Téma: Trendy

Drony, senzory a AI pomáhají zemědělcům šetřit půdu i náklady. Financování modernizace zemědělství podporují i banky

Hnojivo jen tam, kde chybí, postřik jen na napadená místa a závlaha podle vlhkosti půdy. Precizní zemědělství slibuje výrazné úspory i nižší environmentální zátěž. Podle dosavadního výzkumu totiž zvyšuje účinnost využití dusíku průměrně o 15 % a snižuje emise skleníkových plynů o 9,4 %. Česko se navíc v osvojování precizních postupů řadí ke špičce střední Evropy. Motivovat zemědělce k šetrnějšímu hospodaření se pokoušejí i banky nebo systémy uhlíkových kreditů, kde se však zdá, že se chystá útlum. Naději na obrat přináší evropské nařízení CRCF, jehož metodiky se mají začít uplatňovat během roku 2026.
Přečíst článek

Expertní pětiminutovka: Pavlína Al-Madhagi

Umělá inteligence, kyberbezpečnost, demografie, energetika nebo nové evropské regulace se často řeší odděleně. Ve skutečnosti ale představují propojené změny, které mění zdroje budoucí konkurenceschopnosti firem. Jak se proměňuje strategické rozhodování managementu, proč už nestačí sledovat jen finanční výsledky a jaké faktory budou rozhodovat o hodnotě firem v příštích letech?
Přečíst článek

Šéfredaktorka Byznys & udržitelnost ve WonderCastu: Ekologie a dnešní svět

Udržitelnost si řada lidí stále spojuje se sázením stromků a recyklací, ve skutečnosti jde ale o praktický byznysový nástroj. Šéfredaktorka portálu Byznys & udržitelnost Kateřina Novotná ve WonderCastu mluvila mimo jiné o tom, proč je největším mýtem představa, že firmy „to dělají kvůli reportingu“, jak se vyhnout nálepce greenwashingu a proč by se investoři i banky měli ptát, zda obstojí jejich byznys za dvacet let.
Přečíst článek

Expertní pětiminutovka: Michael Romancov

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu, napětí kolem Tchaj-wanu nebo útoky na infrastrukturu v Rudém moři. Geopolitická rizika už nejsou tématem jen pro státy. Dopadají i na firmy a jejich dodavatelské řetězce. Politický geograf a geopolitik Michael Romancov odpovídá na tři otázky, které by si dnes mělo položit vedení každé firmy závislé na globálních dodávkách.
Přečíst článek

Lekce z námořní krize 2026: Geopolitická rizika jako nečekaný motor dekarbonizace?

Globální námořní trasy, které zajišťují přepravu přibližně 80 % objemu mezinárodního obchodu, procházejí v roce 2026 hlubokou krizí. Kombinace geopolitických konfliktů a klimatických extrémů v klíčových úzkých průchodech (tzv. choke points) vytváří permanentní tlak na stabilitu dodavatelských řetězců. Pro české a evropské manažery udržitelnosti však tato situace nepředstavuje pouze logistickou noční můru v podobě zpoždění a vyšších nákladů. Vzniká také takzvaný emisní paradox – snaha o provozní bezpečnost a obcházení krizových zón totiž přímo torpéduje korporátní ESG cíle v oblasti dekarbonizace a dramaticky zvyšuje nepřímé emise v hodnotovém řetězci (Scope 3).
Přečíst článek
Odebírat newsletter