Analýzy Archives | Byznys a udržitelnost

České životní prostředí je v unijním srovnání nadále podprůměrné, dolů nás táhnou vysoké emise

22. 04. 2025

Česko patří ohledně stavu životního prostředí v rámci EU stále k podprůměru, letos nám připadla 19. příčka v Indexu prosperity a finančního zdraví. Na jednoho Čecha stále připadá větší množství skleníkových plynů než na průměrného Evropana, přesto meziročně významně ubylo emisí vznikajících vlivem obhospodařování půdy a lesů, a to z 8 358 na 3 378 tisíc tun ekvivalentu CO2. Z vůbec nejhorší pozice v EU jsme se tak v emisním odvětví označovaném LULUCF posunuli na 22. příčku. Sucho trápilo v roce 2023 jen 0,27 % české půdy, a pro 16 států v EU tak suchá půda představovala větší problém. V Česku naopak dále vzniká jeden z nejnižších podílů energie z obnovitelných zdrojů, stagnuje zejména budování větrných elektráren.

Přečíst článek

Internet v chytrém telefonu a pokročilé digitální dovednosti. Celkem 74 % českých seniorů se technologiím nebrání

04. 03. 2025

V zapojení do aktivního společenského života a odbourání osamělosti mohou podle odborníků seniorům pomoci digitální technologie. Jsou na ně ostatně připravení – čtvrtina z nich je ovládá na základní či pokročilé úrovni. Zájem jim také nechybí, jelikož 38 % českých seniorů spadá podle průzkumu T-Mobile mezi digitální nadšence, kteří jsou novým výzvám otevřeni. Dalších 36 % k nim přistupuje pragmaticky. Přestože je společnost často podceňuje, s technologiemi mají i bohaté zkušenosti, kterých každým rokem přibývá. Jen podíl seniorů připojených na internet se za posledních deset let zdvojnásobil. Velmi obtížně byste také hledali seniora bez mobilního telefonu, polovina z nich už také přešla z tlačítkových na dotykové. Tři čtvrtiny z nich mají přístup k nějakému druhu počítače, nejčastěji jde o laptop.

Přečíst článek

Pouze 29 % Čechů považuje přechod na elektromobilitu za důležitý. Globální průměr přitom dosahuje 58 %

24. 01. 2025

Čechům zůstává pověst pragmatických spotřebitelů, pro které je u produktů a služeb zásadní kvalita. Ukazuje to studie Ipsos Global Trends 2024, podle které jsou Češi také nejskeptičtější k přechodu na elektromobilitu za všech 50 sledovaných národů. Pouze 29 % souhlasí, že je důležité, aby se v jejich zemi elektromobilita rozšiřovala, napříč sledovanými zeměmi bylo toho názoru přitom 58 % respondentů. V globálním průměru (77 %) si dále dotázaní častěji než v Česku (62 %) myslí, že společnosti životnímu prostředí nevěnují dostatek pozornosti.

Přečíst článek

V Česku se zhoršují podmínky na pracovním trhu, může za to nízká flexibilita vedoucí k vysokým nerovnostem

28. 11. 2024

V Česku se zhoršily podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu, jejich úroveň odpovídá 10. nejhoršímu místu v rámci EU, přičemž ještě v roce 2022 se jednalo o 13. nejhorší místo, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Situaci v tuzemsku zhoršuje nízká flexibilita, kvůli které zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku a rozhodovat o času a místu své práce. Toto ještě více prohlubuje současné nerovnosti na trhu, jelikož právě flexibilita pomáhá rodičům na mateřské/otcovské být alespoň částečně ekonomicky aktivními, díky čemuž po návratu do zaměstnání nemají o tolik nižší plat. Například jen polovina žen, která zůstala doma s dítětem a hledala práci, uspěla.

Přečíst článek

Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být vždy zelenější, velkou roli hraje i délka dopravního řetězce

04. 06. 2024

Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.

Přečíst článek