Téma: Kyberbezpečnost

AI Act není brzda inovací, spíš návod na bezpečný byznys

Umělá inteligence se ve firmách šíří rychleji, než vznikají interní pravidla pro její bezpečné používání. Evropský AI Act proto zavádí rámec, který má organizacím pomoci řídit rizika spojená s využíváním AI - od klasifikace systémů přes odpovědnost zaměstnanců až po požadavky na transparentnost a lidský dohled. Jak se na novou regulaci připravit a proč ji firmy mohou využít jako nástroj pro bezpečnější zavádění inovací, vysvětluje Jindřich Kalíšek, CEO regfor.
Přečíst článek

Česká kyberbezpečnost po NIS2: Konec bezpečnosti „jen pro IT“

Kybernetická bezpečnost byla v českých organizacích dlouho vnímána především jako téma „pro IT“ či externí dodavatele. Nový zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti tento přístup zásadně mění. Stává se z ní otázka řízení organizace, tedy odpovědnosti vrcholového vedení, a schopnosti doložit, že kritické digitální služby jsou skutečně chráněny přiměřeným a funkčním způsobem.
Přečíst článek

Americké firmy ovládají 70 % evropského cloudového trhu. Závislost na jejich technologiích může být naší slabinou

Evropské země jsou závislé na amerických digitálních technologiích, což ohrožuje naši suverenitu. A zdá se, že se to ještě dlouho nezmění. Digitální prostor zasahuje skoro do každé části našeho života, od komunikace a práce přes zdravotnickou infrastrukturu po bankovnictví, týká se to také ukládání citlivých osobních údajů. Agresivní politika Donalda Trumpa v obchodu a sporech o Grónsko nutí Evropu přehodnotit svou závislost na USA – a to nejen v obraně, ale i v digitální sféře. Nejčernější scénář odstřižení od amerických technologií by vedl ochromení velké části online ekonomiky a vládních služeb.
Přečíst článek

Kyberútoky sílí. Nejzávažnější hrozby přicházejí ze zahraničí

Kybernetické útoky v Česku dál přibývají a mění svou podobu. Jen v roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 203 bezpečnostních incidentů. Většina z nich spadala do kategorie Dostupnost, kde se v ohrožení ocitá fungování služeb a systémů například kvůli zahlcení serverů. V roce 2024 tvořily tyto incidenty 62 % všech zaznamenaných případů. Nejzávažnější hrozby mají podle úřadu zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Klíčovou roli v prevenci i řešení útoků má třeba i školení zaměstnanců. S cíleným útokem se totiž může setkat státní instituce, firma i jednotlivec.
Přečíst článek
Odebírat newsletter