Velké české teplárny v drtivé většině odcházejí od uhlí nebo odchod aktivně připravují
Interaktivní přehled think tanku Fakta o klimatu mapuje stav odchodu od uhlí u velkých teplárenských soustav v Česku, které dohromady zásobují teplem přes milion domácností. Z celkového počtu 35 sledovaných soustav jich 13 od uhlí již zcela odešlo a dalších 18 odchod aktuálně realizuje – pouze u čtyř soustav zatím chybí jasné plány. Na investiční podporu transformace vyčlenil Modernizační fond celkem 100 miliard korun. Většina projektů nyní využívajících černé či hnědé uhlí počítá s přechodem na zemní plyn, biomasu či energetické využití odpadu.

Dotace směřují masivně do živočišné výroby na úkor rostlinných bílkovin
Společná zemědělská politika EU výrazně upřednostňuje živočišnou výrobu na úkor rostlinných bílkovin, jako jsou luštěniny, upozorňuje analýza charitativní organizace Foodrise. Vědci přitom lidi vyzývají, aby přijímali více bílkovin právě z rostlinných zdrojů, které jsou zdravější. Podle dat za rok 2020 obdrželo hovězí a jehněčí maso 580krát více dotací než luštěniny. Studie tak poukazuje na to, že systém jednostranně podporuje stravu, kterou odborníci nejenže považují za méně zdravou, ale která také násobně více zatěžuje životní prostředí.

Leden 2026 byl pro Evropu chladný, globálně byl však pátý nejteplejší od počátků měření
Leden 2026 se v Evropě projevil jako nejchladnější od roku 2010, na globální úrovni se však jednalo o pátý nejteplejší leden v historii měření. Vyplývá to z nových dat služby Copernicus. Tento paradox podle expertů nevyvrací klimatickou změnu, ale naopak ilustruje klimatickou nestabilitu v obecně teplejším světě. Oteplující se systém totiž disponuje větší energií, což vede k výraznějším výkyvům a extrémům. Zatímco Evropa zažívala chladné počasí, Arktida zůstávala mimořádně teplá a v Austrálii dokonce padaly teplotní rekordy.

Rozpočtové škrty ohrožují české národní parky
Vláda se rozhodla pro škrty v oblasti životního prostředí ve výši 900 milionů korun, což znamená výrazné osekání financí i pro národní parky. Největší národní parky – Šumavský a Krkonošský – přijdou podle odhadů o desítky milionů korun, což může omezit jejich činnost v oblasti ochrany přírody, vzdělávání i služeb pro veřejnost. Správy parků budou čerpat rezervy, které dlouhodobě budovaly na nenadálé situaci jako požáry nebo kůrovcové kalamity. Rady, podle kterých by měly parky těžit více dřeva a vykrývat tak propad státních příspěvků, podle odborníků však neobstojí: „nemohou jednoduše ‚kácet do rozpočtu‘“ a eliminovat obavy z dopadů na fungování území.

Snížení emisí do roku 2040 o 90 % a odklad systému ETS 2 závazně schváleno
Evropský parlament schválil závazný cíl snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Součástí dodatků k Evropskému zákonu o klimatu je i odklad spuštění systému ETS 2 pro budovy a silniční dopravu o jeden rok, tedy na rok 2028. Revidovaný zákon zavádí také nové flexibilní mechanismy, jako je možnost využití mezinárodních uhlíkových kreditů od roku 2036. Poté, co dohodu ještě formálně schválí Rada EU, změny vstoupí v platnost.

Praha posiluje cirkulární ekonomiku otevřením dalších Reuse pointů
Hlavní město Praha rozšířilo na začátku roku 2026 síť Reuse pointů o dvě nová místa v Praze 3 a Praze 14. Celkem je tak v metropoli v provozu již 12 sběrných míst, která umožňují obyvatelům bezplatně předávat zachovalé věci k dalšímu využití. Hlavní město se tak snaží snižovat množství odpadu a podporovat principy cirkulární ekonomiky. V budoucnu se navíc chystá i otevření stálé Reuse provozovny po vzoru Vídně či Bratislavy.

Nová pravidla EU zakazují ničit neprodané oblečení a obuvi
Ročně se v Evropě zničí odhadem 4 až 9 % textilu, což odpovídá přibližně 5,6 milionu tun emisí CO₂. V návaznosti na to Evropská komise přijala v rámci nařízení o ekodesignu (ESPR) nová pravidla, která zakazují ničení neprodaného oblečení, doplňků a obuvi. Zákaz začne platit pro velké společnosti od 19. července 2026, střední podniky se připojí v roce 2030. Firmy budou muset od února 2027 také zveřejňovat informace o objemu vyřazeného zboží.

Zákaz reklamy na fosilní paliva se šíří, připojují se Amsterdam a Florencie
Amsterdam a Florencie se nově zařadily mezi města, která zakazují reklamy na fosilní paliva a další vysoce uhlíkově náročné produkty. Za touto iniciativou stojí městské samosprávy, které tak reagují na rostoucí kritiku dopadů fosilního průmyslu. Zákaz v Amsterdamu, který se vztahuje i na reklamu na maso a leteckou dopravu, vstupuje v platnost 1. května. Tento trend podporuje i OSN, jejíž generální tajemník vyzval k celosvětovému zákazu reklamy na fosilní paliva po vzoru tabákových výrobků. Více než 50 měst po celém světě již omezilo nebo zahájilo plány na omezení reklamy na fosilní paliva, přičemž města jako Stockholm, Edinburgh a Sydney je zcela zakázala.

SME se mohou v průzkumu vyjádřit k chystanému Zákonu o oběhovém hospodářství
Evropská komise spustila průzkum k chystanému Zákonu o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act), který plánuje přijmout v roce 2026. Komise chce získat zpětnou vazbu především od malých a středních podniků (SME), a to na překážky bránící přechodu na cirkulární ekonomiku. Průzkum má pomoci řešit problémy, jako je roztříštěný trh s druhotnými surovinami či jejich nedostatečná nabídka a poptávka. Firmy se mohou do průzkumu zapojit do 16. března 2026.