů.
EU Taxonomie přináší řadu nových pravidel. Jak byste ji shrnula v jazyce stavebnictví?
EU Taxonomie je evropský systém, který určuje, za jakých podmínek lze určitou činnost považovat za environmentálně udržitelnou. U budov se vztahuje na novou výstavbu, renovace i vlastnictví nemovitostí. Nestačí tedy pouze tvrdit, že je budova zelená. Je potřeba doložit její energetickou náročnost, klimatickou odolnost nebo způsob práce s vodou, odpady a materiály.
V praxi funguje Taxonomie jako společný slovník pro banky, investory, developery i dodavatele. Umožňuje jim posuzovat projekty podle srovnatelných kritérií. Potíž nastává ve chvíli, kdy si stejné pravidlo každý vyloží jinak.
Můžete uvést příklad, na kterém je vidět rozdíl mezi obecnou teorií a skutečnou realizací?
Dobře to ukazuje přístup společnosti Passerinvest Group při rozvoji a správě pražského areálu Brumlovka. Na tomto projektu je vidět, že udržitelnost neznamená jen postavit úspornou budovu, ale systematicky řídit celý její životní cyklus a vnitřní prostředí.
Při renovacích a úpravách fit-outů pro nájemce se standardně nasazují sálavé stropy, nízkoemisní materiály, úsporné LED osvětlení nebo větrání s ionizací vzduchu dimenzované až na 50 m³ na osobu. Klíčový je ale následný provoz: technické systémy budovy (vytápění, chlazení či větrání) se při změně nájemce znovu přeregulují a probíhá jejich technická kontrola, aby budova fungovala efektivně i v reálném provozu.
Přínos je jasný. Nestačí mít ESG strategii na papíře. Je potřeba pohlídat projektovou dokumentaci, zkoordinovat dodavatele při úpravách interiéru a pravidelně měřit reálná data z provozu. Udržitelné řešení funguje až ve chvíli, kdy máte pod kontrolou technické detaily i navazující procesy.
Co z toho plyne pro menší výrobce a dodavatele, kteří nemají vlastní ESG oddělení?
Neměli by začínat stostránkovou strategií ani snahou měřit všechno. Prvním krokem je zjistit, na jaká data se jich skutečně ptají klíčoví zákazníci a která budou potřebovat pro své projekty. U výrobce to mohou být technické a environmentální údaje k produktu, obsah recyklátu nebo energetická náročnost výroby. U stavební firmy zase způsob nakládání s odpady, spotřeba energií na stavbě nebo informace od subdodavatelů. ESG nemůže zůstat úkolem jednoho člověka. Obchod, nákup, finance a technické týmy musejí pracovat se stejnými informacemi.
Který omyl stojí firmy při zavádění ESG nejvíce času?
Představa, že nejprve vytvoříme report a teprve potom se podíváme, co se ve firmě skutečně děje. Správné pořadí je opačné. Nejprve je třeba pochopit vlastní činnosti a projekty, určit významné dopady a rizika, nastavit odpovědnosti a sběr dat. Report je až výstupem tohoto systému.
Další častá chyba je čekat na definitivní podobu každého pravidla. Regulace se vyvíjí a Omnibus ukázal, že se může změnit i rozsah povinností. Firma ale nemusí čekat s kroky, které dávají ekonomický smysl bez ohledu na přesný paragraf: znát energetickou náročnost majetku, pracovat s klimatickými riziky, mít pořádek v datech, rozumět svému dodavatelskému řetězci a umět věrohodně doložit vlastnosti výrobků a projektů.
Co podle vás odliší úspěšné stavební a realitní firmy v příští dekádě?
Schopnost dívat se na budovu v celém životním cyklu. Rozhodnutí učiněné při návrhu ovlivní náklady na výstavbu, provoz, opravy, pojištění i budoucí renovaci nebo demontáž. Firma, která pracuje pouze s pořizovací cenou, může přehlédnout rizika, jež se projeví o několik let později.
Úspěšné společnosti budou umět spojovat data s rozhodováním. Nebudou sbírat informace pouze proto, aby vyplnily tabulku, ale aby dokázaly porovnat varianty projektu, připravit se na klimatická rizika, komunikovat s bankou a vybrat dodavatele, který splní technické i obchodní požadavky. Konkurenční výhodou nebude nejdelší ESG report, nýbrž schopnost dělat díky kvalitním informacím lepší rozhodnutí.
ESG AKADEMIE: Jak uspět v příští dekádě
Komplexní vzdělávací cyklus České rady pro šetrné budovy určený pro zástupce stavebních firem, developerů, bank, architektů i výrobců materiálů. Formou praktických případových studií a diskusí ukáže, jak požadavky udržitelnosti přetavit v konkurenční výhodu.
Kdy a kde: září – listopad 2026 | Praha
Formát: 4 tematické bloky (možnost účasti na celém cyklu i jednotlivých blocích, registrace je přenosná v rámci firmy)
Na co se těšit:
BLOK 1: Úvod – Co se po nás vlastně chce?
15. 9. 2026, 9-12:00BLOK 2: Jak se na ESG dívají banky a finanční instituce?
8. 10. 2026, 9-12:00BLOK 3: Jak developeři a investoři převádějí ESG požadavky do projektů a na své dodavatele?
22. 10. 2026, 9-12:00
BLOK 4: Co ESG znamená pro dodavatele, výrobce a stavební firmy?
5. 11. 2026, 9-12:00
Moderuje Kateřina Novotná, přední česká expertka na ESG, nefinanční reporting a udržitelné podnikání.
Získejte praktický přehled o tom, co od firem očekávají banky, investoři a developeři, a připravte svou společnost na rozhodování v příští dekádě.
Simona Kalvoda
Simona Kalvoda působí jako výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC) od roku 2014 a stála za jejím posunem v respektovanou oborovou autoritu. Má bohaté zkušenosti z byznysu i neziskového sektoru – v minulosti řídila Britskou obchodní komoru v ČR, působila v mezinárodním prostředí pro britskou vodárenskou společnost Hyder PLC a věnovala se vlastnímu poradenství v oblasti rozvoje podnikání.
V České radě pro šetrné budovy dnes propojuje lídry stavebního, realitního i finančního trhu se státní správou. Dlouhodobě prosazuje, aby udržitelný rozvoj, dekarbonizace a téma ESG nezůstávaly jen na papíře, ale přinášely konkrétní návody a funkční řešení pro každodenní stavitelství.