Analýzy

Kyberútoky sílí. Nejzávažnější hrozby přicházejí ze zahraničí

Kybernetické útoky v Česku dál přibývají a mění svou podobu. Jen v roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 203 bezpečnostních incidentů. Většina z nich spadala do kategorie Dostupnost, kde se v ohrožení ocitá fungování služeb a systémů například kvůli zahlcení serverů. V roce 2024 tvořily tyto incidenty 62 % všech zaznamenaných případů. Nejzávažnější hrozby mají podle úřadu zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Klíčovou roli v prevenci i řešení útoků má třeba i školení zaměstnanců. S cíleným útokem se totiž může setkat státní instituce, firma i jednotlivec.
Přečíst článek

Nový evropský rozpočet vzroste pro období dalších sedmi let na 2 biliony eur. Prioritou bude bezpečnost i rozvoj regionů

Evropský rozpočet tvoří méně než tři procenta vládních výdajů členských států, přesto financuje programy, které mění budoucnost kontinentu – od výzkumu, přes vzdělávání a zemědělství až po obranu. Právě nyní se ale otevírá zásadní debata o nové podobě evropského rozpočtu, tzv. víceletého finančního rámce pro období 2028–2034. A nejde jen o samotnou výši rozpočtu, ale především o to, kam prostředky z evropské kasy poputují: již nyní je například jasné, že Evropský parlament bude chtít větší pravomoci pro regiony i větší kontrolu. Na Česko v evropské kase čeká přibližně 30 miliard eur.
Přečíst článek

Podnikatelské prostředí v Česku se zlepšilo, a to hlavně díky vývoji tržní kapitalizace a zmenšující se mezeře ve výběru DPH

Podmínky pro podnikatele se v Česku od předchozího ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšily, vystoupali jsme o tři příčky na 19. pozici v EU. Stojí za tím zejména „zkrouhnutí“ mezery ve výběru DPH. Přestože v Česku od loňského ročníku v přepočtu na obyvatele přibylo startupů, stále v tomto ohledu nemáme na většinu unijních kolegů. Český startupový trh trápí nedostatečná robustnost související především s nedostatkem rizikového kapitálu, a Česko se tak globálně řadí mezi desítku zemí s největším odlivem nadějných startupů. Meziroční úspěch tuzemsko zaznamenalo v případě tržní kapitalizace pražské burzy – její podíl na HDP se zvýšil z 16,5 % na 25,8 % HDP, z pohledu unijního pořadí jsme se vyhoupli z 20. na 15. příčku. Lehce se zvýšil také podíl z hrubého fixního kapitálu, který české firmy investují do duševního vlastnictví.
Přečíst článek

CSRD v praxi: Co ukazuje první vlna vykazování?

Poradenská společnost EY vydala analýzu první vlny zpráv o udržitelnosti dle směrnice CSRD a evropských standardů ESRS. Jak si s úkolem reportovat poradilo 200 podniků napříč Evropou, se dozvíte v publikaci EY CSRD Barometer 2025. Ta mimo jiné ukazuje, že materiálními, tedy vykazovanými, tématy jsou pro firmy nejčastěji Změna klimatu (E1), Vlastní pracovní síla (S1) a Chování podniků (G1). Většina společností zohledňuje evropské standardy ESRS a zapracovává udržitelnost do své obchodní strategie. Analýza nicméně upozorňuje, že kvalita a struktura zpráv se často výrazně liší.
Přečíst článek

České životní prostředí je v unijním srovnání nadále podprůměrné, dolů nás táhnou vysoké emise

Česko patří ohledně stavu životního prostředí v rámci EU stále k podprůměru, letos nám připadla 19. příčka v Indexu prosperity a finančního zdraví. Na jednoho Čecha stále připadá větší množství skleníkových plynů než na průměrného Evropana, přesto meziročně významně ubylo emisí vznikajících vlivem obhospodařování půdy a lesů, a to z 8 358 na 3 378 tisíc tun ekvivalentu CO2. Z vůbec nejhorší pozice v EU jsme se tak v emisním odvětví označovaném LULUCF posunuli na 22. příčku. Sucho trápilo v roce 2023 jen 0,27 % české půdy, a pro 16 států v EU tak suchá půda představovala větší problém. V Česku naopak dále vzniká jeden z nejnižších podílů energie z obnovitelných zdrojů, stagnuje zejména budování větrných elektráren.
Přečíst článek
Odebírat newsletter