Evropský parlament podpořil výrazné zjednodušení pravidel pro reportování v rámci CSRD i osekání CSDDD
Evropský parlament (EP) schválil své vyjednávací stanovisko k balíčku Omnibus I, přičemž doporučuje výrazně zmírnit požadavky na nefinanční zprávy i náležitou péči. Poslanci schválili hranici povinného reportingu pro firmy nad 1 750 zaměstnanců a obrat nad 450 milionů eur, sektorové standardy se stávají dobrovolnými a klimatické přechodové plány navrhuje EP vyřadit ze směrnice o náležité péči CSDDD. Náležitá péče by se navíc měla vztahovat pouze na korporace nad 5 000 zaměstnanců a obratem nad 1,5 miliard eur. Odpovědnost firem za dodržování pravidel bude řešena na úrovni členských států. Hlasování skončilo 382 hlasů pro, 249 proti, 13 se zdrželo; vyjednávání s členskými státy začne 18. listopadu s cílem shodnout se na finální podobě legislativy do konce roku.

Zpráva EEA: Evropa snižuje emise, stav životního prostředí ale zůstává vážným problémem
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) představila v Praze svou komplexní zprávu o stavu životního prostředí. Na této pravidelné pětileté analýze se podílí 38 zemí. Zpráva dochází k závěru, že Evropě se sice daří snižovat emise a zlepšovat kvalitu ovzduší, ale celkový stav přírody a biodiverzity zůstává vážným problémem. Důvodem je především nadměrné využívání zdrojů. Pro Českou republiku zpráva zdůrazňuje jako klíčovou výzvu vysokou energetickou náročnost a závislost na fosilních palivech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Česko nadále zůstává jednou z energeticky nejnáročnějších ekonomik EU.

Výzkum mutualus: Implementace CSRD je pro české firmy náročnější, než očekávaly
Nová výzkumná zpráva poradenské společnosti mutualus „Implementace udržitelnosti českými podniky 2025“ mapuje, jak české podniky zavádějí udržitelnost v souladu se směrnicí CSRD. Zjištění ukazují, že implementace je pro firmy výrazně náročnější, než očekávaly, a jako hlavní motivaci vnímají splnění právní povinnosti, nikoli byznysové přínosy. Mezi největší překážky patří nedostatek kapacit, obtížný sběr dat a právní nejistota plynoucí z chybějícího centrálního výkladu. Zpráva také poukazuje na to, že klíčoví odběratelé začínají aktivně spolupracovat na poskytování dat až ve chvíli, kdy na ně samotné dopadne reportovací povinnost. Výzkum doporučuje firmám včasnou přípravu, integraci udržitelnosti do reálného byznysu a posílení spolupráce prostřednictvím oborových asociací.

Rada EU podpořila 90% snížení emisí do roku 2040 a odklad systému ETS 2
Rada EU se shodla na svém postoji ke klimatickému cíli pro rok 2040, který počítá se snížením čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Tento postoj poslouží jako základ pro nadcházející jednání s Evropským parlamentem o finální podobě legislativy. Součástí dohody, která zohledňuje i konkurenceschopnost a rozdílné podmínky členských států, je také odklad spuštění systému ETS 2 o jeden rok na rok 2028.

Miliarda korun z Modernizačního fondu podpoří rozvoj komunitní energetiky
Energetická společenství mohou žádat o podporu na rozvoj komunitní energetiky z nové výzvy KOMUNERG s alokací jedna miliarda korun. Za iniciativou stojí Modernizační fond a finance lze využít na fotovoltaiku, baterie či software pro řízení spotřeby. Žádosti o podporu, která může mít formu dotace i zvýhodněného úvěru, bude možné podávat od 15. prosince 2025 do konce roku 2027. Klíčovou podmínkou mimo jiné je, aby součástí projektu bylo prokazatelné zapojení nových či stávajících zdrojů elektřiny z OZE do specificky modulovaného systému sdílení v rámci energetického společenství.

Evropský parlament schválil zákon pro zdravou půdu do roku 2050
Evropský parlament přijal nový zákon o monitorování půdy, skrze který má být dosaženo toho, že budou evropské půdy do roku 2050 v lepší formě. Tímto krokem reaguje na odhad, že až 70 % půdy v EU je ve špatném stavu. Zákon nezavádí nové povinnosti pro zemědělce, naopak ukládá státům povinnost poskytovat jim podporu pro zlepšení kvality a odolnosti půdy. Členské státy budou muset podle nového zákona sledovat a hodnotit zdraví půdy pomocí společných deskriptorů půdy a sjednocené metodiky EU, přičemž z důvodů zjednodušení budou moci vycházet z národních kampaní monitorování půdy nebo jiných rovnocenných metodik.

Vláda schválila strategie, které mají ochránit ekologickou stabilitu české krajiny
Vláda schválila novou dlouhodobou Strategii ochrany biologické rozmanitosti s výhledem do roku 2050. Za iniciativou stojí Ministerstvo životního prostředí, které reaguje na dlouhodobý úbytek druhů, patrný zejména v zemědělské krajině. Cílem strategie a navazujícího akčního plánu na období 2026–2030 je zastavit tento negativní trend a posílit ekologickou stabilitu. Dokument klade důraz na propojení ochrany přírody se zemědělstvím a lesnictvím. Mezi konkrétní opatření patří například zajištění ochrany alespoň 23 % území Česka. Vláda dále schválila také strategický dokument Politika krajiny, který má vést k dlouhodobému zlepšování stavu krajiny.

Česko získalo prestižní evropské ocenění za transformaci uhelných regionů
Česká republika získala prestižní evropské ocenění JTP Champions Awards za podporu uhelných regionů v jejich spravedlivé transformaci. Za iniciativou stojí Evropská komise, která ocenila úsilí Ministerstva životního prostředí při přechodu Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje od uhelné ekonomiky. Ocenění bylo předáno 21. října v Bruselu na konferenci Platformy pro spravedlivou transformaci. Úspěch českého přístupu dokládá i fakt, že schválené projekty již pokrývají téměř 80 % celkové alokace prostředků v programu. Klíčovým faktorem je podle ministerstva partnerská spolupráce s regiony a systematická příprava projektů navazující na program RE:START.

Evropská komise navrhuje odklad nařízení o odlesňování (EUDR)
Evropská komise přišla s návrhem odložit nařízení o odlesňování (EUDR). Komise tak reaguje na zpětnou vazbu a potřebu posílit informační systém. Mimo jiné se nově navrhuje odklad účinnosti pro malé a mikropodniky na 30. prosince 2026. Pro velké a střední společnosti sice zůstává platnost od 30. prosince 2025, avšak s šestiměsíční odkladnou lhůtou pro kontroly a prosazování. Klíčovým důvodem je přehodnocení očekávané zátěže informačního systému, která je podle Komise mnohem vyšší, než se předpokládalo.